Někteří cizinci musí nově na rentgen plic kvůli tuberkulóze. Loni se jich léčilo 225

Výskyt tuberkulózy je v Česku výrazně vyšší, než bychom si přáli. Za normální situace by měl klesnout pod 300 případů. Nyní jsme ale na 429, komentuje předběžnou statistiku loňského roku Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou při Fakultní nemocnici Bulovka.

Dříve se počty nemocných TBC snižovaly, už více než deset let ale stagnují. Zůstávají každý rok zhruba na 500 pacientech.

Chybí plošný screening

Jednou z příčin, proč počty nakažených neklesají, je, že v ČR nefunguje žádné povinné plošné testování při vstupu cizinců do země. Třeba kvůli práci, studiu nebo lepšímu životu.

Tuberkulózu má smysl testovat jen u těch, kteří v ČR budou pobývat dlouhodobě a narodili se v zemi, kde jsou počty nemocných TBC vyšší než 40 pacientů na 100 tisíc obyvatel.

Mezi rizikové země aktuálně patří v Evropské unii pouze Rumunsko. Na jiných kontinentech jde prakticky o všechny země subsaharské Afriky, jihovýchodní Asie a většinu států bývalého Sovětského svazu, některé státy Jižní Ameriky (seznam zemí s nejvyšším výskytem TBC najdete zde). 

Vzhledem k narůstajícímu podílu cizinců na tuberkulóze v ČR by nějaké razantnější opatření vůči některým zemím již bylo na místě. Dokáži si představit screening při vstupu do ČR z vybraných států, říká Jiří Wallenfels. 

Bylo by fajn, kdybychom mohli provést rentgen hrudníku. Je to levné, bezpečné a zároveň velmi efektivní při vyhledávání tuberkulózní nemoci, říká Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové.

Na podobě screeningu se ovšem nedokážou lékaři shodnout, a to ani napříč státy. Je otázkou, zda se držet hranice 40 případů na 100 tisíc nebo jít výš. Nebo zda screenovat jen aktivní tuberkulózu rentgenovým snímkem nebo jít i cestou krevního testu, který odhalí latentní formu onemocnění,vyjmenovává vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka.

Od ledna povinný rentgen

Plicní lékaři o plošný program záchytu tuberkulózy u cizinců usilují už několik let, zatím se ale nedočkali politického zastání. Od ledna 2026 ovšem platí změny ve vyhlášce o pracovnělékařských službách a ty zavádí povinnost rentgenu hrudníku u cizinců z rizikových zemí. 

Když nastupuje do práce občan ze země s vysokou incidencí tuberkulózy, závodní lékař má povinnost poslat jej na skiagram hrudníku, popisuje Ivana Hricíková, vedoucí lékařka centra vysoce specializované péče o pacienty s multirezistentní tuberkulózou Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

U screeningu tím došlo k výraznému posunu a díky za něj. Jaký bude mít dopad, budeme sledovat, ale zatím je brzy jej předvídat, dodává Jiří Wallenfels.

Dosud se rentgen týkal zejména ilegálních cizinců v uprchlických táborech. Novinka ovšem neřeší přinejmenším ty, kteří v ČR pracují načerno, zasáhnout nemusí ani agenturní zaměstnance a neprošel ani návrh, aby rentgen podstupovali i zahraniční studenti.

U podobných opatření přitom nejde o trest pro cizince, ale o snahu snížit v ČR počty nakažených a tím zvýšit ochranu společnosti, zejména nejmenších dětí. Jde také o šanci pro samotného pacienta, protože TBC je už řadu let vyléčitelnou nemocí. Pokud pacient bere léky, poradí si lékaři i s formou odolnou vůči běžným antituberkulotikům. Pokud se ale nemoc neléčí, její proběh zanechává trvalé následky nebo může skončit smrtí, protože i v 21. stolení patří ke smrtelným a nevymýceným nemocem.

Cestou ke snížení počtu nemocných není zavřít hranice, ale vyhledávat nemocné a léčit je, dodává Jiří Wallenfels.

Podíl cizinců roste

Loni přitom pacienti s ciziny tvořili za poslední léta poprvé nadpoloviční většinu hospitalizovaných. U domácí populace se podíl nemocných snížil, u osob narozených mimo ČR však činí 52 procenta, potvrzuje Jiří Wallenfels.

Většinu pacientů-cizinců loni tvořili Ukrajinci (136 nemocných) a Slováci (18 nemocných). Poprvé se do pětice zemí s nejvyšším počtem pacientů dostaly Filipíny (11 pacientů). Tedy země, kde je tuberkulóza zcela mimo kontrolu. Spolu s africkým Lesothem a Mashallovými ostrovy patři tento ostrovní stát k tuberkulózou nejhůře zasaženým zemím na světě.

Proč přibývá Filipínců

Ve Fakultní Thomayerově nemocnici, kam směřují všichni, u nichž nezabírá klasická léčba, loni léčili šest Filipínek. Dvě z nich sem přišly za prací, čtyři se sem provdaly. Filipínské nevěsty sice nijak závratně počty nakažených v ČR nezvyšují, nicméně lékaři si jich při zaznamenávání statistických dat všímají, protože takových pacientek přibývá.

Muže, kteří si z ČR dívky z Filipín vyhlédnou třeba přes seznamku, nejspíš nenapadne, že spolu s manželkou může z Asie přicestovat i choroba, jejíž inkubační doba trvá i dva roky. Nebo u které otevřená forma nemoci nemusí vůbec propuknout. Společně sdílená domácnost je ideálním prostředím pro přenos. Stejně jako fakt, že muži jsou tuberkulózou výrazněji postiženější než ženy. TBC se ovšem samozřejmě netýká jen filipínských manželek. Jedním z pacientů byl třeba svářeč z této země. 

Jiří Wallenfels odhaduje, že počty nemocných Filipínců ještě porostou, protože rychle narůstá i počet těch, kteří tady pracují a žijí. Před deseti lety jich bylo zhruba 500, nyní to je 15 tisíc. Pro srovnání obyvatel Ukrajiny v ČR žije zhruba 600 tisíc. 

Skladba pacientů ze zahraničí je ovšem pestřejší. Třeba v Thomayerově fakultní nemocnici loni léčili i jednoho filmaře z Indie. A protože jeho léčba si vyžádala měsíce, štáb se domů vrátil bez něj.