Hlavní navigace

Může covid způsobit epidemii Parkinsonovy nemoci? Pro hovoří tři zkušenosti

24. 11. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Vědci hledají odpověď na to, zda po covidové pandemii přijde vlna neurodegenerativních onemocnění, především Parkinsonovy nemoci. Zatím není jasná, existují ale nejméně tři důvody, proč se o spojitost covidu a Parkinsona zajímat hlouběji.

Odhady říkají, že v ČR je 30 až 50 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí. A tento počet setrvale roste. Zvyšující se počty pacientů lze vypozorovat celosvětově. Lékaře a vědce proto už nějaký čas zajímá, jak a zda vůbec tento trend může ovlivnit covidová pandemie. Covid totiž z pohledu neurologů není žádná chřipečka, ale onemocnění, které napadá i centrální nervový systém. Což může znamenat, že jeho důsledky vyléčený člověk pocítí ještě léta po odeznění akutní fáze.

Parkinsonova nemoc patří spolu s Alzheimerem k tzv. neurodegenerativním onemocněním. Přesné příčiny jejich vzniku odborníci stále neznají. Domnívají se ale, že mezi rizikové faktory může patřit to, že lidský organismus je vystavován určitým chemickým látkám nebo právě patogenům. „Epidemiologické důkazy naznačují, že rostoucí výskyt Parkinsonovy nemoci může souviset s expozicí chemikáliím v prostředí, zejména pesticidům a rozpouštědlům, ale také s rozšířením některých virových infekcí,“ upozorňuje lékař a vědec Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN).

Neurodegenerativní onemocnění

Jde o skupinu nemocí, pro které je charakteristická postupná ztráta struktury či funkce neuronů, včetně jejich odumírání. Mezi tato onemocnění patří i Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Zatímco u první je typickým příznakem postižení neuromotorických funkcí, druhou provází mimo jiné demence, tedy zhoršování paměti, snižování intelektu a poznávacích funkcí.

Covid jako spouštěč Parkinsonovy choroby

Možný vliv virů na vznik Parkinsonovy nemoci se dostal do popředí v posledních třech letech v souvislosti s vlnou nového onemocnění nazvaného covid-19. Jeho původcem je virus nazvaný SARS-CoV-2. Ten napadá mimo jiné i centrální nervový systém a jeho projevy jsou v některých ohledech stejné jako prvotní příznaky Parkinsonovy nemoci. Proto se po vypuknutí pandemie objevila úvaha, že SARS-CoV-2 patří mezi tzv. neurotropní viry. O nich se ví, že pronikají do mozku a v něm způsobí trvalé změny, které se mohou projevit až po letech. S touto myšlenkou souvisí také teorie, že koronavirus SARS-CoV-2 může větší či menší měrou přispívat ke vzniku Parkinsonovy nemoci a dalších chorob.

Neurologové o spojitosti mezi neurodegeneracemi a covidem hovořili na začátku listopadu v panelové diskuzi nazvané Medialogy. Na různá témata ji pravidelně pořádá 1. LF UK.

Hosty panelové diskuze s názvem Medialogy byli neurologové (zleva) doc. Petr Dušek, prof. Milan Brázdil a prof. Robert Jech. Akci moderoval Daniel Stach.

Hosty panelové diskuze s názvem Medialogy byli neurologové (zleva) doc. Petr Dušek, prof. Milan Brázdil a prof. Robert Jech. Akci moderoval Daniel Stach.

Autor: 1. LF UK / Olga Bražinová

„Onemocnění covid-19 s sebou nese riziko rozvoje neurologických a psychiatrických onemocnění. První výzkumy skutečně naznačují, že covid-19 patří mezi viry s potenciálem neurodegenerativní procesy spouštět,“ uvádí Robert Jechzástupce ředitele a předseda vědecké rady Národního ústavu pro neurologický výzkum, přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Čeští neurologové podle Roberta Jecha už léčí pacienty, u nichž se projevily neurologické příznaky v souvislosti s covidem. Zatím ale neví, zda covid dokáže ve větší míře vyvolat takové změny, které vyústí ve vlnu nově diagnostikovaných neurodegenerativní onemocnění. Trojice špičkových českých neurologů v rámci Medialogů zmínila tři záležitosti, kvůli kterým stojí za to se vztahem mezi covidem a Parkinsonovou nemocí hlouběji zaobírat.

1. Něco podobného už jsme zažili

Ve svých úvahách se odborníci opírají mimo jiné o události, které se staly na počátku minulého století. „Vycházíme-li z paralely španělské chřipky, která byla ve 20. letech minulého století, tak po ní se zpožděním 5 až 10 let přišla obrovská vlna tzv. von Ekonomových encefalitid, které se manifestovaly mimo jiné neurodegeneracemi. Od té doby jsme žádný takový peak (vrchol v počtu nemocných, pozn. red.) neměli. Nechci strašit, ale nelze vyloučit, že něco podobného může nastat i v době ‚postcovidové‘ a my na to musíme být připraveni,“ podotýká Robert Jech.

