Hlavní navigace

Pandemie negativně ovlivnila duševní zdraví. Můžeme se pojistit na psychickou zátěž?

28. 7. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Pandemie koronaviru zanechává následky také na duševním zdraví populace. Psychologové i psychiatři hlásí plné ambulance, a i dostupné aktuální výzkumy přinášejí informace o alarmujícím nárůstu psychických onemocnění.

Pandemie je tu s námi už rok a půl. Dlouhodobě jsem tak vystavováni stresu a diskomfortu. Teď v létě máme skoro až pocit, že jsme z nejhoršího venku. Jenže ta nejistota, že se situace zase zhorší…

Home office, domácí vyučování a péče o seniory

Novou zkušenost z práce z domova si mnozí zpočátku pochvalovali. Nemuseli dojíždět do práce, což jim umožnilo pozdější vstávání a mohli si přizpůsobit denní řád. Na druhou stranu nebyli všichni schopni oddělit svůj soukromý život od práce.

Psychickou náročnost umocňovaly komunikace přes online platformy bez osobních kontaktů a monotónnost života během tvrdých lockdownů s přísnými pravidly a zákazem společenských, kulturních i sportovních aktivit.

Pro rodiče bylo náročné i dlouhodobé domácí vyučování, někdy i v kombinaci s péčí o seniory. Mnohé domácnosti se potýkaly i s finančními problémy, protože některé profese byly pandemií postiženy doslova existenčně. A k tomu se přidával i strach z nákazy nebo následků onemocnění covidem-19.

Duševní zdraví trpělo i v případě dětí. Možná rodiče netuší, že pro ně teď mohou získat příspěvek na psychologa.

Výzkumy potvrzují zhoršení psychiky

Studie Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) z loňského jara a podzimu ukázala, že covidové restrikce se dotkly duševního zdraví až třetiny lidí u nás. Zástupci instituce dospěli k tomuto závěru na základě dotazování více než 3000 respondentů. Oproti roku 2017 se zvedl výskyt duševních onemocnění u nás o 20 až 30 procent. 

Jednoznačná souvislost byla zjištěna mezi ekonomickou kondicí a psychickou rovnováhou. Rovněž se prokázalo, že pokud mají problémy rodiče, pravděpodobnost přenesení na děti je vysoká.

Experti upozorňovali, že podle psychologie katastrof se pandemie řadí do stejné kategorie jako válečné události. Největší nárůst byl podle NÚDZ zaznamenán v ČR u depresí (3× vyšší) a úzkostných symptomů (o dvě třetiny).

Takto strmá dynamika ovšem není výjimečná, protože důsledky dlouhodobého omezení se projevují globálně. Například aktuálně publikovaná studie společnosti Gallup na stránkách magazínu Forbes ukázala nejhorší výsledky „negativních emocí“ od roku 2006, kdy spustila toto pravidelné sledování: 4 z 10 respondentů připustili, že pociťovali stres a obavy.

Zástupci Gallup upozornili, že absolutně to znamená, že meziročně přibylo na světě 190 milionů osob, které ztratily psychickou pohodu a rovnováhu. Rekordní bylo i zastoupení „smutných“ (27 %) a „zlostných“ (24 %).

Syndrom vyhoření

Diagnóza syndromu vyhoření byla před dvěma lety zařazena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) do Mezinárodní klasifikace chorob. Při nepříznivém průběhu může vést i k invaliditě postiženého. Kromě toho může vyvolávat i další psychické poruchy.

Profesionální koučka Inka Groholová z Bratislavy upozorňuje, že je třeba odlišit běžnou přepracovanost nebo dočasnou nechuť od skutečného vyhoření: „Obvyklá přepracovanost se týká jen konkrétní pracovní činnosti nebo úkonů, zatímco ve zbývajících oblastech člověk zůstává činorodý a umí se z nich těšit. Při vyhoření ale jde o celkové vyčerpání a plíživou nechuť k jakékoli aktivitě. Člověk ztrácí smysl konání, práci vykonává jen mechanicky, odcizeně a často s cynickým přístupem. Postupně klesá výkonnost ve všech sférách.“

Pandemie jako nová zkušenost

Během pandemie je člověk vystaven neobvyklé situaci a tlakům, na něž nebyl doposud zvyklý. Jak si rozvrhnout den? Jak neohrozit blízké? Jak trávit volný čas, když možností je tak málo? „Lidé se stále snaží přijít na to, jak v tomto novém světě existovat,“ konstatovala Janna Koretzová, psycholožka z Bostonu. Přitom domov se pro nás stal kanceláří, školou, pečovatelským místem – a vlastně tak trochu i vězením.

Psychiatři odhadují, že syndromem vyhoření za život projde asi každý pátý Čech, častěji ženy než muži. Problém nastává pozvolna a člověk si ho nemusí všimnout, dokud není psychický stav opravdu vážný, případně spojený i s fyzickým strádáním. Na rozdíl od deprese se dlouhý čas vyhoření týká zejména práce nebo nějaké ohraničené problematické části života. Deprese „srazí“ člověka všestranně a naráz, a navíc vykazuje sezonalitu; burnout probíhá kontinuálně bez přestávek.

Lze se pojistit na psychické potíže?

„Nelze nevnímat postupnou zvyšující se dynamiku psychických onemocnění a duševních poruch v naší populaci za poslední dekádu. Pandemie k tomu přidala jen další impuls. Proto musí na tento vývoj reagovat i životní pojištění. U rizika invalidity klienta kryje naše životní pojištění i řadu psychiatrických diagnóz. Samozřejmě s výjimkou těch, jejichž vznik a vývoj souvisí s konzumací alkoholu a návykových látek,“ sdělila Helena Radovanská, ředitelka vývoje produktů UNIQA.

Je-li klientovi přiznán 3., případně 2. stupeň invalidity na základě psychiatrické diagnózy, poskytne mu pojišťovna pojistné plnění sjednané ve smlouvě. To se týká zejména organických duševních poruch, schizofrenie, poruch s bludy, afektivních poruch, neurotických‚ stresových a somatoformních poruch, poruch osobnosti a chování, poruchy psychického vývoje nebo neurčené duševní poruchy.

Jaké psychické poruchy kryje životní pojištění?

Organické duševní poruchy včetně symptomatických a schizofrenie jsou kryté v životním pojištění i v případě přiznání 1. stupně invalidity. Sem patří zejména např. Alzheimerova choroba, vaskulární demence nebo úzkostné poruchy, halucinóza nebo porucha poznávání.

„Škálu diagnóz, na které se vztahuje pojistná ochrana, jsme významně rozšířili. Reagovali jsme tak na aktuální situaci, kdy druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu jsou u nás duševní choroba nebo porucha chování. V současné době kryjeme i prokázaný syndrom vyhoření jako oficiálně uznané onemocnění, jenž může vést k omezení schopnosti výdělečné činnosti nad 40 % a invalidizaci postižené osoby. Pojistnou částku lze sjednat až na 6 milionů korun,“ konstatovala Eva Trajboldová, manažerka produktů pojištění osob UNIQA pojišťovny.

V rámci připojištění dlouhodobé péče k životnímu pojištění poskytne pojišťovna své plnění v případě přiznaného příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách nejméně 2. stupně za všechny duševní poruchy a poruchy chování. I zde platí výjimka pro stavy v souvislosti s návykovými látkami.  

A konečně lze uplatnit rovněž nárok z připojištění závažných onemocnění u diagnózy Parkinsonovy choroby do věku 65 let a Creutzfeld-Jakobovy choroby.

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).