Lékaři vynechali před nasazením biologické léčby jeden test. Pacienta to málem stálo život

Když pneumolog Vladimír Koblížek popisoval novinářům anonymizovaně léčbu jednoho z pacientů, v jednu chvíli zmínil, že u mladého muže, který bojoval kvůli tuberkulóze o život a má trvalé následky, došlo k pochybení lékařů.

Lékaři před nasazením biologické léčby na jiné onemocnění neprověřili přítomnost skryté, tedy latentní formy tuberkulózy. Podle pneumologů je třeba na test myslet, protože biologická léčba oslabuje imunitu. Někdy do té míry, že TBC, o které pacient do té doby neměl ani tušení, přejde do aktivní podoby onemocnění. To je i dnes považované za závažné.

U většiny pacientů nemoc spí

Tuberkulóza u nás sice není významně rozšířená, patříme k zemím s nízkým výskytem, stále se nám ale nedaří ji zcela vymýtit. V ČR lékaři tuberkulózu diagnostikují každý rok zhruba 400 novým pacientům a tento počet neklesá. Je to dáno i příchodem cizinců (jaký podíl mají na počtu nových nákaz jsme nedávno psali zde).

Většinou jde o případy tzv. otevřené, tedy aktivní formy nemoci. To znamená, že původce nemoci způsobí nepřehlédnutelné zdravotní potíže. Už méně se ale stává, že lékaři odhalí latentní nebo také spící formu nemoci, protože tu běžný rentgenový snímek hrudi neukáže. Existují ale speciální krevní testy.

Latentní forma nemoci přitom převažuje, protože statisticky ji má devět pacientů z deseti. Existuje tedy předpoklad, že TBC je nakaženo v ČR desetkrát více lidí, než lékaři diagnostikují. 

Při latentní formě je původce nemoci v organismu pacienta léta a po celou dobu o sobě nedává vědět. Do doby, než přijde něco, co oslabí imunitu člověka. TBC postihuje oslabené pacienty. Buď ty se ‚sociální slabostí‘ nebo s oslabením imunity, protože u nich infekce přechází v onemocnění, vysvětluje Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Rizikem je nasazení biologické léčby

Jeden z impulzů, kdy se latentní tuberkulóza stane otevřenou, je nasazení biologické léčby. Snižuje imunitu více než kortikoidy. Víme, že u pacientů, kteří ji užívají, se proto před jejím nasazením má vyšetřit latentní tuberkulóza, popisuje Vladimír Koblížek. 

Biologickou léčbou prochází někteří pacienti s roztroušenou sklerózou, migrénami, lupénkou, revmatoidní artritidou nebo ti se zánětlivými onemocněními střev, mezi které patří Crohnova choroba neboulcerózní kolitida.

Ulcerózní kolitidu měl i 24letý muž z Královéhradeckého kraje, kterého léčili na klinice vedené profesorem Koblížkem. Pacient (muže trápí TBC více než ženy) kvůli onemocnění střev užíval kortikoidy. K nim mu lékaři po čase přidali biologickou léčbu, jež často dokáže průběh nemoci zpomalit či zastavit a předejít operaci.

Zatímco ulcerózní kolitidu léčba držela u mladého muže na uzdě, krátce po jejím nasazení začal mít jiné zdravotní problémy. Přišly velká únava, kašel, horečka a zrychlené dýchání, takže nemocný se nakonec ocitl na Plicní klinice ve Fakultní nemocnici Hradec Králové.

Tam lékaři přišli na to, že za různorodými projevy stojí bakterie způsobující tuberkulózu. Ke zdravotním potížím by přitom nemuselo dojít, protože TBC je vyléčitelná. U 24letého pacienta došlo k chybě – zdravotní systém dělá chyby jako kdokoliv jiný – test neproběhl, takže lékaři nevěděli, že pacient má v sobě latentní tuberkulózu, kterou se nakazil ještě dříve, než mu onemocnělo střevo, dodal Vladimír Koblížek.

Přečtěte si také:

Plošné očkování proti tuberkulóze není třeba. Vzniká ale vakcína bez jizvičky na paži

Rentgenový snímek odhalil rozsáhlé postižení centrální části plic. Mladý muž proto putoval ještě na CT vyšetření, které ukázalo velké zvětšení lymfatických uzlin v oblasti mezihrudí. A také to, že pacient má v plicích řadu menších tuberkulózních ložisek. Bylo to potenciálně život ohrožující onemocnění a pacientův stav se začal hodně zhoršovat, popisuje pneumolog události, ke kterým došlo loni na jaře.

Další testy ukázaly, že jde o typ TBC, jež reaguje na běžná antibiotika. Lékaři mu je bez prodlení nasadili. Nemoc ale už byla natolik pokročilá, že pacient musel na dýchací přístroj včetně vysokoprůtokové aplikace kyslíku, nevyhnul se intubaci a nakonec jej lékaři připojili i na mimotělní oběh zvaný ECMO. Setrval na něm 60 dnů, což je podle lékařů u pacientů s TBC mimořádně dlouhá doba. 

Resuscitační péče mu byla poskytovaná celkem tři měsíce a prognóza u něj byla nejistá. Léčbu totiž po celou její dobu provázely komplikace - opakované pneumotoraxy, krvácení do hrudní stěny, proleženiny, několik vzácných syndromů… Mladý muž je ale všechny přežil. Nyní, po více než roce, má hojící se jizvy, je hubený, ale rentgen plic se mu zlepšil a je schopen třeba chůze do kopce. 

Lékař novinářům příklad komplikované léčby popsal, aby bylo jasné, že tuberkulóza zdaleka není jen věcí cizinců. Zároveň na něm lze poukázat na nutnost krevního testu na tuberkulózu před léčbou, která zasahuje do imunity pacienta.