Hlavní navigace

Med od Medokomerc obsahoval antibiotikum. Neví se, kde se tam lék vzal

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Med od společnosti Medokomerc, jedné z největších firem na zpracování medu u nás, musel před časem ve velkém zmizet z trhu. Obsahoval totiž antibiotikum, kterým se léčí včely, ale ne primárně u nás. Zjišťovali jsme, odkud se ATB v medu vzala a proč je to problém.

Jakýkoliv med, s výjimkou pekařského, nesmí mimo jiné obsahovat jakékoliv cizí příchutě a pachy, začít kvasit nebo pěnit či být příliš zahřát. A rozhodně nesmí být v medu přidány, s výjimkou jiného druhu medu, žádné jiné látky. Přesto (nejen) potravinářská inspekce každoročně odhaluje celou řadu prohřešků, kterých se výrobci medu dopouštějí.

A občas se stane, že na problém s medem upozorní inspekci sám její výrobce, jako se to stalo tentokrát. Jeden z největších producentů medu v Česku, společnost Medokomerc, ve svém medu odhalila antibiotikum (ATB) ciprofloxacin. Takový nález je dle Státní zemědělské a potravinářské inspekce ojedinělý. 

Colové limonády se na zahnání žízně moc nehodí. Test ukázal, co v nich je Přečtěte si také:

Colové limonády se na zahnání žízně moc nehodí. Test ukázal, co v nich je

Kde se antibiotikum v medu vzalo a jaké riziko takový med pro člověka představuje? 

Tenhle med nejezte 

Zhruba v polovině prázdnin začaly řetězce Albert a Billa, podle některých zdrojů i Makro a Globus, vyzývat své zákazníky, aby níže uvedené šarže medu od společnosti Medokomerc nekonzumovali. „Z preventivních důvodů – kvůli možnému zdravotnímu riziku,“ uvedla Billa s tím, že tu je podezření na obsah antibiotika. Albert potíže nedefinoval, jen informoval o stažení konkrétních medů a požádal zákazníky, aby výrobky nekonzumovali. 

Další den už k nálezům vyšlo tiskové prohlášení společnosti Medokomerc podepsané jejím jednatelem Milanem Špačkem (dlužno podotknout, že není na úvodní stránce a člověk neznalý webu ho jen stěží najde). 

Problematické medy

Albert stahoval tyto medy:

  • Med lesní 250 g, Med lesní 500 g a Med lesní 900 g
  • Minimálním datum trvanlivosti 4. 4. 2025, 21. 3. 2025 a 15. 5. 2025
  • Dodavatel MEDOKOMERC s.r.o. 

Billa stahovala tyto medy:

  • Med květový lesní 500 g a 900 g s šarží 04042025 
  • Výrobce MEDOKOMERC s.r.o. 

Ciprofloxacin v medu: ojedinělý nález

V rámci tiskového prohlášení společnosti Medokomerc se dozvídáme, že při vlastní kontrolní akci bylo v jednom lesním medu zjištěno antibiotikum – ciprofloxacin. Jde o léčivou látku, kterou najdete ve třech léčivých přípravcích pro lidskou spotřebu – Ciprinol – k léčení např. močového ústrojí a Ciprofloxacin Kabi 200 nebo 400 mg pro léčbu infekcí dýchacího ústrojí. Ale účinná látka je součástí i přípravků pro léčbu včel, nicméně ne v Česku. Ne donedávna.

Na toto antibiotikum společnost Medokomerc testovala nakupované medy mimo Evropu – vždy s negativním výsledkem. Ovšem Evropské medy na ciprofloxacin kontrolovány nebyly, neboť se toto antibiotikum v Evropě, dle dlouhodobého monitoringu laboratoří, u léčení včel nepoužívalo. To nám ostatně potvrdil odborný metodik ze SZPI: „Jedná se skutečně o ojedinělý nález.“

Kde kupujete med?

Odkud se ATB v medu vzalo?

