Žaludeční vředy má téměř polovina Čechů. Někdy o nich pacienti ani nevědí

Co jsou to žaludeční vředy

Žaludeční vřed nebo též peptický vřed je označení pro rozpad tkáně na sliznici žaludku nebo ve dvanáctníku. Vzniká v momentě, kdy žaludeční kyseliny naleptají ochrannou vrstvu hlenu trávicího traktu. Nemusí se přitom projevovat žádnými příznaky, ale také naopak může způsobovat pacientovi palčivou bolest a nepohodlí. Podle místa narušení sliznice rozdělují lékaři tuto vředovou chorobu na dva typy, a to:

1. žaludeční vřed – vyskytuje se v žaludku,
2. duodenální vřed – objevuje se na horním konci tenkého střeva.

Jako souhrnné označení pro oba typy vředů se používá termín gastroduodenální vředy, kde výraz gastro znamená žaludek a duodenum je dvanáctník. Název „peptický“ přitom vznikl odvozením od slova pepsin, což je jeden z typů trávicích šťáv, které se nacházejí v žaludku a unikají také do zmíněného dvanáctníku.

Toto onemocnění je v západních zemích velice běžné a říká se, že jím v určité fázi života trpí přibližně jeden z deseti lidí. Neléčené vředy způsobují řadu komplikací, a dokonce v některých případech dochází k jejich perforaci. Prasklý žaludeční vřed může člověka vážně ohrozit na zdraví nebo na životě, a proto by se jeho léčba neměla nikdy podceňovat. [1, 2, 3, 4]

Přečtěte si také:

Nafouklé břicho může být příznakem řady nemocí. Většinou za ním ale stojí střevní plyny

Jaké jsou příčiny žaludečních vředů

Dlouhá léta si lidé mysleli, že za vznikem žaludečních vředů stojí výhradně špatná životospráva. To znamená především konzumace nezdravých jídel, kouření a nadměrný příjem alkoholu. Ačkoliv i to ovlivňuje, v jakém stavu se nachází sliznice žaludku člověka, takže v některých případech může být nezdravý životní styl důvodem výskytu vředové choroby, bylo zjištěno, že hlavní příčina peptických vředů spočívá především v přemnožení mikroorganismů Helicobacter pylori v trávicím traktu.

H. pylori je spirální, mikroaerofilní, gramnegativní bakterie, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikuje jako kancerogen 1. třídy. Prevalence nakažení touto bakterií v České republice je odhadována na 30 až 55 %, a to především u dospělých jedinců. Přítomnost H. pylori pak bývá zjištěna zhruba u 90 až 95 % pacientů s duodenálním vředem. V případě žaludečních vředů se bakterie vyskytuje u 60 až 80 % pacientů.

Tato bakteriální infekce postihuje až polovinu lidí na celém světě. Nicméně u mnoha z nich nezpůsobuje žádné potíže, jelikož střevní imunitní systém některých jedinců dokáže kontrolovat množství bakterií H. pylori v trávicím traktu. Jakmile ale dojde k jejich přemnožení, začnou požírat žaludeční výstelku a způsobí chronický zánět, který vede ke vzniku peptického vředu.

Další příčinou výskytu gastroduodenálních vředů je nadužívání nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID). Patří mezi ně běžné, volně prodejné léky na úlevu od bolesti, jako je ibuprofen, naproxen nebo aspirin. Tato léčiva přispívají ke vzniku vředů hned několika způsoby, a to především drážděním žaludeční výstelky a potlačováním chemikálií, které chrání sliznici žaludku. Peptické vředy se přitom vyvinou až u 30 % pacientů, kteří užívají NSAID.

Dále existují také méně časté, avšak ne zcela zanedbatelné příčiny žaludečních vředů. Jedná se například o takzvaný Zollinger-Ellisonův syndrom, což je vzácný stav, který způsobuje, že žaludek produkuje nadměrné množství žaludeční kyseliny. Kromě toho mohou vzniknout následkem nějaké těžké nemoci nebo zranění také stresové vředy. Ty se navíc vyvíjejí výrazně rychleji než vředy způsobené bakterií nebo léky.

