Tarhoňa – středoevropská varianta vaječných těstovin

Tarhoňa je potravina rozšířená u našich sousedů na Slovensku i v Maďarsku. U nás není běžně k mání, ale můžete si ji třeba koupit na internetu nebo sami uvařit. Poradíme jak a co s ní dál.

Pokud někdo jezdí pravidelně na Slovensko, je mu pojem tarhoňa buď jako potravina prodávaná v tamních obchodech, nebo jako součást pokrmů podávaných ve slovenských restauracích znám. V Česku jsou ale možnosti koupit tarhoňu v maloobchodních sítích omezené, určitou šanci tak skýtají spíše internetové obchody, nebo některé prodejny zdravé výživy. Tím spíše je vhodné vědět, co to vlastně tarhoňa je.

Univerzální potravina

I když se za pravlast produktu bere přední Asie (samotné slovo pochází ze staroperského „tarhana“, což měla být směs mletého obilí uvařeného v kyselém mléce používaná asijskými kočovníky), patří již zhruba od roku 1600 tarhoňa k tradici maďarské a slovenské kuchyně. A svůj nemalý význam v gastronomii si u našich sousedů uchovala dodnes.

Tarhoňa je totiž univerzálně použitelná potravina, kterou lze konzumovat samostatně, využít jako zavářku do polévek nebo jako přílohu k omáčkám a masu.

Jsou to vlastně vaječné těstoviny v podobě kuliček, vyrobené z mouky, vajec (případně kyselé smetany) a vody s přídavkem soli. Což mimo jiné znamená, že jde o potravinu obsahující lepek, byť jeho množství záleží na použité obilovině. Nejčastější surovinou je sice klasická pšeničná mouka, lze ale použít i mouku z pohanky (bio-tarhoňa), a i proto je tarhoňa ke koupi, jak již bylo zmíněno, v prodejnách zdravých potravin, byť ne všech.

Označení těstovinová rýže je zavádějící

Poněkud matoucí je v této souvislosti označování produktu jako „těstovinová rýže“, což může svádět k domněnce, že jde o potravinu vhodnou při bezlepkové dietě. Není to ale pravda, pojem „rýže“ neoznačuje surovinu, ale rýži příbuzný tvar.

Pro spotřebitele jsou také částečně matoucí složené názvy různých variant produktů, v nichž prvním slovem není slovo tarhoňa (například Cessi – tarhoňa, Cornito – tarhoňa), takže člověk poptává nebo zná tento výrobek pod jiným než obecným názvem.

Domácí tarhoňa

Tarhoňu si lze připravit i vlastními silami, a není to nic složitého. Ze zmiňovaných surovin (mouka, vejce, voda a sůl) uděláme těsto (mělo by být poměrně hutné a tuhé, takže s vodou by se to nemělo přehánět), následně se pomocí hrubšího struhadla vytvoří menší kuličky (nemusí být nutně pravidelně kulaté) a ty se pak nechají pořádně usušit. Dobře usušený polotovar vydrží docela dlouho, minimálně několik týdnů.

Opražit, udusit, uvařit…

Další použití produktu má řadu variant, zřejmě nejpoužívanější je opražení tarhoni na suché pánvi dorůžova, následné přidání oleje a při počínajícím hnědnutí zalití vodou (uvádí se asi 1,5× větší objem vody, než je objem tarhoni). Tuto směs mírně osolíme a dusíme zhruba patnáct až dvacet minut. Výsledkem je jak samostatně konzumovatelný pokrm, tak příloha k masu a různým druhům omáček.

Jinou variantou je při opražení na suché pánvi přidat ještě sladkou papriku.

Tarhoňa, i proto, že šlo a jde o jednu ze základních složek potravy, má však množství dalších variant se specifickými názvy, s nimiž se lze setkat hlavně v Maďarsku. Lze ji například vařit ve vodě a následně smíchat se zakysanou smetanou nebo s vajíčkem, přičemž základní surovina (těstovinové kuličky) se napřed ještě na sucho podusí na sádle s cibulkou nebo na oleji. Poté se ochutí červenou paprikou a uvaří se ve slané vodě. Takto zhotovená těstovinová kaše se jmenuje öregtarhonya (stará tarhoňa), keménytarhonya (tvrdá tarhoňa), aratótarhonya (tarhoňa pro žně).

Jinou možností je vařit kuličky na slanině s cibulí a bramborami. Tarhoňa je i základem pro mléčnou kaši – po podušení na tuku se podlije mlékem a uvaří do měkka.

Galerie: Pastař nabízí čerstvé „italské“ těstoviny

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 5. 2017 10:53