I přes tuto zkušenost ale zůstává vztah mezi virovými nemocemi a Parkinsonem stále nejasný. „Po von Economově encefalitidě vznikla teorie virové etiologie Parkinsonovy nemoci, kterou odborníci studovali do první poloviny 60. let. (Pacientům) dělali lumbální punkce a vyšetřovali protilátky proti různým virům, nikdy z toho ale žádné konkluzivní (definitivní, pozn. red.) výsledky nebyly. Takže jestli viry mohou způsobit Parkinsonovu nemoc, nebo ne, to zatím nevíme. Je to jen hypotéza,“ podotýká Petr Dušeklékař a vědec Neurologické kliniky 1. LF UK.

2. Covid ničí čich jako Parkinsonova nemoc

Souvislost mezi španělskou chřipkou a Ekonomovou encefalitidou nicméně není jedinou indicií vztahu mezi dvěma uváděnými chorobami. „Epidemie Parkinsonovy nemoci se obáváme zejména kvůli tomu, že covid dokáže vyvolat poruchu čichu, aniž by vyvolal zánět nosohltanu. Je známo, že porucha čichu je velmi častý první příznak Parkinsonovy nemoci, který může předcházet 5, 10, někdy i 20 let vlastním motorickým příznakům,“ říká Petr Dušek. Přitom degeneraci tzv. čichové dráhy lékaři zaznamenávají u 90 % nově diagnostikovaných pacientů.

Čeští vědci vyvinuli diagnostiku Parkinsonovy nemoci z mimiky a hlasu Přečtěte si také:

Čeští vědci vyvinuli diagnostiku Parkinsonovy nemoci z mimiky a hlasu

Kvůli vysokým počtům úmrtí na covid-19 mají neuropatologové možnost čichovou dráhu vyšetřovat na celé řadě vzorků a hledat příčiny ztráty čichu při prodělání covidu. V centru jejich zájmu je to, zda objeví shodné znaky jako u nemocných s Parkinsonem. Pojítkem mezi oběma nemocemi mají být tzv. Lewyho tělíska nebo agregovaný alfa-synuklein, což je protein, jenž se hromadí v neuronech lidí s Parkinsonovou nemocí.

Tyto pro Parkinsonovu nemoc charakteristické znaky odborníci u části zemřelých skutečně našli, jenže zatím nelze říci, zda je skutečně vyvolal covid. Známky vykazovaly vzorky od starších lidí, kteří v prvních vlnách covidu podléhali nové nemoci nejčastěji. „Pokud byste provedli pitvu celé populace, tak byste zjistili, že ve věkové skupině nad 70 let má známky Parkinsonovy nemoci až třetina populace, aniž by měla klinické příznaky. Souvisí to s tím, že tato nemoc v těle doutná roky, někdy i desítky let před tím, než se projeví,“ vysvětluje Petr Dušek. Podle ředitele Národního ústavu pro neurologický výzkum Milana Brázdila se navíc zmíněné neurodegenerativní proteiny mohou v těle nacházet i v rámci jiných onemocnění, třeba těch neurovývojových, což rovněž vazbu mezi covidem a Parkinsonem zpochybňuje.

Galerie: Jak probíhá diagnostika Parkinsonovy choroby z řeči a mimiky

3. Obě nemoci propojila už studie z 90. let 

O zkoumání vztahu mezi koronaviry a Parkinsonovou nemocí se vědci pokusili už dříve, v 90. letech, kdy svět ještě neznal SARS-CoV-2. „Vyšlo jim, že pacienti s Parkinsonovou nemocí mají výrazně vyšší typ protilátek proti koronavirům,“ říká Petr Dušek. Jenže koronavirům se tehdy věnovala jen úzká skupina vědců a studie zapadla. Její výsledky ovšem zarezonovaly mezi odbornou veřejností nyní. „Díky pandemii teď máme velkou šanci ověřit, jestli viry mohou v nějakém časovém horizontu indukovat vznik neurodegenerace,“ podotýká vědec.

Výzkum v této oblasti tedy zdaleka nekončí a pacienty s covidem neurologové dál bedlivě sledují. Odborníci tentokrát chtějí získat definitivní odpověď. Ta by pomohla připravit se v předstihu na případnou vlnu neurodegenerativních nemocí. A možná by dokázala lépe zvládnout dopady budoucích virových pandemií. Mohla by také napomoci efektivnější léčbě Parkinsonovy nemoci. Nebo tomu, aby se z ní jednou stala nemoc nejen léčitelná, ale také vyléčitelná.

Na celý videozáznam z diskuze Medialogy se můžete podívat níže:

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a v iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářské ceny Psychiatrické společnosti ČLS JEP za rok 2021.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).