Kvůli velkému třesu ruky se 62letá Marie Pátková nedokázala rok podepsat, napít se ze sklenice, řídit auto nebo používat mobilní telefon a počítač. Příčinou třesu je Parkinsonova nemoc a u ženy vedla prakticky k vyřazení pravé ruky z jakýchkoliv činností. Pacientka se proto učila vše dělat rukou levou.
Proč už se paní Marii ruka netřese
Postup onemocnění se neurologové snažili řešit léky. Na třes pravé ruky ale nezabíraly. Paní Marii proto doporučili hlubokou mozkovou stimulaci (DBS). Tedy operaci, při které neurochirurg zavádí do vybraného jádra v hloubi mozku miniaturní elektrodu. Díky stimulátoru, všitém do podkoží na pravé horní straně hrudníku, vysílá elektřinu a tím pozměňuje v určité oblasti funkci nejen mozku, ale i těch částí těla, která ovládá.
V případě paní Marie elektroda vypíná
nezvladatelný třes pravé ruky. Ve chvíli, kdy jde do mozku slabý proud, třes zcela mizí. Cítím se jako nový člověk, protože ruku mohu opět používat,
říká Marie Pátková.
Léčbu provádí centrum iTEMPO
Několikahodinovou operaci při plném vědomí podstoupila pacientka v pražské Nemocnici Na Homolce. Samotná léčba před zákrokem i po něm ale probíhá v Centru pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO), jež má zázemí ve Všeobecné fakultní nemocnici.
Právě v iTEMPO, pod nímž pracují neurologové z VFN a neurochirurgové z Homolky, paní Marii poprvé elektrodu aktivovali. Dnes sem dochází, aby lékaři hlídali a ladili funkci elektrody. Její efekt by měl být pro Marii Pátkovou doživotní. Pacientka zárobeň užívá léky, které mají postup nevyléčitelného onemocnění zpomalovat.
Podívejte se na video, kde Marie Pátková popisuje své obtíže i to, jak se její zdravotní stav zlepšil po zákroku a při následné terapii:
Elektrodu vložili poprvé do oblasti PSA
Zákrok i terapie jsou u paní Marie mimořádné. Elektrodu totiž lékaři zaváděli na zcela nové místo, které je označováno jako posterior subthalamic area a známé je pod zkratkou PSA. Jde o oblast bílé a šedé hmoty blízko mozkového kmene.
„PSA je unikátním místem propojujícím vetší množství mozkových struktur, které hrají roli v různých klinických příznacích poruch hybnosti. Z našeho hlediska bylo důležité, že předchozí výzkumy ukazovaly, že stimulace této oblasti by mohla významně ovlivnit kromě klasických příznaků Parkinsonovy nemoci právě i akční třes,“ vysvětluje neurochirurg Jaromír May, jenž Marii Pátkovou operoval.
Navzdory úspěchu léčby u paní Marie je jasné, že operace mozku není novou, zázračnou cestou pro uzdravení Parkinsonovy nemoci. Jednak proto, že hluboká mozková stimulace nedokáže nemoc vyléčit ani zastavit její vývoj a progresi. A pak také proto, že spektrum pacientů s Parkinsonovou nemocí, pro které je vhodná, je velmi úzké.
Chybí pacientům informace o léčbě Parkinsonovy nemoci?
Lékaři k náročnému zákroku doporučí pacienta jen v případech, kdy je onemocnění v pokročilé fázi a nereaguje na léky. Podmínkou zároveň je, že pacient je při operaci i po ní schopný spolupráce, případného ovládání neurostimulátoru i návštěv léčebného centra. Použití metody je tedy vyloučeno například při demenci či poruchách poznávacích funkcí. Nevhodná je také pro pacienty s poruchou srážlivosti krve a ty, kteří neodpovídají na léčbu levodopou. Jeden z výrobců používaných zařízení uvádí, že nebyla doložena bezpečnost stimulace mozku u pacientů nad 75 let věku. Léčba se také nepoužívá při takzvaném parkinsonismu, který má shodné příznaky jako Parkinsonova choroba, tou ale není.
V čem stimulace spočívá
Hluboká mozková stimulace je léčebná metoda, kterou lékaři využívají u vybraných pacientů s poruchami hybnosti, jejichž příčinu je nutné hledat v centrální nervové soustavě. Jde třeba o svalovou dystonii provázenou stažením svalů do křeče a mimovolnými pohyby, třes nebo abnormální držení těla, nebo esenciální třes, při kterém dochází k nekontrolovatelnému chvění, často rukou nebo hlavy. Metoda se používá také při poruchách hybnosti při Parkinsonově nemoci.
Při zákroku, jenž předchází samotné terapii, chirurgové navrtají do lebky jeden až dva kruhové otvory, které mají ani ne dva centimetry v průměru. Jimi hluboko do mozku vloží elektrody. Operace trvá zpravidla tři až šest hodin, pacient je při ní celou dobu při vědomí, lebku má ovšem zafixovanou ve stereotaktickém rámu.
Galerie: Pokročilé metody léčby Parkinsonovy nemoci
Zákrok ale není spojen jen s operací hlavy. Z elektrod jdou podkožím tenké kabely, které spojují toto zařízení s neurostimulátorem všitým v podklíčkové oblasti.
Následně se vše zhruba měsíc hojí a teprve poté mohou lékaři zahájit první stimulaci, při které se dostaví efekt léčby. V případě, že jde vše dobře, je pro pacienta trvalý. Samozřejmostí jsou pravidelné kontroly a pacienta čeká také jednou za více než deset let výměna baterie v neurostimulátoru, kvůli které musí podstoupit drobný chirurgický zákrok. Samotnou elektrodu či obě elektrody již z mozku vyjmout nelze.
Podrobnosti o unikátní terapii, kterou podstupuje Marie Pátková, najdete v tiskové zprávě Nemocnice Na Homolce a tiskové zprávě Všeobecné fakultní nemocnice.
ČLÁNKY DO MAILU