Skoro každý den Svatého týdne, který začal Květnou nedělí (letos připadla na 28. března), má svou barvu. Pondělí je Modré a úterý Šedivé či Žluté, snad proto, že už naši předci vyhlíželi na nebi jasnou oblohu a příchod slunce. Ale středa, ta se někdy označuje jako Černá. V tento den se totiž tradičně vymetaly saze z komína a vůbec se pořádně gruntovalo. To proto, aby se z domu vymetlo zlo.
Pranostika: Škaredí-li se slunce na Škaredou středu, škaredit se bude i obilíčko.
Na Škaredou středu „škaredé“ jídlo
„Na Škaredou středu se dělávala čočka nebo hrách,“ popisuje hlavní zdroj živin tohoto dne Petra Pospěchová, novinářka zaměřující se na potravinářství.
Některé prameny dokonce hovoří o tom, že jídlo, které dnes budeme jíst, by mělo být škaredé, potrhané, nevzhledné. Často se tak připravovaly trhance nebo placky na způsob bramboráků, které se po osmažení natrhaly vidličkami.
Ve sbírce starých pranostik z 16. století je nakazováno trápit v tento den své tělo kyselým, a jíst tedy zelí. A taky kroupy.
Ve středu se pečou jidáše, ve čtvrtek budou na snídani
K velikonočním tradicím patří příprava velikonočních jidášů. Sladkého kynutého pečiva potíraného medem. „Jidáše se lišily region od regionu – dneska už je to klasické kynuté těsto svinuté do smyčky, dřív mohlo mít tvar spletených provazců jako na Boleslavsku nebo třeba vdolků s rýhou,“ vypráví Petra Pospěchová.
Mnozí z nás jidáše připravují z klasického těsta, z něhož chystáme o Vánocích vánočky, na Velikonoce mazance a v létě třeba plněné koláče. A vlastně na tom nemusíme nic moc měnit, pokud chystáme těsto poctivě. „Popravdě: těsto na mazance a jidáše je plus minus stejné – oboje kynuté s přídavkem másla a ovoněné citronovou kůrou,“ říká Petra Pospěchová. Jestli chcete přidat trochu exotické vůně, nebraňte se kardamomu a medové směsi, v níž hotové jidáše namočíte.
Pokud nemáte vlastní vyzkoušený recept na kynuté těsto, přidáváme recept na velikonoční jidáše, které jen tak někde nenajdete. Jsou z pohankové mouky, a abychom zachovali tu původní čistou variantu, jsou připraveny z biopotravin.
Velikonoční jidáše z pohankové mouky
Suroviny:
- 25 g droždí
- 80 g bio třtinového cukru
- 300 ml bio smetany
- 500 g bio pohankové mouky
- kůra z bio citronu
- špetka soli a muškátového květu
- 70 g bio másla pokojové teploty
- 2 ks bio žloutků
Na potření:
- 1 ks bio vejce
- 2 lžíce bio medu
- 1 lžíce bio másla
Do malé mísy vložte droždí a lžíci cukru. Pomocí vidličky je rozmíchejte na kaši. Do směsi přidejte 100 ml vychladlé smetany a lžíci mouky. Zakryjte utěrkou a na teplém místě nechte vzejít kvásek.
Ve větší míse smíchejte všechny ostatní ingredience. Platí zde pravidlo: nejdříve suché suroviny a následně máslo, žloutky a zbytek smetany. Na závěr přidejte kvásek. Promíchejte a 10–15 minut zpracovávejte těsto, mělo by být hladké a pružné. Následně ho vytvarujte a vložte do mísy, kterou překryjete potravinovou fólií a dejte na hodinu kynout na teplé místo.
Posléze těsto vyndejte a chvíli hnětejte. Pak jej rozdělte tak, abyste měli 24 stejných dílů. Z každého vytvarujte váleček o délce asi 25 cm a tloušťce prstu. Poté z nich vymodelujte uzlíky, potřete je vejcem a nechte ještě chvíli vykynout. Mezitím si předehřejte troubu na 180 stupňů. Vykynuté jidáše ještě jednou potřete vejcem a dejte péct asi na 15 minut, dokud nebudou mít zlatou barvu. Mezitím si připravte med – ten ohřejte a do něj vložte přiměřený počet kousků másla, aby vznikla omáčka. Tou následně potřete jidáše ihned po vyndání z trouby.
Zdroj receptu: SZIF
Nezapomeňte důležitou věc, jidáše se vždy jedí až druhý den k snídani, tedy na Zelený čtvrtek.
A co nás čeká zítra?
Pokud chcete dodržovat velikonoční tradice, nezapomeňte zítra velmi brzy vstát a přečíst si další díl seriálu Velikonoce jak se patří. Čeká nás mrazivá koupel, jidáše za svítání a zelené vaření.
ČLÁNKY DO MAILU