Hlavní navigace

Jak dlouho trvá dialýza? Zhruba pět hodin

Lenka Krbcová

Pokud selžou ledviny, nastupuje dialýza. Jaký je její princip, jak dlouho dialýza trvá a jak často se na ni chodí? Prošli jsme si s odborníky dialyzační středisko krok za krokem.

Doba čtení: 6 minut

Dialýza je částečná náhrada funkce ledvin, pokud nefungují, jak by měly. Zdravé ledviny mj. odstraňují z krve odpadní produkty (draslík, močovinu ad.) a zbavují tělo přebytečné vody. Udržují tak v rovnováze chemické látky v našem těle a krevní tlak. Tuto vylučovací a očistnou funkci ledvin může v případě potřeby převzít dialýza.

TEST: Fungují vám ledviny?

Dialýza funguje na principu čištění krve – v těle nebo mimo něj

Dialýza tedy zajišťuje čištění krve od nežádoucích toxinů, odpadních látek a přebytečné vody. Mimoto udržuje acidobazickou rovnováhu vnitřního prostředí.

Typy dialýzy se dělí podle místa, kde se čistí krev: při hemodialýze čištění probíhá vně těla, v tzv. umělé ledvině, která vzhledově může připomínat jakousi pračku či čističku.

Druhou možností je peritoneální dialýza, kdy čištění probíhá uvnitř těla pomocí pobřišnice (z latinského peritoneum). Do těla pacienta se musí denně přivádět roztok pro čištění krve.

Ideálním způsobem při selhání funkce ledvin je podle lékařů transplantace ledviny, která ovšem není vhodná a možná pro všechny pacienty. Své zkušenosti s transplantací nám před časem popsal režisér Tomáš Svoboda, kterému ledvinu darovala jeho žena.

Když selžou ledviny:

  • hemodialýza – čištění krve probíhá vně těla, probíhá ve zdravotnickém zařízení nebo doma
  • peritoneální dialýza – čištění probíhá uvnitř těla pomocí pobřišnice, probíhá v domácím prostředí
  • transplantace ledviny – nejvhodnější řešení, není však možné u každého pacienta

O domácí dialýzu není velký zájem

Peritoneální dialýza probíhá u pacienta doma a také u hemodialýzy je možná i domácí varianta; podle lékařů z dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Praze-Vysočanech ale lidé raději pravidelně docházejí do zdravotního zařízení.

Na střediscích NephroCare se v ambulancích léčí téměř 19 000 pacientů, dialyzovaných pacientů je tu 1569, z toho pouze 89 je na domácí dialýze. V cestě přitom tentokrát nestojí finanční omezení, podle lékařů jsou přístroje pro domácí dialýzu k dispozici, ale pacienti o ně nemají valný zájem. Raději se svěřují do péče profesionálů.

Jak taková hemodialýza v odborném středisku probíhá?

Jak dlouho trvá dialýza? Zhruba pět hodin

Začneme od začátku, od místa, kde začínají i pacienti. Ve vysočanském NephroCare je jím šatna, kde si mohou odložit nepotřebné šatstvo. Nicméně velké převlékání není nutné, na dialýze může být člověk oblečen zcela civilně. Oděv by jen měl být pohodlný.

Lidé tu nastupují „na směny“, na svůj objednaný čas přichází celá skupinka, sestřička má na starosti čtyři až pět pacientů. Připraví jim přístroje a postupně je napojí, což trvá zhruba deset minut, a na konci je opět ve stejném pořadí odpojuje.

Místnost, v níž probíhá dialýza, připomíná hodně velký nemocniční pokoj. Je tu několik řad polohovacích postelí, čistý vzduch, jemné osvětlení a příjemná vůně. Na vše dohlížejí zdravotníci, kteří mají jakýsi „řídicí pult“ v čele místnosti. „Máme skvělý systém, který nám vše rovnou stahuje z jednotlivých přístrojů do počítače,“ pochvaluje si primářka dialyzačního střediska Petra Ronová. Sestry na monitoru například vidí, jaký mají pacienti aktuálně tlak, a v případě jakýchkoli potíží dostanou okamžité upozornění.

Pacient chodí na stejné lůžko třikrát týdně a stráví tu čtyři a půl až pět hodin. Zdá se vám to hodně? Některým pacientům také, nejraději by prý nechodili vůbec nebo jednou za měsíc. Milan Hrubý, nefrolog, tedy specialista věnující se zdraví ledvin (z latinského nefrós), vysvětluje, proč to není možné a proč je i patnáct hodin týdně jen rozumný kompromis mezi kvalitou života a léčbou: „Je třeba si uvědomit, že naše ledviny fungují nonstop, to znamená 168 hodin za týden. Kdežto když člověk chodí na pravidelnou hemodialýzu, náhrada funkce ledvin běží patnáct hodin týdně. To je asi devět procent z času oproti fungující ledvině. Z medicínského pohledu je proto čas strávený na dialýze naprosto nedostatečný, ale trvalé připojení k přístroji by samozřejmě nikdo neakceptoval,“ popisuje lékař.

Každý pacient má svůj pravidelný režim, chodí v určité dny a časy. Na výběr je cyklus pondělí-středa-pátek nebo úterý-čtvrtek-sobota. Někdo chodí po ránu, jiný třeba večer po práci. Návštěva dialýzy nemá žádná pravidla typu „na lačno“ či „bez léků“, můžete normálně jíst a pít. „Režim se většinou snažíme přizpůsobit pacientům. Někdo vstává brzy, jinému vyhovuje přijít po práci a chodí proto na noční dialýzu,“ říká primářka s tím, že provoz tu běží od půl sedmé ráno až do půlnoci. Řadu pacientů přiváží i odváží sanitka.

