Hlavní navigace

Na vadu zraku může u dětí upozornit mhouření, mrkání či šilhání

15. 8. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Každé dvanácté dítě ve věku čtyř let trpí zatím nezjištěnou oční vadou. Na vině může být podceňování prevence. Podle čeho poznat, že má dítě potíže se zrakem, a kdy je ještě šilhání v pořádku?

Odlehčené obroučky všech možných barevných kombinací, stejně tak i rozsáhlá škála jejich tvarů zajišťují, že si v optice vybere každé dítě. Za brýle se v dnešní době málokdo stydí, navíc dětí, u kterých byla odhalena nějaká oční vada, přibývá.

Kolik dětí má problémy?

Výskyt problémů se zrakem se odvíjí od věku dítěte. Zatímco miminka bývají dalekozraká a ke změně refrakce, jejímž cílem je vidět stejně dobře jak do dálky, tak na blízko, postupně dochází až kolem šestého roku, krátkozrakost se rozvíjí zejména s nástupem do školy.

„V dětské populaci se krátkozrakost vyskytuje asi u 1 % dětí do pěti let, do deseti let pak postihuje zhruba 8 % a do 15 let věku už je to 15 %,“ doplňuje Zdeňka Wandrolová, primářka očního oddělení Slezské nemocnice v Opavě.

Kontrola zrakové ostrosti nejpozději v prvním roce

Jsou to právě preventivní prohlídky u pediatra, které dokážou odhalit nejen klasické oční poruchy, ale také vady, které dítě ani dospělý nemusí při běžných činnostech registrovat. První návštěvu, jejíž součástí je i vyšetření zraku, by mělo dítě absolvovat v prvním a následně ve třetím roce života. Lékař mimo jiné kontroluje i zrakovou ostrost. Pokud její hodnoty neodpovídají těm běžným, měl by být malý pacient následně zaslán k vyšetření do oční ambulance.

„Včasnou lékařskou prohlídkou můžeme odhalit různou oční patologii. U dětí jde nejčastěji o poruchy postavení očních bulbů, šilhání, refrakční vady –⁠⁠⁠ nejčastěji dalekozrakost, krátkozrakost i astigmatismus. Můžeme ale přijít také na méně častá onemocnění, jako jsou vrozená zánětlivá i nezánětlivá onemocnění sítnice, šedý či zelený zákal,“ vysvětluje primářka.

Brýlové čočky nově pojišťovny hradí do 17 let Přečtěte si také:

Brýlové čočky nově pojišťovny hradí do 17 let

Co by nás mělo na oční vadu u dítěte upozornit?

Děti, u kterých jsou přítomná některá rizika, například jsou nedonošená, šilhají nebo mají nepříznivou rodinnou anamnézu, by měly do oční ordinace zavítat ještě dříve. Právě šilhání může být prvním varovným znamením, kterého si rodiče všimnou. U kojenců do čtyř měsíců, kdy se teprve začíná binokulární vidění vyvíjet, je šilhání ještě v pořádku.

Nejpozději do osmi měsíců už by se však měly oči fixovat na předměty a dítě by nemělo šilhat. „Kolem čtvrtého měsíce věku je dobré prověřit, zda dítě fixuje oběma očima stejně. Pokud rodiče zpozorují něco podezřelého, je nutná prohlídka dětským oftalmologem, který může následně doporučit léčbu a třeba i cvičení,“ říká Zdeňka Wandrolová.

Mrkání a zakopávání

Šilhání není jediným varovným signálem a skutečně se stává, že se oční vada u dětí odhalí až u předškoláků, nebo dokonce ještě později. Čeho by si rodiče měli ještě před nástupem do školy všímat? „U malých dětí předškolního věku jde především o nápadné mrkání, zakopávání o nábytek a předměty, nezájem o kreslení či hraní si v okolí,“ vysvětluje Tatjana Hošková, optometristka z FOKUS optik.

Ve školním věku, kdy již dítě umí komunikovat, si může stěžovat především na bolesti hlavy či námahu při pohledu do blízka nebo do dálky. Nutné je dohlížet zejména na to, zda se příliš nenaklání na jednu či druhou stranu, případně nesleduje text bokem. Toto nápadné chování souvisí nejčastěji s formami úhlové odchylky při pohledu oběma očima.

„Pokud se v tomto věku zjistí, že jedno, nebo dokonce obě oči šilhají, jsou oční cvičení velmi obtížná. Dítě totiž samo nezhodnotí, jak vidí, protože nemá žádné srovnání,“ dodává Hošková.

Rodič by měl zpozornět také v případě, kdy sleduje, že dítě při psaní nápadně sklání hlavu k podložce nebo píše „nosem“. To znamená, že více zaměstnává pouze jedno oko, obvykle to dominantní, a přiblížení se k psanému textu nebo kresleném obrázku zvětšuje to, co chce lépe vidět.

Preventivní prohlídky i u starších dětí

To, že u dítěte nebyla odhalena oční vada před nástupem do školy, ještě neznamená, že si brýle nenasadí třeba na střední škole. Zrak se v průběhu života vyvíjí a změny může přinést i nástup puberty.

„Po desátém až dvanáctém roce, kdy dítě prochází rychlým růstem do puberty, je třeba zkontrolovat výskyt krátkozrakosti související s růstem oka a námahou při pohledu do blízka. Při stoupajících hodnotách dioptrií je třeba co nejrychleji přijmout protiopatření,“ dodává optometristka.

Předpokládá se, že větší nárůst krátkozrakosti souvisí s častou a usilovnou prací nablízko, ať už v souvislosti s četbou, nebo v důsledku sledování telefonu, tabletu či počítače. Proto se nejen u dětí, ale i dospělých doporučuje dopřát očím občas odpočinek od práce na blízkou vzdálenost jinou aktivitou, nejlépe sportem nebo krátkou procházkou na čerstvém vzduchu.

Není to jen kvůli vitamínu D, ale také proto, že za denního světla se naše zornice zužují, čímž omezují vstup světla a zvyšují tak kvalitu takzvaného hloubkového vidění.

Autor článku

Své profesní působení v médiích zahájila v týdeníku Reflex. Pracovala v kreativním týmu TV NOVA a vedla sekci Sport a relax serveru Vitalia.cz vydavatelství Internet Info. Podílela se také na jeho dalším projektu, serveru 120na80.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).