psychická zátěž

Pandemie koronaviru zanechává následky také na duševním zdraví populace. Psychologové i psychiatři hlásí plné ambulance, a i dostupné aktuální výzkumy přinášejí informace o alarmujícím nárůstu psychických onemocnění.

Příspěvky na psychosociální podporu dospělých zavedla před dvěma měsíci Všeobecná zdravotní pojišťovna, požádalo o ně už více než 2000 lidí. Nyní se přidává Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR), a to v případě dětí do 18 let. Celkově mohou rodiče získat až 2500 Kč na psychologickou či logopedickou pomoc.

„Chtěla jsem ukázat, co opravdu cítí ženy. Především těm, kdo o tom stále mají pochybnosti. Knížka je čistým odrazem pocitů, které jsme prožívaly po porodu, přestože jsme očekávaly čiré štěstí, jež nepřišlo,“ říká Veronika Stuchlíková, autorka knihy Od poporodní deprese k sebepoznání.

Šikana, mobbing či bossing… Psychické důsledky fyzického mučení a slovního týrání jsou dosti podobné. V obou případech je navíc riziko posttraumatického stresového syndromu.

Krátkodobé deprese jsou odpovědí na stres přinášený životem. Když se situace stabilizuje, vrátí se nálada k normálu. Těžká deprese se změnou k lepšímu nezlepší. Její podstata je jinde.

Pracovat prostě musí. Workholik své práci zcela propadl, nezná odpočinku, byť by si odpočinout mohl. V neděli má regulérní absťák. Jde o nejsympatičtější drogovou závislost.

Vy nemáte spasit svět. Ani podnik. Podhoubím burn out syndromu je velká zodpovědnost a malá pravomoc. Mnohdy se v souvislosti se syndromem vyhoření zhoršuje i zdravotní stav.

Ztráta zaměstnání představuje stresor atakující psychický i fyzický stav postižených. Zatáhnout za záchrannou brzdu je možné. Nejlépe rukou, jež začíná u našeho vlastního ramene.

Mezi nejvýznamnější situace, které nás stresují, patří smrt, rozvod, důchod, finanční situace, vězení, ale také svatba. Pozor, pak jsou tu ještě malé stresory, které se navíc sčítají.