Hlavní navigace

Ujíždím na oříšcích. Už bych za ně měla dovolenou

Lenka Krbcová

FEJETON – Tuhle jsem si spočítala, kolik bych za rok ušetřila, nebýt mé oříškové závislosti. Hodně. Bylo to cestou pro oříšky a koupila jsem si patnáct deka.

Doba čtení: 1 minuta

Oříšky jsou zdravé, doporučují je renomovaní odborníci, ale to není hlavní důvod, proč je jím. Prostě mi moc chutnají. Stejně jako různá semínka a hrozinky.

V podchodu metra mám svého „oříškového pána“. Prodává nejrůznější ořechy a pamatuje si, ve který den se objevím. Ví už přesně, který druh mám ráda; jde tedy jen o to, kolik dneska a jestli sáček zavázat, nebo ne. Kéž by byl život vždycky tak jednoduchý.

Nakupuji u něj občas dokonce i „na sekeru“, to když si omylem zapomenu peníze a mám u sebe třeba jen platební kartu. Což je, počítám, ve velkoměstě milý unikát, aby vám někdo, když nemáte na zaplacení, řekl: „Dáte mi to příště.“ Ví dobře, že přijdu zas.

Pokud jde o oříšky, jsem celkem vybíravá. Nedávno jsem udělala dvě chyby. Koupila jsem si sáček oříšků v supermarketu a navštívila kamaráda, jehož pes měl nedávno blechy. Když mě pak večer začalo svědit celé tělo a objevovala se zarudlá kolečka, nevěřila bych, jak moc si jednou budu přát, abych měla alergickou reakci (a ne blechy). Klaplo to, ale oříšky v supermarketu (minimálně v tomhle supermarketu) si už nikdy nekoupím. Nebo dlouho ne. Nebo vydržím aspoň do zítřka.

A teď k těm počtům. Třikrát týdně po třiceti korunách (to minimálně) znamená za měsíc tři sta šedesát korun. Za rok přes čtyři tisíce. Ale spíš to bude pět. Jen za oříšky. Dobrá investice, řekla bych.

Čím se můžete utěšovat, když utrácíte za ořechy:

Galerie: Jak se vyrábějí oříšky v čokoládě