Hlavní navigace

Tlouštíci jako skvělí milenci, návrat ztracené kosti i nově objevený orgán. Lidské tělo stále překvapuje

Sdílet

Lidské tělo je předmětem zkoumání už po staletí. Moderní metody a technologie nabízejí další netušené možnosti. Není proto divu, že vědci neustále docházejí k zajímavým poznatkům, a mohou tak přinést nejen nové informace, ale zásadním způsobem přeformulovat dřívější předpoklady. A dokonce objevit nový, zatím nikdy neidentifikovaný orgán…

Mnohé nově získané informace jsou nesmírně zajímavé. Vědci například tvrdí, že kdyby naši dávní předkové dokázali pohybovat obočím jako dnešní lidé, mohly třeba dějiny vypadat i jinak. Tloušťka nemusí být vždy jenom problémem a někteří lidé nemají šanci si pořádně užít oslavu. A to dokonce ani tu, kdy se loučí se starým rokem a vítají příchod nového.

Co se dozvíte v článku
  1. Vyšší BMI podporuje u mužů sexuální výdrž
  2. Za „mužská prsa“ nemůže vždy jen obezita
  3. Moč není sterilní ani u zdravých lidí
  4. Návrat ztracené kosti
  5. Nový orgán objevili vědci náhodou
  6. Obočí kdysi pomáhalo získat respekt
  7. Příšerná kocovina

Vyšší BMI podporuje u mužů sexuální výdrž

Velké břicho není právě tím, co by většina žen shledávala na mužích jako přitažlivé. Nicméně výzkum vědců z Erciyes University v Turecku ukazuje, že muži „při těle“ mohou být lepšími milenci, protože mají větší sexuální výdrž.

Během studie výzkumníci porovnali dvě stovky mužů. Výsledek ukázal, že sex u silnějších jedinců s větším břichem trvá v průměru 7,3 minuty, u štíhlejších mužů je to asi 1,8 minuty a častěji trpí předčasnou ejakulací. Vědci se domnívají, že u první skupiny za jejich výkonnost může vyšší hladina ženského pohlavního hormonu estradiolu, která má u mužů na svědomí zpomalení nástupu orgasmu. Přesto mají statní milenci také své slabé stránky: nadváha či obezita jde často ruku v ruce s erektilní dysfunkcí.

Za „mužská prsa“ nemůže vždy jen obezita

I když ruku v ruce s „pivním mozolem“ a dvojitou bradou jde často i zvětšení mužských prsou (gynekomastie), nejedná se vždy o tuk. Ve většině případů je problém způsobený růstem prsní tkáně.

Právě nadváha či přímo obezita bývá častou příčinou gynekomastie, protože nadměrný přírůstek tukových buněk může u mužů zvýšit hladinu ženských hormonů, které za růstem prsní tkáně stojí. Stav bývá horší u starších obézních mužů, protože během stárnutí produkují méně testosteronu a tak se hormonální nerovnováha může ještě prohloubit.

Moč není sterilní ani u zdravých lidí

Většina lidí se již ve svém životě setkala s tvrzením, že moč zdravého člověka je sterilní, tedy bez přítomnosti mikroorganismů. Přestože je někdy různými zdroji doporučována jako alternativní dezinfekční prostředek k rychlému ošetření drobných poranění, není vhodné se o to pokoušet.

Mýtus o sterilní moči zdravých lidí totiž vyvrátili američtí mikrobiologové z University of Chicago, kteří potvrdili, že i u zcela zdravých lidí se v močovém měchýři vyskytují celé kolonie bakterií.

Návrat ztracené kosti

Kdysi dávno se v lidském koleně nacházela drobná kost zvaná fabella. Pradávným opicím sloužila jako kolenní čéška, v průběhu evoluce se zmenšovala a nakonec se zcela ztratila. Ale neplatí to úplně.

