Hlavní navigace

Dlouhodobé braní léků na žaludek může přivodit oste­oporózu a zničit zažívání

14. 10. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Na pálení žáhy a potíže se žaludkem existuje řada pomocníků. Ty z lékárny je ale dobré většinou po týdnu až dvou vysadit. Proč? Dlouhodobé užívání má svá rizika v podobě roztažení žaludku, střevních infekcí nebo nedostatku důležitých látek, které mohou vygradovat i v řídnutí kostí.

Je-li některý lék volně prodejný, neznamená to, že má méně rizik než ten na recept. Stále jde o léčivo a jako s takovým bychom s ním měli zacházet. Tedy před užíváním se poradit minimálně s lékárníkem, číst příbalový leták, a především dodržovat množství dávky i délku užívání. Před riziky kvůli nesprávnému zacházení s volně prodejnými léky varuje aktuální kampaň s názvem Bezpečné léky bez rizika. Vitalia.cz se k osvětě připojuje.

Trápení se žaludkem a co na něj

Mezi léky, po kterých často saháme, patří i ty na žaludek. „Nejčastějšími problémy se žaludkem je jeho překyselení a následné projevy, jako je pálení žáhy či říhání. Dále se mohou objevit problémy s trávením a bolest žaludku,“ vyjmenovává obtíže lékárnice Pavla Horáková, jež vede odbornou poradnu na webu Lékárna.cz.

Pokud potíže neustupují, lidé zpravidla navštíví, než se vydají k lékaři, právě lékárnu. V ní nabízí pět typů pomocníků.

  • Antacida – léky, které neutralizují žaludeční kyselinu a zvyšují pH žaludečního prostředí. Patří mezi ně sloučeniny a soli hořčíku, hliníku a vápníku (Rennie, Maloox, Talcid, Gaviscon). Působí nejrychleji. Ihned, jak do žaludku doputují. Délka působení je pouze v řádu hodin. 
  • Inhibitory protonové pumpy – působí tak, že postupně blokují vylučování žaludeční kyseliny. Jedná se o léky s obsahem omeprazolu a pantoprazolu (Helicid, Ortanol, Nolpaza, Apo-panto). Jejich účinek nastupuje pomaleji (v řádu hodin) než u antacid, ale přetrvává delší dobu (1 až 5 dní). Stačí je podávat 1× denně. 
  • Antagonisté H2 receptorů – snižují sekreci žaludeční kyseliny i objem žaludeční šťávy. Nástup účinku je za 1,5 až 3 hodiny a účinek přetrvává cca 9 hodin. Na trhu je nyní jediný volně prodejný lék s obsahem famotidinu (Famosan). 
  • Trávicí enzymy – napomáhají trávení základních živin – lipáza (pomáhá trávit tuky), amyláza (cukry) a proteáza (bílkoviny). Obsahují je léky Pangrol, Pankreolan, Panzynorm, Panzytrat či Kreon. 
  • Přírodní produkty k podpoře trávení – obsahují extrakty bylin, které podporují správnou funkci trávicího traktu – např. Iberogast, čaje na žaludek a trávení, Stomaran.

Zdroj: Pavla Horáková, Lékárna.cz

Léky na žaludek jsou jedním z řešení potíží. Bez konzultace s lékařem ale je nutné počítat s tím, že jde o řešení občasné a krátkodobé. „Mají celou řadu omezení. V první řadě je nelze užívat dlouhodobě,“ upozorňuje v kampani Bezpečné léky bez rizika prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Podívejte se na video, kde Aleš Krebs popisuje, jak přistupovat k lékům na žaludek:

Rizika nesprávného užívání

Z nesprávného užívání těchto léků plynou nejméně tři druhy problémů. Prvním je předávkování, pokud užijete velké množství léku. „U antacid může dojít k průjmu či zácpě, zvýšení hladiny hořčíku a draslíku v krvi a rozvratu vnitřního prostředí organismu, přidat se může nevolnost, zvracení či ochabování svalů,“ popisuje Pavla Horáková.

Jiný typ potíží nastává, pokud se léky na žaludek berou delší dobu, než je uvedeno v příbalové informaci. „Antacida by se neměla užívat déle než 14 dní. Při jejich dlouhodobém užívání může docházet k poruchám acidobazické rovnováhy (rovnováha mezi kyselými a zásaditými látkami uvnitř organismu, pozn. red.) či roztažení žaludku,“ dodává lékárnice. 

Dlouhodobě jen pod lékařským dohledem

Inhibitory protonové pumpy se někdy užívají dlouhodobě, pokud například člověk trpí refluxem a dietní opatření nezaberou. Ale v takovém případě by je měl předepsat lékař, který zároveň bude pacienta sledovat a případně pomocí odběrů kontrolovat jeho stav, například zda má dostatek železa nebo vitamínu B12. 

Při dlouhodobém užívání inhibitorů protonové pumpy totiž může docházet v organismu k nedostatku některých vitamínů a minerálů (vitamín B12, železo, vápník, hořčík), střevním infekcím z nedostatečné kyselosti žaludku či osteoporóze z nedostatku vápníku.

Řídnutí kostí nebolí, ale dá se poznat podle bolesti zad nebo potíží s dýcháním Přečtěte si také:

Řídnutí kostí nebolí, ale dá se poznat podle bolesti zad nebo potíží s dýcháním

Na další rizika upozorňuje lékárník Aleš Krebs: „V důsledku dlouhodobé samoléčby pálení žáhy můžete zanedbat některá velmi závažná onemocnění. Anebo si můžete způsobit potíže v kombinaci s některými dalšími léky. Volně dostupné léky na pálení žáhy mohou ovlivnit vstřebávání a účinek celé řady léků.“

Antacida by proto, podle Pavly Horákové, měla být užívána s odstupem alespoň dvě hodiny od některých léků. Odstup by měl být dodržován u přípravků s obsahem železa, fluoridů, digoxinu, některých antibiotik a léků na štítnou žlázu. Ve střehu kvůli nevhodnému kombinování léků by měli být také pacienti užívající thiazidová diuretika.

„Při užívání inhibitorů protonové pumpy bychom si měli dát pozor při užívání digoxinu, klopidogrelu, některých perorálních antimykotik, antiepileptik, cytostatik, léků k léčbě AIDS, warfarinu, diazepamu a dalších látek (železo, vitamín B12, vápník, hořčík), které potřebují ke správnému vstřebávání kyselé prostředí žaludku,“ doplňuje Pavla Horáková z Lékárna.cz.

Kdy jít s pálením žáhy k lékaři

Pokud potíže se žaludkem přetrvávají nebo se stupňují, řešením není protahovat užívání volně prodejných léků, ale zajít k lékaři. „Je to potřeba v případě, že příznaky po podání léků neustupují, opakují se či trvají déle než 14 dní, dále když se bolest břicha zintenzivňuje, přidá se teplota či vysilující zvracení,“ podotýká Pavla Horáková.

Pacient také nejspíš musí počítat se změnou životního stylu. Například stravovacích návyků. Tedy večer vynechat těžká a na trávení náročná jídla. Omezit by měli také alkohol, kávu nebo pojídání čokolády. Dobré pro žaludek je také nekouřit a v případě nadváhy zhubnout.

Odborná spolupráce:

Mgr. Pavla Horáková

Lékárnice a vedoucí odborné online poradny na Lékárna.cz, v níž má na starosti témata týkající se klasických léčiv.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).