Jak se ciprofloxacin dostal do medu, lze obtížně stanovit, neboť med nepocházel z ČR. U nás se těmito látkami včely neléčí, ale je možné, že se používají v jiných, hlavně třetích zemích. Nicméně jedná se o povolenou látku a jako taková může být použitá pro potravinová zvířata. „Pro med sice není stanoven limit a tyto látky se běžně k léčbě včel nepoužívají, ale podle nařízení lze potravinová zvířata (včetně včel) v rámci EU ošetřit v rámci tzv. kaskády. Pokud jsou v medu stanoveny hodnoty reziduí látek pod nejmenší maximální limit reziduí uvedených v nařízení, může být med uveden na trh, ale mělo by být dohledáno, jak se do medu tato rezidua dostala a zda byla použita v souladu s pravidly kaskády,“ uvádí pro web Vitalia.cz odborný metodik SZPI. 

Nicméně pokud med pochází z třetí země, nelze tento postup z logických důvodů uplatnit, neboť nelze došetřit, zda byla dodržena pravidla kaskády, a musí se stáhnout z trhu. A to je právě případ konkrétních, výše uvedených šarží medu, které společnosti Medokomerc musela z trhu stáhnout.

Co sledovat u medu, než ho koupíte

  • údaj o druhu a původu – musí být uvedeny na obalu,
  • konzistenci medu – měl by být mírně až silně průhledný, tekutý a částečně až plně krystalický,
  • barvu medu – květový med má barvu vodově čistou až s nazelenalým nádechem, slabě žlutou až zlatavě žlutou. Medovicový med má tmavohnědou barvu s nádechem do červenohněda,
  • chuť medu – měla by být sladká až mírně škrábavá, případně kořeněná podle druhu rostliny, ze které pochází,
  • nečistoty – neměl by obsahovat,
  • pozor na levné medy v supermarketech – bývají nekvalitní,
  • kupujte český med, ideálně přímo od včelaře, žádnou směs ze zemí EU a mimo EU

Med je průběžně od zákazníků i prodejců odebírán a následně likvidován. „Prověřili jsme zpětně vyrobené šarže na toto antibiotikum a všechny analýzy jsou negativní. Nově budeme na toto antibiotikum prověřovat všechny nakupované medy,“ ubezpečil nás jednatel společnosti Medokomerc Milan Spaček.

ATB v potravinách jako problém

Aniž by množství upřesnil, Milan Špaček nás ubezpečil, že hodnoty ciprofloxatinu jsou menší, než jsou povolené limity pro jiné veterinární výrobky, jako je maso, mléko, ryby a drůbež. „Protože ale v medu není povolen žádný limit, proto se tato potravina pokládá za zdravotně závadnou, i když žádnou zdravotní újmu způsobit nemůže, když je to hluboko pod povoleným limitem pro jiné potraviny,“ vysvětluje nám jednatel společnosti Medokomerc. 

Jde o korektní vyjádření? Zcela jistě ano, zakopaného psa hledejme jinde. Nízké hladiny ATB v medu mají sice velmi malý potenciál někoho poškodit a ohrozit na zdraví, ale problém je jiný. Pokud si tělo člověka a tím i mikrobi, které v sobě každý člověk nosí, zvyká na nízké dávky antibiotik, vznikne u mikrobů rezistence

Účinky antibiotik slábnou a není je čím nahradit Přečtěte si také:

Účinky antibiotik slábnou a není je čím nahradit

Nízká dávka ATB mikroba nezabije, ale naopak ho posílí, aby antibiotiku odolal. U lidí se špatnou imunitou, lidí po transplantaci atp. to může být problém. Pokud onemocní nějakou bakteriální nákazou, pak na rezistentního mikroba antibiotika nezaberou a jejich imunita si s ním neporadí. Pro takového člověka to může mít fatální následky. Léčba antibiotiky nezabere. Proto jsou i nízké kontaminace antibiotiky považovány za problematické.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz se zaměřuje zejména na kvalitu potravin a kvalitu jejich prodeje. Věnuje se také zdravotní problematice.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).