Hlavní navigace

Pneumologové varují: pacienti mají strach navštívit ambulance. Neodhalíme včas choroby plic

10. 3. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Minulý rok navštívilo ambulance plicních lékařů o pětinu méně lidí než v roce 2019. Příčina je jasná, strach z nákazy onemocněním COVID-19 v ordinaci. Kvůli tomu ale zůstává spousta nemocí neodhalených, neléčených a může to mít následky na zdraví. Pneumologové proto sborově hlásí: „Nebojte se návštěvy našich ordinací.“

Pandemie koronaviru prohnala české zdravotnictví „urychlovačem“ a definitivně změnila jeho tvář. V několika měsících muselo akceptovat a prodělat změny, na něž by si za obvyklých podmínek zvykalo ještě několik let. Především v oblasti moderních technologií a tolik skloňované telemedicíny. Zatímco někteří lékaři si zavedení telemedicíny pochvalují, jiní poukazují na její zásadní nedostatky – zejména pneumologové.

Bát se k lékaři může mít fatální následky

U plicních nemocí může ignorování prvotních problémů dopadnout fatálně. Například u chronické obstrukční plicní nemoci pneumologové odhadují, že 300 000 lidí nemoc má, ale neví o ní, dušnost ignoruje, k lékaři nejde a neléčí se. Pandemie ochotu lidí zajít za lékařem dramaticky zbrzdila. Ještě horší je situace u rakoviny plic, kde kolem 80 % lidí přijde pozdě, v době, kdy už není možné nádor operovat. 

„Každý měsíc prodlení představuje u karcinomu plic výrazně negativní prognostický marker. Jinými slovy, čím později člověk přijde, tím menší má šance na diagnózu, léčbu a přežití nebo i vyléčení. Stanovit diagnózu po telefonu, přes e-mail nebo video by si žádný z kolegů netroufl, fyzická přítomnost pacienta v ordinaci je naprosto nutná,“ popisuje omezení telemedicíny předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) Martina Vašáková.

V ambulancích jsou přísné hygienické podmínky

Každodenní apel na to, abychom zůstávali doma, se bohužel promítá do všeho. V kombinaci s faktem, že se spousta plicních nemocí týká pacientů nad 60 let, tedy covidem ohrožené skupiny, je rizikovým koktejlem. Lékaři ale nabádají, že specializovaných ambulancí se lidé opravdu bát nemají:

„Pneumologové jsou zvyklí, že do ordinace může přijít člověk s nakažlivou nemocí typu tuberkulóza, a proto – dávno před koronavirem – dodržují přísné hygienické podmínky. V čekárnách obvykle sedí jen omezený počet lidí, ambulance bývají vzdálené od ostatních, vše se neustále dezinfikuje. Lidé jsou u lékařů paradoxně ve větším bezpečí než například v práci,“ vysvětluje Milan Sova, předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.

„Nevím o nikom, kdo by se nakazil v ordinaci, kde dodržujeme přísná protiepidemická opatření. Počet našich pacientů, kteří onemocněli koronavirem, naopak dramaticky stoupl přes Vánoce, kdy se setkávali s příbuznými,“ vysvětluje Martina Šterclová, předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy ČPFS.

Někde to bez pacienta v ordinaci nejde

„Plicní lékařství je jedním z posledních oborů, kde je nutné si pacienta poslechnout fonendoskopem, jen tak získáme informace potřebné pro stanovení diagnózy – například astmatu. Toto prvotní vyšetření nelze udělat na dálku. A stejné je to s kontrolami již diagnostikovaných pacientů – takřka bez výjimky používáme tzv. spirometrii, která nám ukazuje, v jaké kondici plíce jsou,“ říká Milan Sova.

Bez včasného záchytu má fatální následky i smrtelná plicní nemoc – idiopatická plicní fibróza (IPF). Bez léčby pacienti s IPF do několika let umírají. Potíže s dýcháním by proto neměli podceňovat ani při současné koronavirové pandemii. I půlroční odklad vyšetření může být fatální. Pneumologové proto nabídli loni na podzim lidem, ať se nechají zdarma a bez objednání vyšetřit v rámci Dne otevřených plicních ambulancí. Plíce si nechalo zkontrolovat v téměř 60 ordinacích 245 pacientů, což je o polovinu méně než v roce 2019. Pokles zájemců o vyšetření zapříčinila podle lékařů koronavirová pandemie.

I ambulantní pneumolog Aleš Tauchman z Českého Krumlova potvrzuje smutnou praxi posledních měsíců: „Pacienti se k nám často dostávají až v pokročilých fázích nemoci (což bohužel platí i pro jiné závažné nemoci, např. chronickou obstrukční plicní nemoc), kdy jsou možnosti léčby, a hlavně její výsledky značně limitované. Při podezření na IPF posíláme pacienta ihned do specializovaného centra, kde je podezření na diagnózu potvrzeno (či vyvráceno) a je stanovena vhodná léčba.“

Plicní rehabilitace a její důležitost

Pneumologové také poukazují na tzv. plicní rehabilitaci, která je pro zlepšení stavu pacienta s plicním onemocněním zásadní a významnou úlohu má i v rekonvalescenci po koronavirové nákaze. Ani zde nelze pacienta ošetřit pouze vzdáleně. 

Galerie: Respirační fyzioterapie

„Plicní rehabilitace se skládá především z pohybové léčby – vytrvalostního a silového tréninku a z technik respirační fyzioterapie. K nim jsou přidávány i další koncepty, u mnohých z nich je nezbytná kontrola provedení techniky a dopomoc s cvičením přímo od terapeuta – jako např. manuální ošetření tkání hrudníku pomocí měkkých a mobilizačních technik či nácvik dýchání přes dechové trenažéry, což se přes obrazovku udělat nedá. Bez ošetření těchto tkání často nelze zlepšit dechový vzor. Kromě toho si pacient paradoxně může špatně prováděným cvičením ublížit,“ uzavírá fyzioterapeutka Kateřina Neumannová.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz, zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení. Přispívá také do časopisu Maminka.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).