Umělé oplodnění v Evropě: od zdi ke zdi

Služby klinik zaměřujících se na reprodukční medicínu musí každoročně využít stále větší počet neplodných párů. Jaká pravidla platí u nás a v zemích Evropské unie?

Vzhledem k nedávnému odmítnutí návrhu poslance Františka Adámka, aby bezdětné ženy bez partnera mohly podstoupit umělé oplodnění, by se mohlo zdát, že reprodukční medicína nemá v České republice jednoduché postavení. Ve skutečnosti ale české zákony ve vztahu k asistované reprodukci patří mezi jedny z nejliberálnějších v Evropě.

Umělé oplodnění v Evropě: od zdi ke zdi

Nejvstřícnější postoj k umělému oplodnění ze všech evropských států mají skandinávské země. Není proto překvapivé, že na severu Evropy je velké procento dětí počato s pomocí metod reprodukční medicíny. Hned za severskými zeměmi se na pomyslném žebříčku nachází Velká Británie, která je svým přístupem k umělému oplodnění považována za jednu z nejotevřenějších zemí Evropy.

Na opačném konci se nachází Německo, které svými zákony asistovanou reprodukci výrazně limituje. Kromě striktních pravidel zaměřených na vyšetření embryí v Německu také nemohou ženy darovat vajíčka. „Dárcovství spermatu je povoleno, ale pouze za podmínek open identity. To znamená, že takto počaté dítě má právo znát svého biologického otce, což je při dárcovství hodně limitující,“ vysvětluje vedoucí lékařka Radka Jarošová z IVF kliniky Gennet a dodává: I u nás některé komunity bojují za právo open identity. V Česku toto zatím ale ještě nebylo uzákoněno. Kdyby se tak stalo, asi by dárcovský program brzy skončil. Většina dárců i příjemců by totiž nebyla ochotná na takové podmínky přistoupit.“

Liší se i počet přenášených embryí

Zákony v jednotlivých evropských zemích se také odlišují například v tom, kolik embryí se při umělém oplodnění přenáší. Například ve Finsku se přenáší jedno embryo, zatímco ve Velké Británii se nejčastěji přenášejí dvě embrya. Komplikovanější pravidla pro přenos embryí má Belgie, kde se počet embryí určuje podle věku ženy a počtu absolvovaných cyklů umělého oplodnění. Do šestatřiceti let se tak ženám v prvních dvou cyklech IVF (in vitro fertilizace, metoda umělého oplodnění) povoluje pouze jedno embryo, zato ženy nad devětatřicet let mají hned od prvního cyklu povolena tři embrya.

V Česku nejsou uzákoněny žádné konkrétní počty přenášených embryí. Zákon pouze říká, že se smí přenášet pouze tolik embryí, kolik je podle současné lékařské vědy zapotřebí k úspěšnému těhotenství. Běžně se přenáší pouze jedno embryo. Pokud si ale žena v prvním a druhém cyklu přeje přenést dvě embrya, není jí už pojišťovnou uhrazen čtvrtý cyklus.

Náhradní mateřství: v ČR ani povoleno, ani zakázáno

V případě, že žena nemůže ze zdravotních důvodů podstoupit těhotenství, rozhodnou se některé páry pro surogátní neboli náhradní mateřství. V takovém případě embryo biologických rodičů odnosí a porodí jiná žena, která souhlasí, že se vzdá rodičovských práv. Biologičtí rodiče si tak dítě mohou následně adoptovat. Náhradní mateřství se praktikuje především ve Spojených státech. V Evropě jej zákony povolují pouze ve Velké Británii a v Řecku.

Česká legislativa surogátní mateřství žádným způsobem neřeší. Náhradní mateřství tak v Česku není povoleno, ale ani zakázáno. Soudy však takový způsob osvojení dítěte tolerují a dosud nebyl vynesen žádný rozsudek, který by tuto praxi označil za nezákonnou.

Reprodukční turistika

Vzhledem k liberálním českým zákonům, vysoké kvalitě zdravotnictví a nízkým cenám do České republiky cestuje mnoho neplodných párů ze zemí se striktnější legislativou nebo vyššími cenami za zdravotnické služby, aby zde podstoupili umělé oplodnění. „Největší počet klientů k nám přichází z Německa, Rakouska, Itálie, Irska, Anglie a také z Polska. Velkým konkurentem v medicínském turismu je České republice Španělsko. Tento druh turismu se však netýká pouze asistované reprodukce, ale i dalších zdravotnických služeb,“ objasňuje Radka Jarošová z kliniky Gennet.

Počet neplodných párů roste

V současné době se neplodnost týká přibližně dvaceti procent českých párů a toto číslo každoročně mírně narůstá. Každý rok se tak v Česku narodí přibližně pět tisíc dětí s pomocí asistované reprodukce. „Z padesáti procent se na neplodnosti podílí žena, ve čtyřiceti procentech je to problém na straně muže a u deseti procent žádnou příčinu sterility neobjevíme,“ vysvětluje nejběžnější příčiny neplodnosti Radka Jarošová.

„V případě ženy jsou nejčastějším důvodem neplodnosti hormonální poruchy a chybějící nebo poškozené vejcovody. Je důležité si ale uvědomit, že rostoucí počet neplodných párů úzce souvisí se stále se zvyšujícím věkem žen, které oddalují své mateřství,“ říká lékařka.

Galerie: Rodí starší ženy. Riziko vývojových poruch stoupá

Prevence? Mít dítě včas

Prevence proti neplodnosti je podle Radky Jarošové jednoduchá: „Není normální mít první dítě téměř ve čtyřiceti letech. Pořád platí, že ideální věk pro početí je u ženy pětadvacet let.“ V roce 2016 poprvé průměrný věk prvorodiček v České republice překročil hranici třiceti let, přičemž asistovanou reprodukci nejčastěji využívají ženy ve věku třiatřicet až osmatřicet let.

K prevenci samozřejmě také patří snížení negativních vlivů současného životního stylu. Stres, nedostatek spánku, obezita a málo pohybu přispívají k tomu, že služby klinik zaměřujících se na reprodukční medicínu musí každoročně využít stále větší počet neplodných párů.

Odborná spolupráce:

MUDr. Radka Jarošová

Vedoucí lékařka IVF programu kliniky Gennet

Absolventka 1. LF UK v Praze s atestací v oboru gynekologie a porodnictví, praxi získávala například ve VFN Praha, od roku 2011 působí na klinice Gennet, která se specializuje na komplexní péči v oboru lékařské genetiky, prenatální péče, léčby neplodnosti, poruch reprodukce a umělého oplodnění.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 7. 2017 14:47