Proč není 2,5 litru tekutin denně nesmysl

Člověk by měl denně vypít 2,5 litru tekutin, při horkém počasí až o litr více. Je možné se ale i „přepít”, je proto třeba příjem tekutin hlídat. S dodržováním režimu mají největší problém senioři. Další skupinou, co „nestíhá pít“, jsou pracovně vytížení lidé.

S nedostatečným pitným režimem se potýkají lékaři všude ve světě, Česká republika není výjimkou. Zkušenosti s nízkým příjmem tekutin mají ze svých ordinací i naši praktičtí lékaři. „Má osobní statistika je taková, že cca každý třetí pacient přizná větší či menší nedostatek ve svém pitném režimu,“ říká lékařka Markéta Pfeiferová, předsedkyně Mladých praktiků. Právě důležitost pitného režimu bude jedním z témat, kterým se mladí lékaři budou věnovat na „Praktické konferenci pro praktické lékaře“ tento víkend v Brně. „Na naší konferenci se snažíme obecně vybírat často opomíjená témata, která lze ovšem dobře uchopit a lehce je přenést do naší dennodenní praxe. Vnímám pitný režim jako jedno z nich – žádný praktický lékař by neměl na tuto problematiku ve své praxi zapomínat, ať u sebe, nebo u svých pacientů,“ popisuje doktorka.

Proč je podle lékařů pitný režim tak důležitý

Únava, bolesti hlavy zmatenost – to jsou jedny z průvodních jevů „vysychání“ organismu u lidí, kteří málo pijí. Přednášku na toto téma mladým praktikům zprostředkuje profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno. Naše přední odbornice v oboru geriatrie pro server Vitalia.cz vysvětluje, jak se vypočítává potřebné množství tekutin, co pít a co se do pitného režimu nepočítá, a jak si může lékař ověřit, že člověk pitný režim dodržuje.

Obecně bychom měli denně vypít 2,5 litru tekutin, při horkém počasí až o litr více, říká prof. Matějovská Kubešová: „Aby se našim ledvinám pracovalo dobře, měly by vyprodukovat 1500 ml moči za den. K tomuto množství je nutno připočítat 500 ml vody, která se vypaří přes kůži potem, a dalších 500 ml vlhkosti, kterou vydýcháme. Kdyby někdo nevěřil, ať si na chvilku vezme gumové rukavice nebo dýchne na sklo,“ doporučuje lékařka a dodává zajímavost – kalkulované množství tekutin na pití pro vojáka v protichemickém obleku ve válce v Perském zálivu bylo 25 litrů denně.

Lékaři se někdy setkávají s nejrůznějšími názory a výhradami ohledně doporučeného množství. Co říká profesorka na tvrzení, že denně stačí přijmout 1 až 1,2 litru tekutin, protože zbytek do dvou litrů je doplněn vodou přijatou ve stravě? „Jedná se o mýtus – voda přijatá v pevné stravě se přibližně rovná množství vody odcházející se stolicí, proto se tedy do vodní bilance nezapočítává,“ vyvrací lékařka jeden z omylů.

  • S nedostatečným pitným režimem se potýkají lékaři všude ve světě, Česká republika není výjimkou. 
  • Člověk by měl denně vypít 2,5 litru tekutin, při horkém počasí až o litr více. 
  • Je možné se ale i „přepít“, je proto třeba příjem tekutin hlídat.
  • Do pitného režimu se počítá vše, co teče, vyjma kávy, černého čaje a alkoholických nápojů, které působí močopudně.
  • S dodržováním režimu mají největší problém staří lidé. Další skupinou, co „nestíhá pít“, jsou pracovně vytížení lidé.
  • Obecně vede nízký příjem tekutin k produkci koncentrované moči, ze které snadno vznikají krystaly solí, a tedy močové kameny. Malé množství moči také teče močovými cestami pomaleji, což nestačí k zábraně vzestupu bakterií z dolních do horních močových cest, a tedy vede ke snazšímu vzniku močové infekce.

Podle prof. Matějovské Kubešové se ale člověk může i „přepít“. Pokud příjem tekutin přesahuje za normálních podmínek 4 až 5 litrů, dojde ke změně regulace vnitřního prostředí. Člověk pak může vyloučit takové množství tekutin, že výsledkem je dehydratace. „Povídat by o tom mohli pivní bohatýři po šestém či sedmém pivu, zvláště, pokud do toho ‚zazdí‘ nějakého toho ‚prcka‘. Kromě toho, že si zničili několik tisíc mozkových buněk a přijali navíc energie jako za vydatný oběd, následující ráno mají žízeň,“ popisuje.