Jak dlouho trvá dialýza:

Hemodialýza v dialyzačním středisku

  • 3× týdně 4–5 hodin

Domácí hemodialýza

  • Konvenční dialyzační terapie – 3× týdně cca 4 hodiny, podobně jako v dialyzačním středisku
  • Krátká každodenní dialýza – 5–7× týdně 2–3 hodiny
  • Noční dialýza – v noci, během spánku, 3–7× týdně 8–10 hodin
  • Obdenní dialyzační terapie – každý druhý den cca 4 hodiny, přesnou délku ošetření určí lékař

Peritoneální dialýza

  • Probíhá v domácím prostředí, nastaví se dle potřeb pacienta
  • Kontinuální peritoneální dialýza – cca 4× denně, výměna roztoku trvá cca 30 minut
  • Automatizovaná peritoneální dialýza – 8 hodin obvykle během spánku

S využitím informací www.nephrocare.cz.

Krev se řítí ohromnou rychlostí

To, jakým způsobem má být dialýza vedena, naordinuje lékař, sestřičky pak každému pacientovi na míru připraví jeho přístroj. Do něj proudí krev, pomocí dialyzačního roztoku se očišťuje a opět se vrací do žil pacientovi. „Pumpa honí krev z těla pacienta přes dialyzační membránu a očištěnou krev vrací do těla pacienta,“ popisuje Petra Ronová. Pacienti mají obvykle cévní spojku, jejímž prostřednictvím mohou být napojeni k přístroji, nebo mají zavedený centrální žilní katetr.

„Důležité je, abychom viděli pacientům na ruce, krev z těla a zpět proudí obrovskou rychlostí. Je to průtok 400 mililitrů za minutu a musíme hlídat, aby nedošlo ke krvácení,“ vysvětluje vrchní sestra Petra Ondroušková. Dialyzační jehly jsou proto z bezpečnostních důvodů dost dlouhé, aby ten fofr vydržely. Při dotyku na paži pacienta v místě, kudy krev proudí zavedenou jehlou, je přes napnutou kůži cítit, jak se krev doslova řítí. Každá nehoda by tu mohla být fatální, protože by hrozilo rychlé vykrvácení.

Co dělat na dialýze?

Během dialýzy pacienti dostávají svačinu, mohou se dívat na televizi, číst nebo si mezi sebou povídat; prostředí je velmi poklidné, někteří podřimují. Podle pacientky, která na dialýzu do Vysočan dochází již šest let, si tu lze i odpočinout. „Čteme si, díváme se na televize, pospíme si,“ popisuje. Někdy prý pociťuje únavu, zejména když začala na dialýzu chodit, bývalo jí velmi špatně. Tělo si ale během dvou až tří měsíců zvyklo a nyní proces zvládá s úsměvem.

Vydrží lidé čtyři až pět hodin na dialýze bez močení? Většinou prý ano, množství moči je totiž nižší. Lidé s nemocnými ledvinami omezují příjem tekutin, aby orgány měly menší zátěž. „Pokud pacienti přeci jen potřebují na toaletu, můžeme je odpojit, nebo dostanou mísu,“ popisuje primářka.

Život s dialýzou. Jak dlouho a jak kvalitně?

Lidé se často ptají, jak dlouho lze žít s dialýzou. Dlouho. V dialyzačním středisku NephroCare mají některé pacienty již třicet let. Řada lidí, kteří byli v sále při naší návštěvě, sem dochází dvacet, pětadvacet let. „Dnes již pacienti na dialýze přežívají velice dlouho. Mohou pracovat, mohou mít děti. Život na dialýze je prakticky neomezený,“ říká primářka Petra Ronová.

Průměrný věk pacientů docházejících na dialýzu do středisek Fresenius NephroCare (v ČR má nyní 26 zařízení) je u žen 69 let, u mužů 66 let. Nejstaršímu pacientovi je tu devadesát sedm let, nejmladšímu pětadvacet. Dialyzují se i děti, ovšem ne zde, ale na specializovaných střediscích.

Rizikové faktory přispívající k rozvoji onemocnění ledvin

  • věk nad 60 let
  • vysoký krevní tlak
  • cukrovka
  • kouření
  • nadváha
  • časté užívání některých léčiv
  • časté infekce močových cest
  • dlouhodobé nebo „přecházené“ nachlazení
  • nedostatečný, ale i nadbytečný pitný režim
  • stres

Kapacita dialyzačních středisek – na rozdíl od minulosti – dle lékařů odpovídá množství pacientů a kdo dialýzu potřebuje, neměl by mít problém ji dostat.

Ideální samozřejmě je udržet své ledviny v dobré kondici co nejdéle. K tomu přispívá eliminace uvedených rizikových faktorů a pravidelná kontrola funkce ledvin. Lékaři ji doporučují alespoň jednou ročně, pokud máte jeden nebo více rizikových faktorů.

Odborná spolupráce:

MUDr. Petra Ronová

Primářka dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Praze-Vysočanech


Mgr. Petra Ondroušková

Vrchní sestra dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Praze-Vysočanech


MUDr. Milan Hrubý

Nefrolog společnosti Fresenius Medical Care