Hlavní navigace

Zelený čtvrtek: jí se všechno zelené, co už příroda nachystala

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Na Zelený čtvrtek využijeme dary přírody, které běžně rostou třeba na zahradě či louce. K životu se probudily pampelišky, popenec, medvědí česnek, kopřivy… To všechno zužitkujeme do polévek, pomazánek nebo do slaného štrúdlu.

Zelený čtvrtek patří k dalším důležitým dnům Svatého týdne, který probíhá vždy týden před Velikonocemi (od neděle do soboty). Zelený se mu říká vlastně náhodou, protože nejspíš vznikl zkomolením původního německého názvu Greinendonnerstag (lkavý, plačtivý čtvrtek) na Grünner Donnerstag, tedy Zelený čtvrtek. A už mu to zůstalo, možná proto, že všechno kolem nás začíná zelenat a pučet.

A tak se v tento den jedí hlavně zelené potraviny. Převážně ty, které nasbíráme na vlastní zahradě nebo v čistých oblastech. Jakým jídlem začínali naši předci Zelený čtvrtek, co v průběhu dne vařili a čemu dalšímu se věnovali?

Na Zelený čtvrtek se vstává ještě před slepicemi

Pakliže jste se drželi tradičních rituálů našich předků, máte od včera napečené jidáše potřené medem. Právě toto pečivo se klasicky podávalo k snídani na Zelený čtvrtek. Traduje se, že pokud jste jidáše snědli ještě před svítáním, což znamená zhruba před šestou hodinou ranní, posílili jste tak své zdraví.

A když už lidé tak časně zrána vstali, vitalitu podpořili ještě osvěžující koupelí: „Někde na Zelený čtvrtek, jindy na Velký pátek se lidé před východem slunce chodili koupat. Doporučovaná je voda tekoucí a tělo se nemá osušit, voda musí přirozeně oschnout,“ vypráví Soňa Krátká z Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě. (Blíže si tento rituál přiblížíme zítra, na Velký pátek.)

Pranostika: Na Zelený čtvrtek se má vysévat hrách a otevírat včelín.

Pampelišky už raší, hořkosti je zbavíme snadno

„Na Zelený čtvrtek bylo dobré jíst z ozdravných, léčivých důvodů něco zeleného. Například původní kopřivy nebo listy pampelišek ale postupně vytlačil špenát,“ říká k dnešním variacím Soňa Krátká.

Klidně se ale můžete k mladým pampeliškám vrátit, byť se o nich traduje, že jsou hořké. Jak ale radí Jana Vlková ve své knize Pampelišky k jídlu, jejich hořkost můžeme snížit spařením. Stačí vložit listy pampelišky do velkého množství vroucí osolené vody, aby listy neztratily barvu a svou pevnost, po chvíli je vyndat a prudce zchladit například ve vodě s ledem.

Pak se dají použít jako jedna ze složek salátu, nebo s nimi lze pracovat jako s čerstvým špenátem a zelenou směsí pak plnit například listové těsto, které srolujeme jako štrúdl a dáme péci.

Štrúdl s kopřivovým špenátem


Autor: Depositphotos

Suroviny:

  • olej
  • cibule
  • kopřivy
  • pepř, sůl
  • česnek
  • případně lahůdkové droždí na dochucení
  • listové těsto máslové (ideálně domácí, ev. koupené)
  • sýr tvrdý
  • vejce

Na oleji zpěníme cibulku, přidáme spařené a nadrobno nakrájené mladé kopřivy. Osolíme, opepříme, přidáme česnek a podlijeme trochou vody. Lze dochutit lahůdkovým droždím. Směs nechte vychladnout a poté rozetřete na rozválený plát těsta. Posypte nastrouhaným sýrem a zatočte jako štrúdl. Potřete vejcem a dejte péct dozlatova.

Volně rostoucí byliny obohatí jídelníček, stačí hledat

Podobně jako listy pampelišky raší i kopřivy, bršlice kozí noha či popenec, bylinky, které se hojně používají do nádivky, ale své místo najdou v bramborovém salátu nebo v karbanátcích. Perfektně doplňují i polévky, dnes si užijte hráškovou, chřestovou, kapustovou, květákovou, zelnou nebo třeba pórkovou, ostatně inspirujte se v textu Terezy Víchové Jarní polévky i k snídani: pomohou s únavou, podpoří imunitu.

Začátkem dubna bývá venku k vidění i ptačinec. „Ptačinec si můžete splést s rozrazilem, ale protože jsou obě rostlinky jedlé, nic se neděje. Jeho chuť je podobná hlávkovému salátu, čili je dost plytká, nijak tedy neovlivní výslednou chuť pokrmu,“ říká Jana Vlková.

Na konci března už se ze země klubal polníček, kolem Velikonoc už by měl být na svých obvyklých stanovištích. Při svých bylinkových výpravách už teď narazíte na kokošku pastuší tobolku, která chutná po kedlubnách a v salátech se skvěle doplňuje s pampeliškou nebo lebedou.

Do jarní kuchyně se skvěle hodí i česnek medvědí, viničný a podivný, silná trojka českých mezí, která už se také pomalu dere ze země. Radost nám udělá hlavně v pomazánkách.

Když zelené, tak všechno

Zelený čtvrtek ale nehalí do barvy jen jídlo, které bychom dnes měli dle tradic konzumovat, ale i nápoje. Vaří se zelené pivo, které krom chmele obsahuje například bylinný výluh nebo zelený ječmen. Již po šestnácté v řadě zelené pivo například nachystala značka Starobrno, vaří ho i Konrád, ale také malí producenti, třeba brněnský pivovar Nachmelená Opice.

Dodržet tak tradici konzumace zelených potravin by tak mělo být snadné i pro ty, kteří zeleným jídlům z planých rostlin jinak příliš neholdují…

Pranostika: Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!

A co nás čeká zítra?

Dnes se dobře najezte, zítra nás totiž čeká Velký pátek a velký půst. A nezapomeňte si i zítra přivstat, čeká nás další koupel. Tahle ale bude mimořádně ozdravná a magická.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).