V neposlední řadě pak mohou za výskytem vředů stát také jiné bakterie než H. pylori a různé viry či houby vyskytující se v trávicím traktu. Kromě toho někdy dochází ke vzniku peptických vředů po určitých lékařských zákrocích a operacích postihujících žaludek a dvanáctník. Vzácněji jsou pak na vině také některá onemocnění, jako je například Crohnova choroba nebo rakovina. [5, 6, 7, 8, 9, 10]

Žaludeční vředy: příznaky

Pokud vás zajímá, jak poznat žaludeční vředy, tak je dobré vědět, že v počáteční fázi nejsou jejich příznaky příliš specifické. Dají se poměrně snadno zaměnit s jinými obtížemi, jako je například otrava jídlem nebo přejedení. Někdy navíc nemusí mít žaludeční vředy projevy vůbec žádné, což je poměrně nebezpečné, neboť se na problém může přijít až ve chvíli, kdy dojde k jejich prasknutí. Nicméně vředové choroby postihující trávicí trakt se nejčastěji projevují následujícími symptomy:

• bolest nebo nepohodlí v horní části břicha,
• bolest nebo tlak mezi pupíkem a hrudní kostí,
• nafouklé břicho,
• pocit těžkosti po jídle,
• poruchy trávení (zejména tučných jídel),
• nevolnost a zvracení,
• ztráta chuti k jídlu,
• nadýmání,
• říhání.

Mezi nejčastější příznaky žaludečních vředů patří bolest břicha. Ta se u vředů lokalizovaných v žaludku dostavuje obvykle bezprostředně po jídle. V případě vředů na dvanáctníku se naopak projevuje až po vytrávení, když je žaludek prázdný (často v noci). Bolest přitom může být tupá, palčivá a někdy odchází a přichází ve vlnách.

Bolest se objevuje nejen v horní části břicha, ale často také za hrudní kostí. Zejména pak dvanáctníkový vřed může vyvolávat pocity, které jsou podobné infarktu, což u mnoha lidí vyvolává paniku. Někdy mohou bolesti odeznít po konzumaci jídla nebo pití. Úlevu pak někteří pacienti pociťují také po požití antacid, což jsou léky na snížení produkce žaludečních kyselin. [11, 12, 13, 14, 15]

Komplikace při žaludečním vředu

S výskytem gastroduodenálních vředů se pojí poměrně velké množství komplikací. Pokud situaci vůbec neřešíte, nebo o vředu ani nevíte, mohou se dostavit různé stavy, které jsou schopné pacienty ohrozit na životě. Typicky se jedná například o vnitřní krvácení. Ačkoliv se tento stav většiny pacientů trpících vředovými chorobami netýká, jde o nejčastější komplikaci spojenou s žaludečními vředy. Pomalu krvácející vřed může způsobit anémii, nebo dokonce těžkou ztrátu krve.

Vřed, který je neustále vystaven působení žaludeční kyseliny, může prasknout a vytvořit díru v žaludku nebo ve stěně střeva. Jedná se o velice bolestivý a nebezpečný stav, kdy je nezbytná okamžitá lékařská pomoc. Následkem perforace pronikají bakterie z trávicího traktu do břišní dutiny, což může vést k její infekci, která je známá pod názvem zánět pobřišnice. Odtud pak hrozí, že se infekce rozšíří do zbytku těla a dojde k sepsi, což je život ohrožující stav. Mezi příznaky prasklého vředu a vnitřního krvácení přitom patří:

• černá nebo dehtovitá stolice,
• červená nebo kaštanová krev smíchaná se stolicí,
• červená krev ve zvratcích nebo zvratky, které vypadají jako kávová sedlina,
• náhlá, ostrá nebo silná bolest břicha, která neustupuje,
• závratě nebo mdloby,
• rychlý puls nebo jiné příznaky šoku.

Vřed nacházející se v pylorickém kanálu, což je úzký průchod, který vede z žaludku do dvanáctníku, pak může být překážkou, která blokuje průchod potravy do tenkého střeva. Pokud je vřed dostatečně velký, aby ucpal tenké střevo, způsobí zastavení trávicího procesu, následkem čehož může dojít k dalším četným vedlejším účinkům.