Během operací a díky moderním zobrazovacím metodám si lékaři všimli, že u některých lidí je v koleně fabella stále přítomná. Vědci z britské Imperial College London se rozhodli udělat analýzu, při které přišli na to, že malá kůstka zažívá comeback.

Prošli lékařské záznamy z 27 zemí, což představuje asi 21 000 lidí. Zatímco v roce 1875 mělo fabellu okolo 18 procent lidí, v roce 1918 kleslo jejich množství na 11 procent, ale v současnosti odborníci odhadují, že kůstku má ve svém koleně okolo 39 procent populace.

Nikdo s jistotou nemůže říct, k čemu slouží a jaký význam by dnes mohla pro lidi mít, ale podle výzkumníků by za jejím návratem mohla stát lepší výživa. Současní lidé mají také odlišnou stavbu těla, například delší holenní kosti a mohutnější lýtkové svaly. Osoby, u kterých se fabella vyskytuje, však trpí častěji různými problémy s koleny, nicméně není jisté, zda spolu tyto dvě věci souvisí.

Nový orgán objevili vědci náhodou

Letos na podzim přišli nizozemští vědci z Netherlands Cancer Institute s nečekanou novinkou: nalezli nový orgán v lidském těle.

Svůj objev udělali náhodou při detekci metastáz u rakoviny prostaty pomocí citlivých zobrazovacích metod. Jde o pár slinných žláz, umístěný hluboko v oblasti nosohltanu (za nosem), které měří průměrně asi čtyři centimetry. Žlázy pravděpodobně slouží ke zvlhčování horní část krku za nosem a ústy.

Doposud byly přitom u lidí známé tři párové velké slinné žlázy: pod jazykem, pod čelistí a v zadní části čelisti (příušní). Kromě nich jsou mikroskopické slinné žlázy rozptýleny v ústní dutině.

Obočí kdysi pomáhalo získat respekt

Obočí je dnes hlavně ochrannou bariérou pro oči a také částí těla, která podléhá různým módním trendům. Je však rovněž důležitým prvkem v neverbální komunikaci. Pomocí jeho pohybu lze vyjádřit širokou škálu emocí.

Mnozí dávní předchůdci moderních lidí měli výrazné nadočnicové oblouky, podobně jako někteří dnešní primáti. Studie badatelů z britské University of York ukázala, že tento prvek, který u dnešních lidí chybí, měl dodat dávným lidem nebezpečný a divoký vzhled a pomoci jim vyjádřit sociální dominanci. Kromě toho jim znemožňoval pohybovat obočím, a vyjádřit tak přátelské emoce.

Výrazné proměny v obličeji včetně vývoje ploššího čela přicházejí v době, kdy se začínají objevovat důležité sociální změny, zejména kontakty mezi vzdáleně příbuznými skupinami lidí, což pomůže k osídlení nových území a životu ve větších a rozmanitějších skupinách. Rozvoj „mobilního“ obočí mohl být podle odborníků jednou z důležitých součástí těchto změn.

KL24

Příšerná kocovina

Vědci z americké University of Pennsylvania zjistili, že některé genetické změny mohou způsobit ztížené zpracování alkoholu. U osob, které tyto změny mají, dochází ke snížení jeho tolerance a následně i k horším kocovinám.

Týká se to především lidí s východoasijským a západoafrickým původem kvůli mutaci, která snižuje schopnost přeměny alkoholu v organismu a jeho snadného vyloučení z těla. Tito jedinci nejsou schopni vypít ani nepříliš velké množství alkoholu, aniž by brzy nepocítili jeho negativní účinky. Proč tomu tak je, a to především u některých omezených skupin populace, vědci dosud s jistotou říct nemohou.

Autor článku

Novinářka na volné noze se zkušenostmi z tištěných i online titulů. V současné době pracuje pro vlastní portfolio klientů. K tematice zdraví a zdravého životního stylu má blízko díky původní profesi zdravotnického pracovníka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).