„Osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné“ byly dlouhá léta povinovány vlastnit zdravotní průkaz. Každý, kdo vyráběl například kosmetické přípravky, otevřel si holičství, kadeřnictví, pedikúru či manikúru, solárium a provozoval kosmetické, masérské, regenerační nebo rekondiční služby.
Majitelem zdravotního průkazu musel být každý, kdo chtěl pracovat ve stravovacích službách, při výrobě potravin nebo uvádět potraviny do oběhu. Ano, minulý čas není omyl, zákon o ochraně veřejného zdraví zrušil povinnost potravinářských průkazů. Jak moc zbytečné byly potravinářské průkazy?
Platil klidně i desítky let
Desítkám tisíc pracovníků vybraných provozů s letošním létem skončila povinnost vlastnit potravinářský průkaz. „Možná měl nějakou vypovídací hodnotu v okamžiku, kdy ho praktický lékař žadateli vystavil. Jenže platnost potravinářského průkazu byla doživotní, takže nic neříkal o tom, jak se zdravotní stav jeho držitele vyvíjí. Zrušení tohoto zbytečného předpisu se přímo nabízelo a je naším příspěvkem k omezení byrokracie v podnikatelském prostředí,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Od tohoto opatření si ministr slibuje, že uleví praktickým lékařům, kteří průkazy až dosud vydávali. Místo vyplňování formulářů se podle něj budou moci soustředit například na prevenci závažných chorob.
Pár stovek za pár minut
Dlužno podotknout, že potravinářské průkazy byly zejména před letními prázdninami velmi poptávaným artiklem, museli si ho pořizovat i brigádníci v uvedených službách. Za jeden průkaz s razítkem zaplatil žadatel lékaři 200–600 Kč, které mu mohl, ale nemusel proplatit zaměstnavatel.
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) přitom poukazuje i na důvodovou zprávu ke zrušení potravinářských průkazů, jež odkazuje na praxi, kdy byly mnohdy vydávány bez jakékoli prohlídky posuzované osoby. K jejich vystavení často stačilo letmé nahlédnutí do zdravotní dokumentace.
Kolik korun jste zaplatili za váš potravinářský průkaz?
„Když si brigádník pořídil před dvaceti lety během studií potravinářský průkaz například kvůli doplňování zboží v obchodu nebo prodeji zmrzliny u stánku, klidně mohl za pár let nastoupit do výroby potravin, aniž by někdo zkontroloval jeho aktuální zdravotní stav. Takové opatření postrádá jakýkoli smysl,“ podotkl Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.