Některé žaludeční vředy se navíc postupem času mohou stát maligními neboli zhoubnými. Děje se tak nejčastěji v případě, kdy je příčinou vzniku vředů přemnožení bakterie H. pylori. Ta přispívá k rozvinutí rakoviny žaludku. Naštěstí ale tento jev není příliš častý a dochází k němu spíše výjimečně, a to obvykle u neléčených případů. [16, 17, 18, 19]

Stanovení diagnózy

Pokud si myslíte, že vás trápí peptické vředy, je potřeba navštívit svého praktického lékaře, nebo rovnou gastroenterologa. Lékař bude v prvé řadě zjišťovat vaši anamnézu a provede také fyzikální vyšetření, aby zjistil palpační bolestivost v epigastriu. Bude-li mít podezření na výskyt vředů, pošle vás na další vyšetření, které problém potvrdí, nebo vyvrátí.

V rámci stanovení diagnózy je typické pro žaludeční vředy vyšetření zvané EGD. Jde o zkratku, pod níž se ukrývá dlouhý, krkolomný název esophagogastroduodenoskopie. Pro zjednodušení a lepší srozumitelnost však lékaři častěji používají výraz endoskopické vyšetření. To se provádí obvykle při plném vědomí pouze s aplikací lokálního anestetika pro znecitlivění krku. Citlivější pacienty nebo děti lze však také uspat.

Endoskopie je vyšetření horní části trávicího traktu pomocí endoskopu, což je speciální dutá ohebná trubice s kamerou na jejím konci. Endoskop se zavede do krku pacienta a postupně s ním lékař prohlíží oblast jícnu, žaludku a dvanáctníku. Během vyšetření EGD lze lokalizované vředy vyfotografovat, provést biopsii, nebo dokonce rovnou provést potřebné zákroky.

Přečtěte si také:

Nafouklé břicho může být příznakem řady nemocí. Většinou za ním ale stojí střevní plyny

Jedním ze způsobů vyšetření žaludečních vředů, který se používal v minulosti, byl rentgenový test nazývaný „série horního GIT“. Rentgenové vyšetření gastrointestinálního traktu zahrnovalo vypití speciální bílé tekutiny a poté se vyhotovily řady rentgenových snímků, na kterých si lékaři mohli prohlédnout žaludeční sliznici. Dnes je však již preferovanou diagnostickou metodou EGD, protože flexibilní kamera umístěná na endoskopu je schopna lépe detekovat i malé vředy. [20, 21, 22, 23, 24]

Léčba žaludečních vředů

Jsou-li vám lékařem diagnostikovány peptické vředy, léčba se bude odvíjet především od toho, v jakém stadiu se nacházejí a co je jejich příčinou. Terapie prakticky vždy zahrnuje užívání inhibitorů protonové pumpy, což jsou léky na žaludeční vředy, které snižují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku a chrání jeho sliznici. Obvykle se přitom užívají v podobě tablety a patří mezi ně například:

• Omeprazol,
• Esomeprazol,
• Dexlansoprazol,
• Lansoprazol,
• Rabeprazol a další.

Pro snížení produkce žaludeční kyseliny se pak užívají také takzvané blokátory histaminových receptorů neboli H2 blokátory. Pokud je příčinou vředů přemnožení bakterie H. pylori v trávicím traktu, pak vám lékař pravděpodobně předepíše antibiotika, která tuto bakterii postupně zlikvidují. Mezi běžně předepisovaná antibiotika patří například tetracyklin, metronidazol, klarithromycin nebo amoxicilin.

Pokud má pacient vřed, který již krvácí, může jeho léčba proběhnout během vyšetření EGD. Operace žaludečního vředu spočívá v použití katetru nebo svorky k uzavření krvácející cévy. Po absolvování tohoto ošetření předepíše doktor pacientovi potřebné léky a objedná ho na kontrolu, která většinou probíhá po dobrání předepsaných léčiv.

