Ponsetiho metoda je šetrný systém léčby takzvané golfové nohy. Pacienta provází od kojeneckého věku až do dospělosti. Sestává se ze speciální manipulace s nožičkou, sádrování a nošením dlahy. Terapie přitom začíná dva až tři týdny před porodem a její nejintenzivnější část trvá tři čtvrtě roku.
Co se dozvíte v článku
Klíčoví jsou rodiče
Značná část léčby přitom leží přímo na rodičích, kteří musí být lékařem do terapie dokonale zapojení, a to třeba už před porodem. Úspěch metody se odvíjí od toho, jak přesně dodržují pokyny, zda chodí na výměnu sáder a nešidí nošení ortéz.
Ačkoliv dítě léčba značně omezuje a je mu nepříjemná, rodiče v ní nesmí po měsíci polevovat. Ani když pláče, je nemocné nebo je rodina třeba na dovolené. Pokud ji dodrží, mají téměř jisté, že dítě se vyhne sérii operací i tomu, že se mu nožka následkem třeba růstu opět zkřiví. Naopak, noha se může plně zotavit a být také zcela funkční. Dítě pak může třeba normálně chodit.
Protahovat, neoperovat
Ponsetiho metoda pracuje s možností postupného a jemného protažení zkrácených tkání během několika týdnů sádrování. Na závěr je u většiny potřeba tzv. tenotomie, tedy naříznutí, Achillovy šlachy, která se dá udělat šetrně v místní anestezii a která nezasahuje do svalů, ani kloubů,
vysvětluje dětská ortopedka Monika Frydrychová. Na léčbu golfové nohy se specializuje a prošla i výcvikem metody přímo v Iowě v USA, kde působil i zakladete metody, ortoped Ignacio Ponseti.
Na opakované sádrování a tenotomii navazuje intenzivní nošení dlahy, jež má nejčastěji podobu dvou botiček spojených kovovou tyčí. Dlahu nosí děti v prvních měsících života 18 až 23 hodin denně. Od devíti měsíců do pěti let na noční spánek. Tak, aby se děti mohly motoricky rozvíjet,
podotýká lékařka.
Důležitá je spolupráce s fyzioterapeuty, kteří mají pojem o vadě a dokáží dětem usnadnit cestu ke sportu a zdravému pohybu, protože děti, které se narodily s golfovou nohou, mohou sportovat, běhat i tančit,
dodává lékařka s tím, že při dodržení léčby lze onemocnění zcela vyléčit a dosáhnout jak běžného vzhledu nohy, tak i její plné funkce.
Ostatně to, že je s golfovými nohami možné žít aktivně, ukazuje pacientská zkušenost kadeřníka Tomáše Arsova. I on se narodil s golfovými nohama. Jen v době, kdy Ponsetiho metodu v tuzemsku nikdo neznal. V životě již podstoupil 12 operací a nyní ho čeká 13. S Ponsetiho metodou by měl maximálně dvě menší,
podotýká Monika Frydrychová, která je v posledních několika letech jeho ošetřující lékařkou.
Galerie: Léčba a projevy golfové nohy
Péče o nohu je celoživotní
Léčba probíhá po celou dobu růstu. Po ní je mechanická část onemocnění vyřešená a pacient už sádrování většinou nepotřebuje. Nicméně fibrotická vlákna ze svalů lýtka nemizí, takže pacienta následně čeká doživotní práce na zlepšování hybnosti svalů a kloubů nohy. Tedy rehabilitace a ideální je také pohyb, který svaly protahuje.
Metodu vyvinul původem španělský ortoped Ignacito Ponseti. Vznikla na půdě univerzitní nemocnice v Iowě v USA, kde tento lékař většinu svého profesního života působil.
V ČR je léčbou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, pokud má zdravotnické pracoviště s pojišťovnami smlouvu.
150 nových pacientů za rok
Golfová noha neboli pes equinovarus congenitus je nejčastější vývojové onemocnění nohou. V ČR se s ním ročně narodí 150 až 200 dětí.
Toto onemocnění vzniká už v děloze a vidět jej lze už na některém z velkých a podrobných těhotenských ultrazvuků. Rodiče proto o vadě svého dítěte mnohdy vědí již ve 20. týdnu těhotenství, vzácně i dříve. První konzultace s lékaři kvůli léčbě golfové nohy proto mohou absolvovat ještě před porodem. Může zmírnit jejich obavy, protože se mohou dopředu připravit na to, co je čeká po narození dítěte. To jim následně pomůže složitou situaci zvládnout.
Dříve bylo onemocnění důvodem, proč gynekologové ženě doporučovali těhotenství přerušit. Monika Frydrychová se s tímto setkává výjimečně i dnes. Platí ale, že golfová noha není indikací k potratu. Je totiž plně vyléčitelná.
Onemocnění zkrátí svaly
Přesnou příčinu vzniku pes equinovarus congenitus zatím nikdo nezná, ale výsledkem je zkrácení některých svalů v lýtku, protože oproti těm zdravým mají při nemoci více tuhých, vazivových vláken, které navíc nerostou stejně jako svaly nebo kosti.
Proto má nemoc podobu nohy či nohou vbočených v kotnících dovnitř a pat zvednutých nahoru. Onemocnění by tedy bez léčby mohlo vést ke ztrátě chůze a kvůli bolestem až k amputaci.
Kromě neinvazivní léčby existuje i ta, při které se noha sice také sádruje, ale také opakovaně operuje. Zákroky přitom zasahují kromě svalů také do kostí a šlach. Co do rizika návratu deformity jsou ovšem operace méně úspěšné než Ponsetiho metoda.
Běžného postavení nohy operacemi na sále dosáhneme za dvě hodiny. Sádrování je proces mnohem delší, ale trvání korekce je dlouhodobá, protože se vyhneme jizvám, tedy další ztuhlé tkáni, i dlouhodobé imobilizaci kvůli rekonvalescenci, která svaly oslabuje,
vysvětluje ortopedka.
Více o neinvazivní metodě léčby golfové nohy lze zjistit zde na webu, které o ní vytvořila pacientská organizace Achilleus.