Bojí se inkontinence, proto nepijí. Efekt je opačný

Do pitného režimu se počítá vše, co teče, vyjma kávy, černého čaje a alkoholických nápojů, které působí močopudně. S dodržováním režimu mají podle odborníků největší problém staří lidé. Se zvyšujícím se věkem se totiž snižuje pocit žízně, protože klesá produkce antidiuretického hormonu. „Druhým důvodem, proč senioři nepijí, je obava z inkontinence. Omezit příjem tekutin ve snaze zabránit nechtěnému močení je ale špatné – naše ledviny mají za úkol udržovat stálost vnitřního prostředí. Snížení příjmu tekutin vede k produkci menšího, ale koncentrovanějšího množství moči, která dráždí výstelku močových cest. A tak dokonce zvyšuje pravděpodobnost nehod úniku moči,“ vysvětluje geriatrička.

U starších jedinců je nejčastějším důsledkem dehydratace stav zmatenosti. Další skupinou, co „nestíhá pít“ jsou podle zkušeností lékařů pracovně vytížení lidé, kteří většinou na pravidelný příjem v pracovním shonu zapomínají. To se projeví únavou a častějšími bolestmi hlavy.

Obecně vede nízký příjem tekutin k produkci koncentrované moči, ze které snadno vznikají krystaly solí, a tedy močové kameny. Malé množství moči také teče močovými cestami pomaleji, což nestačí k zábraně vzestupu bakterií z dolních do horních močových cest, a tedy ke snazšímu vzniku močové infekce.

Dávka 2,5 litru denně neplatí pro pacienty s nemocemi narušující činnost ledvin nebo pro ty, co užívají léky na odvodnění. „V těchto případech neplatí běžná kalkulace, ale je nutno dodržovat pokyny lékaře,“ doplňuje prof. Kubešová.

Ledvinám škodí málo i moc tekutin

Nevhodný pitný režim patří mezi hlavní rizikové faktory, které ničí zdraví ledvin. „Problémem z pohledu zdraví ledvin je nedostatečný, ale i nadbytečný příjem tekutin. Při potížích, například pálení při močení, je mimo jiná opatření důležité také vhodně upravit pitný režim pomocí nedráždivých tekutin, což je voda, minerálky, urologický čaj či další bylinné čaje,“ doporučuje nefroložka Petra Ronová, primářka dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Praze-Vysočanech.

Mezi populací je podle ní často diskutováno, jaký je správný příjem tekutin během aktivního života. „Jedním z častých mýtů, s nímž se v ambulanci setkávám, je domněnka, že je třeba vypít pět, šest litrů tekutin denně nebo i více. Lidé si někdy myslí, že se musí v jednom kuse napájet,“ říká. „Zdravý člověk by měl denně vypít 2–3 litry tekutin. Rizikem je samozřejmě i nedostatečný příjem tekutin, zejména u seniorů nebo rizikových pacientů, například s infekčním onemocněním.“ Třeba při průjmech a zvracení je třeba dohlédnout, aby tělo bylo správně zavodněné a ledviny mohly správně fungovat.

Pokud pacient trpí některým z onemocnění ledvin, měl by svůj pitný režim vždy konzultovat s lékařem, upozorňuje ještě primářka dialyzačního střediska. „Zvýšený příjem tekutin je užitečný jen u některých chorob ledvin, zejména u opakujících se infekcí močových cest nebo u močových kamenů. Pro jiné nemocné může být nadměrný příjem tekutin naopak nebezpečný. Příkladem je poškození ledvin diabetem. Ledviny u těchto pacientů často nedokáží přebytečnou vodu vyloučit a nastává převodnění projevující se otoky nebo dušností.“

Jak poznáte, že špatně pijete? Podle moči i kůže

Lékař může nesrovnalosti v pitném režimu svého pacienta odhalit prostřednictvím takových vyšetření, jako je vlhkost sliznic v ústech, barva moči či rychlost vyrovnání kožní řasy, případně z laboratorních hodnot, jako je hladina sodíku nebo přítomnost močoviny v krvi. Stav moči můžete sledovat orientačně i vy sami, barva moči totiž může signalizovat závažné zdravotní obtíže. „Barva produkované moči má být světle nažloutlá. Kterýkoli tmavší odstín není žádoucí a svědčí o nízkém příjmu tekutin,“ upřesňuje prof. Matějovská Kubešová.

Také orientačně, třeba u seniorů v domácím prostředí, může posloužit zmíněný test kožní řasy. Naberte a stiskněte k sobě kůži například na předloktí, vytvoříte tak tzv. kožní řasu, která se za optimálního stavu rychle vyrovná, pomalé vyrovnání, nebo dokonce přetrvávání kožní řasy je známkou dehydratace.

Odborná spolupráce:

Prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.

Přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno


MUDr. Markéta Pfeiferová

Předsedkyně Mladých praktiků 


MUDr. Petra Ronová

Primářka dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Praze-Vysočanech

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 2. 2018 19:32