Hlavní navigace

Placebo a nocebo: psychická síla léků je ohromná

Tereza Víchová

„Tohle zkus, to mi hned pomohlo!” A nebo také: „Ty růžové prášky jsou úplně k ničemu, a ještě mi po nich bylo špatně.” Dva výroky, které mohou ovlivnit, jak na vás bude stejný lék působit. Placebo a nocebo efekt léků určuje úspěch léčby více, než by nás napadlo. A také (ne)čtení příbalových letáků. „Doporučení přátel může znamenat třeba i 10–20 % účinku léku,” říká prof. Cyril Höschl. Velký efekt má dle něj placebo především v psychiatrii, například u lehčích případů deprese mluví dokonce až o 40% účinnosti.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Jak funguje placebo 

Výraz „placebo“ je obecně vžitý a často mu přiřazujeme pejorativní nádech. V očích veřejnosti je to takový drobný podvůdek, který na nás lékaři chystají, snad i proto, abychom se přesvědčili, že vlastně nemocní nejsme. Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví prof. Cyrila Höschla může být ale placebo velmi účinné:

„Placebo je jakýsi lék v uvozovkách. Nemá farmakodynamicky působící substanci, ale formálně vypadá jako účinný lék,“ vysvětluje psychiatr. „Jeho působení je považováno za víceméně psychologické.“

Což ale podle odborníka není tak úplně pravda. Především v psychiatrii se díky užití placeba odehrávají v mozku změny, které u těch, co na ně umí reagovat (což také nejsou všichni), vypadají úplně stejně jako změny po antidepresivech nebo jiných účinných látkách. Jako by náš mozek věděl, jak má na placebo reagovat. Pochopitelně ale u určitých diagnóz a také podle jakési citlivosti každého z nás.

„Skvělým modelem na studium efektu placeba je bolest,“ pokračuje Cyril Höschl. „Ta má totiž svou složku, stimulovanou drahami bolesti, které jsou osazené opiátovými receptory. Ale má i svou složku psychologickou, tu můžeme nazvat dráhy očekávání.“ A poslední součástí našeho vnímání bolesti je složka afektivní. Ve výsledku pak platí, že aby některé léky působily, musíme vědět, že nám je někdo (například do infúze) přidává. Léky tak působí i psychologicky.

Nocebo – odvrácená tvář léčby

Do ordinace praktické lékařky zavolá pacientka, která začala užívat antibiotika. Má strach, že jí příliš stoupl tep. Přečetla si totiž v příbalovém letáku, že vybrané léky mohou ovlivňovat činnost srdce. Typický příklad nocebo efektu. Je to totéž, co placebo, ale opačně.

Placebo

Zpravidla jde o medikament bez obsahu farmakologicky účinné látky, případně terapeutický postup (například terapeutický přístroj nebo formu psychoterapie).

Nocebo

Podobný efekt jako u placeba může působit i obráceně, tedy negativně. Obecně jde o to, že účinnost mnoha léků je do značné míry závislá na psychickém stavu a „naladění“ pacienta.

„Například vám zdravotník řekne, že dostanete lék, po kterém většina lidí zvrací,“ uvádí příklad Cyril Höschl. „I když v té chvíli užijete místo něj neúčinnou látku, najednou vám začne být na zvracení.“

Už latinský překlad – noceo = škodím – vysvětluje vše. Placeo znamená potěším, tady jde o přesný opak. Nevhodná prezentace léku, špatné zkušenosti někoho, komu důvěřujeme, podrobně studovaný příbalový leták. To vše a mnoho dalšího způsobuje nocebo efekty. 

„Na efekt léků působí i barva tablety nebo vzezření krabičky. To vše posiluje nebo zmenšuje účinnost léku,“ uvádí překvapivá fakta lékař.

Galerie: Barvy léků taky léčí

„Záleží i na kulturním kontextu a na tom, co kdo řekne. Pokud přátelé řeknou ‚to zkus, to mi pomohlo‘, může to pak znamenat třeba i 10–20 % účinku léku,“ doplňuje.

Lékař, sestra, pacient a komunikace

Do hry tak kromě účinnosti léků vstupuje úroveň a způsob komunikace mezi lékařem a pacientem. Na tu by měl být dostatek času, což je obvykle jen teorie, kterou praxe ambulancí a dalších zdravotnických zařízení zhatí. Přitom se ukazuje, že při nevhodné prezentaci léčivého přípravku může dojít právě k nocebo efektu, tedy opaku placeba. A naopak: správnou, vhodnou a pozitivní komunikací lze nocebo efektu zabránit. Nocebo efekt zhoršuje setrvání v léčbě, pacient přichází o medikaci, zvyšují se tím náklady na jeho léčbu a nakonec se i ztrácí důvěra mezi pacientem a lékařem.