Pro zmírnění příznaků je také možné užívat volně prodejná antacida, jejichž účelem je neutralizace žaludečních šťáv. Jako doplněk stravy pak někteří lidé popíjejí speciální čaj na žaludeční vředy nebo konzumují v různých formách bylinky na žaludeční vředy, jako jsou například puškvorec, heřmánek, máta peprná nebo meduňka. [25, 26, 27, 28, 29, 30]

Dieta při žaludečních vředech

Kromě užívání předepsaných léků budete muset také dodržovat speciální jídelníček při žaludečních vředech. O tom, co nesmíte jíst, vás přitom informuje lékař, u kterého jste byli na vyšetření. Dieta na žaludeční vředy zahrnuje zákaz poměrně velkého množství potravin. Jedná se přitom o obecně dráždivá a nezdravě upravená jídla.

Přečtěte si také:

Přerušovaný půst pomáhá zhubnout i udržovat váhu. Dá se přitom vydržet dlouhodobě

Tomuto způsobu stravování se jinak říká tzv. šetřící žaludeční dieta a využívá se také v případě dalších onemocnění trávicího traktu, jako je například chronická gastritida nebo refluxní choroba jícnu. Během naordinovaného šetřícího režimu se tak budete muset řídit následujícími dietními opatřeními a pravidly:

1. jezte pravidelně šestkrát až osmkrát denně,
2. konzumujte malé porce pokrmů,
3. konzumujte měkké, dobře stravitelné jídlo,
4. pijte dostatek čisté vody po malých doušcích a častěji během dne,
5. vyhýbejte se mraženým potravinám,
6. nekonzumujte pokrmy příliš horké,
7. nejezte smažená a grilovaná jídla,
8. nejezte kynutá jídla,
9. nekuřte,
10. nepijte alkohol ani kávu,
11. vyhněte se ostrým pokrmům.

Uvedené stravovací návyky mohou být pro mnohé pacienty velmi nepohodlné a omezující, ale právě díky dodržení stanoveného režimu docílíte úlevy a zbavíte se problémů se zažíváním. Při žaludečních vředech se doporučuje především konzumovat dostatek ovoce a zeleniny bohaté na vlákninu. Mezi potraviny, které mohou pomoci bojovat proti H. pylori, patří například:

• brokolice a květák,
• ředkvičky,
• listová zelenina, jako je špenát nebo kapusta,
• potraviny bohaté na probiotika (např. kyselé zelí nebo kombucha),
• jogurty,
• jablka,
• bobulovité ovoce,
• olivový olej. [31, 32, 33]

Jak předcházet žaludečním vředům

Prevence žaludečních vředů spočívá v podstatě v podobných opatřeních, jako jejich samotná léčba. To znamená, že je v prvé řadě vhodné omezit užívání nesteroidních protizánětlivých léčiv. Pokud je máte předepsané kvůli léčbě jiné nemoci, je samozřejmě nejprve potřeba probrat jejich případné vysazení s lékařem.

Dále je třeba pokusit se vyhýbat zdrojům potenciálního výskytu bakterie H. pylori. Ačkoliv zatím není zcela jasné, jak se Helicobacter pylori šíří, existují určité důkazy o tom, že by se mohla přenášet z člověka na člověka nebo prostřednictvím jídla a vody. Je tedy dobré pravidelně si umývat ruce vodou a mýdlem, a to zejména po použití toalety, před jídlem nebo poté, co se vrátíte z venku domů. Kromě toho je doporučeno také konzumovat dostatečně tepelně upravené potraviny.

Rozhodně byste také neměli kouřit, a pokud pijete alkohol, tak jeho množství alespoň omezit na minimum. Zároveň je vhodné vyhýbat se stresovým situacím a dopřát si každou noc alespoň 6–8 hodin nepřerušovaného spánku. Pokud navíc trpíte nadváhou nebo obezitou, pokuste se svou tělesnou váhu zredukovat. Obecně platí, že u obézních lidí se vředy vyskytují častěji než u osob s normálním BMI. [34, 35, 36, 37, 38]