Hlavní navigace

Potraviny s léčivými bylinkami zlepšují imunitu

Petr Havel

České vědecké týmy pracují na ambiciózním projektu. Ve výsledku by měl vést k pěstování léčivých bylin, jejich využití v potravinách, a tím ke zlepšení zdraví a posílení imunity konzumentů.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Zvýšit imunitu obyvatel ČR prostřednictvím potravin a nápojů, které obsahují léčivé a cíleně pěstované bylinky, je ambicí projektu „České bylinky pro nové potraviny podporující zdraví populace“.

Průmyslová výroba s využitím bylin

Na projektu spolupracuje několik výzkumných ústavů, především pak Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV) a Výzkumný ústav potravinářský Praha (VÚPP). Cílem pak je průmyslové pěstování bylin obsahujících látky prospěšné pro lidské zdraví a následná výroba potravin nebo nápojů zvyšujících odolnost lidí vůči nemocem a stresu.

V současné době se už za tímto účelem v ČR omezeně pěstuje levandule nebo tymián. Již v příštím roce by se také mohly na našich polích objevit plochy, na kterých se bude pěstovat bazalka posvátná nebo kozinec blanitý.

Galerie: Jak se pěstují bylinky do supermarketů

Kozinec zpomaluje buněčné stárnutí

V obou případech jde přitom o teplomilné rostliny, které sice nejsou v naší zemi původní, ale mají pro zemědělce i spotřebitele pozitivní vlastnosti. Zmiňovanou bazalku lze například sklízet třikrát do roka, nutričně zajímavý je ale především kozinec blanitý, který zabraňuje stárnutí na molekulární úrovni.

Kozinec totiž obsahuje saponiny a jeden z nich dokáže zvrátit poškození chromozomů aktivací enzymu telomeráza. Tím působí proti zkracování telomer (koncové části chromozomů) a celkově tak zpomaluje buněčné stárnutí. Jakmile se totiž telomery zkrátí během buněčných dělení na nejmenší možnou hranici, buněčné dělení ustává a tkáně degradují a odumírají. Enzym telomeráza ale telomery obnovuje. Jak organismus stárne, nedochází samozřejmě k jejich nekonečné produkci, nicméně degradace buněk se zpomaluje. Přesto se ale telomeráze s nadsázkou přezdívá „enzym nesmrtelnosti“.


Autor: Nina Havlová

Ležák Kamenický Galus 11 obsahuje výluh z kořene kozince blanitého

Právě snížená schopnost obnovy buněk je spojena s procesem stárnutí, přičemž snížená populace buněk přímo přispívá k slabosti, nemoci a selhání orgánů. Samotný rod kozinec zahrnuje přitom asi tři tisíce druhů rostlin, z nichž sedm roste i u nás. Sbírat je ale nemá cenu, „nesmrtelný enzym“ v nich totiž nenajdete.

Od výzkumu do výroby

Již v současné době se lze na trhu v ČR setkat s některými konečnými produkty výzkumu. Z nich je zřejmě nejatraktivnější světlý ležák Kamenický Galus 11 obsahující právě výluh z kořene kozince blanitého, vyvinutý ve spolupráci VÚRV a pivovaru Kamenice nad Lipou. Jde o nefiltrované a nepasterizované pivo, které má mimo jiné také příznivě působit na kardiovaskulární systém a normalizovat krevní tlak.

Tým výzkumníků ve VÚRV vede v současné době Roman Pavela, mimo jiné držitel ocenění Česká hlava z roku 2013 za vývoj přípravků na ochranu rostlin. Což mimo jiné znamená, že výzkum se nesoustředí jen na bylinky jako takové, ale také na jejich šetrné obhospodařování bez potřeby používat chemické přípravky.

Galerie: Potraviny s využitím bylin, to je jen zlomek výsledků vědecké práce Romana Pavely a jeho týmu

Výzkum se ale také soustředí na ekonomiku pěstování pro člověka přínosných bylinek, což je důležité právě proto, aby se s produkty z nich mohl v praxi setkat i konečný spotřebitel.

Pokud by se produkce léčivých bylinek nevyplatila, těžko je bude u nás někdo pěstovat, a spotřebitelé by byli odkázáni na dovoz příslušných produktů ze zahraničí, v případě kozince blanitého nejspíš z Číny. Tam je tato bylina součástí tradiční čínské terapie fu-čeng obnovující a harmonizující přirozenou obranyschopnost těla.

Tým Romana Pavely proto také zpracoval metodiku k ochraně porostů léčivých bylinek a také i ekonomiku jejich pěstování, například zmiňovaného tymiánu, fenyklu nebo máty peprné, což by mohlo a mělo zemědělce k pěstování bylinek motivovat. Produkty z nich by pak měly následovat, neboť důležitou podmínkou výzkumu VÚRV je skutečnost, že součástí realizačního týmu musí být také budoucí výrobce příslušného produktu, který jej uvede na trh.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).