Lékař i sestra by měli mít kromě dobré znalosti problematiky léků také základní komunikační schopnosti o tom, jak mluvit s pacientem. A kolik mu toho říci. „Důkladná informovanost pacientů je z právního hlediska samozřejmě v pořádku,“ říká Cyril Höschl. „Ale z psychologického hlediska může i škodit, když není doplněna odpovídající informací ze strany personálu. A tady je prostor pro komunikaci mezi lékařem a sestrou.“

Paciente, co máš vědět?

Jednoduše by se dalo říct, že pravdu, která ale nepoškozuje. Praxe je složitější.

Mají nás lékaři o všem předem informovat? Říct nám, co může a nemusí nastat? Nebo předat jen základní informaci a zbytek nechat na naší zvědavosti a asertivitě? Pravda, která nestraší, se zdá být jako ideální možná forma komunikace. Informace o tom, že rakovina prsu je smrtelné onemocnění, je pravda. Ale také ji dnes přežije mnohem více žen než před třiceti lety (také pravda). Rozdíl v tom, jak na nás stanovení diagnózy zapůsobí, je patrný.


Autor: Vitalia.cz / Karel Choc

Cyril Höschl: „Nejméně účinný je lék, který nepolykám.“ A to se děje běžně.

„Podobně optimisticky lze předávat informace i o vedlejších účincích léků,“ doplňuje Cyril Höschl. „Ano, po Acylpirinu se u pacienta může objevit velmi vzácný syndrom, na který zemře. Ale stane se to asi tak vzácně, jako že se zabijete při letu na Mars.“ Vše se dá řešit přidáváním informací o pravděpodobnosti a volbou formulace. Je přece velký rozdíl v tom, když vám zdravotní sestra řekne, že po konkrétním léku cítí nežádoucí účinky dvě třetiny pacientů, oproti informaci, že třetina z nich ho snáší velmi dobře. Věcně jde o stejnou informaci, psychologicky je to velký rozdíl.

Pacientům by se podle psychiatra měly informace předávat podpůrnou, nepoškozující formou. To může významně ovlivnit placebo a nocebo efekty léčby.

Farmakofobní pacienti

Dobře volené informace také mohou snížit počet tzv. farmakofobních pacientů. To jsou ti, kteří podrobně prostudují příbalový leták a okamžitě klesá jejich ochota spolupráce na léčbě. Prostě nejsou s lékařem na jedné lodi, a to má zásadní vliv na (ne)úspěch léčby. Jak říká Cyril Höschl: „Nejméně účinný je lék, který nepolykám.“ A to se děje běžně.

„Pacient se vystraší všemi možnými vedlejšími účinky, které si přečte v příbalovém letáku,“ popisuje odborník. „I když některé z nich mají stejnou pravděpodobnost, jako že na vás ve městě spadne balkon,“ dodává s nadsázkou.

To už ale pacient neřeší, takové „jedy“ odmítá užívat, a dokonce to občas ani neoznamuje lékaři. Začarovaný kruh je na světě. Placebo i nocebo jsou tedy zásadní důležité fenomény, které musí moderní medicína brát v potaz.

Diners_Vanoce2019

Na co kdo z nás „slyší“?

Jste placebo „reaktor“, nebo placebo „rezistentní“? I to je ve hře, pokud jde o léčbu vašich nemocí. A pak samozřejmě diagnóza. Zlomenou nohu placebo efekt nevyřeší, i když zrovna to je vyhrocený příklad. Velký efekt může mít placebo především v psychiatrii, například u lehčích případů deprese – profesor Höschl mluví dokonce až o 40% účinnosti.

Obecně ale má na výsledky léčby velký vliv i přístup a osobnost pacienta. A je to těžká disciplína a zkouška pro nás všechny – podepisovat třeba informované souhlasy se zákroky v nemocnicích, které řeší, komu se v případě našeho úmrtí předají věci, je totiž zásahem do psychiky i toho nejsilnějšího „placebo reaktoru“, jaký si umíme představit. I proto je komunikace mezi lékaři, sestrami a pacienty do budoucna jistě jedním z velkých témat medicíny obecně.

Odborná spolupráce:

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc.

Psychiatr, vysokoškolský pedagog, působí jako ředitel Národního ústavu duševního zdraví a přednosta Psychiatrické kliniky 3. LF UK. Věnuje se také publicistice a popularizaci vědy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).