A když mu přestala fungovat i náhradní ledvina, začal se léčit doma

Domácí hemodialýza se zdá být nedostupná a třeba i drahá, ale opak je pravdou. Stejně jako pan Vladimír, kterému přestala fungovat náhradní ledvina, mohou i ostatní pacienti v podobné situaci využít hemodialýzy či peritoneální dialýzy v domácím prostředí. I tuto léčbu hradí zdravotní pojišťovna.

Osmačtyřicetiletý pan Vladimír ze severočeské Kadaně je vitální a činorodý člověk. Rád cestuje, jezdí na kole, v zimě lyžuje. Navíc vlastní stavební firmu a bývá často pracovně vytížený. V mládí prodělal akutní zánět ledvin a absolvoval dvě transplantace – v obou případech přestala fungovat i náhradní ledvina. Proto již dvanáct let chodí několikrát týdně na dialyzační léčbu. Tedy chodil až do letošního března, kdy se začal sám dialyzovat u sebe doma. Kolik taková domácí léčba stojí a v čem je pro pacienta výhodnější?

Domácí léčba, nebo na středisku?

Zatímco pacienti musí navštěvovat dialyzační středisko třikrát týdně a dialýza trvá v průměru pět hodin, při domácí hemodialýze si mohou dialýzu provádět častěji. „Ideálně obden pět až šest hodin nebo přes noc, což významně zvyšuje efektivitu očišťování krve,“ upřesňuje Michaela Ságová, lékařská ředitelka dialyzačních středisek Fresenius NephroCare. Navíc pacient ušetří čas při jízdě do dialyzačního střediska a hodiny strávené na lůžku v nemocničním prostřední. Doma je jednoduše doma.

„Když jsem se dozvěděl, že je v České republice již několik pacientů, kterým se podařilo získat hemodialyzační přístroj domů, začal jsem zjišťovat, zda bych mohl být jedním z nich,“ vysvětluje pan Vladimír a dodává: „Toužil jsem po té svobodě, že bych nemusel nikam jezdit a doma si v klidu při dialýze mohl vyřizovat, co potřebuji. Jediné, z čeho jsem měl skutečné obavy, bylo napichování jehel. V tom vám doma nikdo nepomůže – to prostě buď dáte, nebo ne. A tak jsem to zkusil.“

Po absolvování tréninku v dialyzačním středisku zjistil, že vše zvládne sám a pustil se do přestavby pokoje pro hosty. „Spolu s technikem z dialyzačního střediska jsme jednoduše vyřešili napojení přístroje na elektrickou energii a na vodovodní a odpadní systém. Přístroj má přídavnou vodárnu, takže voda pro terapie je speciálně vyčištěná, ultra čistá. Nemusím se bát infekce,“ doplňuje pan Vladimír.

Hemodialyzační přístroj je pro nemocné velkým přínosem

Hemodialyzační přístroj má nainstalovaný speciální software pro domácí hemodialýzu. Sám si online vyrábí dialyzační roztok, a tak může pacientům s chronickým selháním ledvin nabídnout celou škálu terapií, stejně jako dialyzační středisko, tedy hemodialýzu, hemodiafiltraci a také vysokoobjemovou hemodiafiltraci. Zcela zásadní jsou také jeho bezpečnostní prvky – jakmile přístroj zjistí únik krve ze systému, okamžitě se zastaví.

Do střediska pan Vladimír dochází jednou měsíčně na kontroly, které vyhodnotí, jak si pacient s domácí terapií počíná. „Všem našim pacientům na domácích terapiích se daří velmi dobře. Pacienty pravidelně zavážíme spotřebním materiálem, mají k dispozici dvacetičtyřhodinovou poradenskou linku a po stránce pravidelné péče jsou stále vedeni ve svém dialyzačním středisku,“ říká Michaela Ságová. Přesto je u nás domácí (peritoneální) dialýza stále málo využívaná. Aktuálně ji využívá jen osm pacientů.

Domácí léčba pacienta nestojí víc peněz

Existuje ale ještě jedna metoda domácí léčby, a to tzv. peritoneální dialýza, kterou využívá v České republice asi pět set pacientů. Při ní se krev čistí napouštěním dialyzačního roztoku do břišní dutiny speciální hadičkou. Odpadní látky z krve přecházejí do roztoku díky bohatě krevně zásobené pobřišnici. Dialyzační roztok se po několika hodinách vypustí a výměna se opakuje. Metoda je vysoce účinná a pacient se tudíž pomocí přístroje léčí během noci a přes den se může plně věnovat své práci nebo koníčkům.

„Domácí léčbu stejně jako tu střediskovou plně hradí zdravotní pojišťovna, pro pacienta to pouze znamená zvýšené náklady na energie,“ upřesňuje lékařka.

Zdroj: TZ Nephrocare