Hlavní navigace

Odložení vakcíny často platí rodiče. Je to jeden z problémů systému povinného očkování

Daniel Mareš

Je třeba malé děti očkovat v povinném režimu, či nikoliv, a je povinný systém očkování skutečně špatný? Marie Maříkové ze spolku Rozalio jsme se zeptali i na zkušenosti s posunutím vakcinace.

Doba čtení: 5 minut

Nejprve pár faktů. Od 1. ledna 2018 byla upravena vyhláška, která přináší zkrácené a šetrnější schéma 2+1 u hexavakcíny (proti tetanu, záškrtu, černému kašli, hepatitidě typu B, přenosné dětské obrně a haemophilus influenzae b) a odsunutí druhé dávky očkování MMR vakcínou (proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím). Vyhláška také přináší celkové zkrácení časových intervalů proočkování. U základního očkování hexavakcínou se limit zkrátil o půl roku. U očkování MMR vakcínou je pak limit pro naočkování jen šest měsíců, a ještě bezprostředně navazuje na poslední dávku hexavakcíny.

Do školky může být přijato pouze řádně očkované dítě. Tedy takové, kterému chybí i jen jedno očkování, nemá následně na přijetí nárok. Existuje sice výjimka pro děti s trvalou kontraindikací, ale tu lékaři udělují minimálně. Takže i děti, které na očkování nereagují dobře nebo u jejichž sourozenců se vyskytly problémy po očkování, nesmí být přijaty. Ovšem v současnosti, kdy se poslední školkový rok stal povinným vzděláváním, musí do školky vzít všechny pětileté děti, a to i ty, které rok před tím přijaty být nemohly.

Nejsou vakcíny

Marie Maříková ze spolku Rozalio – Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování – upozorňuje, že v České republice je čím dál omezenější nabídka vakcín – v uplynulých dvou letech se do tuzemska přestalo dodávat několik vakcín alternativně použitelných místo hexavakcíny. Rodiče tak nemají z čeho volit, varianty jsou buď nulové, nebo jen velmi omezené, a to především pro očkování stigmatizovaných dětí.

Spolek rodičů pojmenovává i další výhrady vůči aktuální situaci v České republice: Zdravotní pojišťovny vyžadují po pediatrech, potažmo pediatři po rodičích, hrazení povinné vakcíny při odložení, kdy rodiče chtějí očkovat dítě později, mimo lhůty stanovené vyhláškou. Ovšem jak vyplývá z úhradové vyhlášky, povinné vakcíny jsou vždy hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a to bez ohledu na dobu naočkování. V ČR nejsou k dispozici kompletní oficiální informace k očkování (komplexní „lékařský“ průvodce) pro pediatry ani rodiče. Ministerstvo zdravotnictví nedisponuje žádným oficiálním portálem. Některé informace lze obtížně dohledat na webech dalších institucí (SÚKL, pediatrické společnosti, hygienické stanice), mnohé však dohledat nelze, v důsledku čehož ani pediatři, ani rodiče nejsou kvalitně informováni.

Pediatr by neměl s rodiči „bojovat“, myslí si Maříková

Podle Marie Maříkové ze spolku Rozalio je problém i v tom, že v České republice chybí kvalitní vzdělávání odborných lékařů pro děti a dorost a jejich podporování v individuálním přístupu k pacientům. Pediatr by měl nabízet, ne s rodiči bojovat. Každý tlak vyvolává protitlak a je čím dál větší počet rodičů, ve kterých represivní nastavení vyvolává pochybnosti k očkování jako celku.

TIP: Vztah s pediatrem dítěte má vliv na postup v očkování

I v České republice jsou podle Maříkové příklady dobré praxe, kdy pediatři ty rodiče, kteří si to nepřejí, do očkování nenutí a nabídnou jim podepsání negativního reversu. Pak už je zodpovědnost na rodičích a ti volí podle vlastního uvážení. Bohužel ani toto není ideál, protože rodiče se rozhodují bez podpory odborníka a stále nad nimi visí hrozba sankce. „Když pak srovnáme dobrovolný systém v Rakousku nebo Německu s naším, nestačíme se divit. Pojišťovny uhradí všechna doporučená očkování, které si rodiče zvolí, bez výhrůžek a nátlaku. Děti mohou do kolektivů bez omezení a proočkovanost je podobná jako v České republice. A jde to i bez nesmyslných represivních opatření,“ uvádí Marie Maříková.

Kdo platí odložené očkování? Jak kdy

A s jakými konkrétními případy se v souvislosti s očkováním dětí setkáváme? „Zrovna včera mi volala maminka, jejíž dítě je očkováno hexavakcínou, ale kvůli jeho zdravotnímu stavu odložil pediatr očkování MMR vakcínou. Bohužel krajská hygienická stanice po běžné kontrole u nich ve školce nutí toto dítě ze školky vyloučit. Dá se říct, že dítě není dost nemocné na trvalou kontraindikaci, ale ani dostatečně zdravé pro naočkování. Je to tedy typický příklad diskriminace,“ popisuje Marie Maříková a uvádí i další situaci, s níž se ve spolku Rozalio setkávají:

„Před pár dny nás kontaktovala maminka, která se z důvodu častého nachlazení dítěte v tomto zimním období pokusila s lékařem domluvit na posunutí očkování na jaro. Konkrétně se jednalo o čtvrtou posilovací dávku hexavakcíny a jednu dávku MMR vakcíny. Pediatr ji však přiměl podepsat dokument o odmítnutí očkování, kde byla vepsána také věta stanovující rodičům povinnost uhradit vakcíny při pozdějším očkování,“ vysvětluje Maříková.

Další případ spojený s očkování pak nedávno rodiče vyřešili ke zdárnému výsledku. „V reakci na náš článek Jak očkovat podle nové vyhlášky se nám ozvali rodiče, kteří v minulém roce zaplatili za odložené očkování celkem přes pět tisíc korun. Tenkrát revizní lékař jejich pojišťovny potvrdil povinnost hrazení vakcín. Rodiče se znovu letos na pojišťovnu i na pediatričku obrátili. Lékařka nechtěla ustoupit, stále trvala na tom, že rodiče si očkování při odkladu hradí. Podle jejích slov takových případů má v ordinaci více. S využitím několika našich dokumentů a podkladů se rodičům nakonec podařilo domluvit s pojišťovnou, která kontaktovala pediatričku a peníze budou rodičům zpětně uhrazeny,“ popisuje Marie Maříková z Rozalia. Spolek se problematice věnuje ve speciálním článku.

Nebo další případ, kdy matka požadovala odložení očkování svého syna. Komunikovala s pojišťovnou, ministerstvem zdravotnictví, ošetřujícím lékařem. Měla veškerou snahu se domluvit – pouze odložit očkování a nehradit ho, protože si to nemůže z finančních důvodů dovolit. „Bohužel se setkávala stále jen s odmítnutím. Před pár dny si přečetla na sociálních sítích o dívence, která po očkování skončila na JIP. Celá ta marná snaha a vzrůstající nedůvěra spolu se zkušeností z vážných nežádoucích účinků po očkování byla tou poslední kapkou, která ji dohnala k možná nejschůdnějšímu řešení – rozhodla se dceru nakonec nenaočkovat,“ uzavírá Marie Maříková.