Hlavní navigace

Maso z českých chovů dlouhodobě neobsahuje antibiotika

5. 2. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Maso „bez antibiotik“ není nic extra, jak se někdy snaží obchodníci či média naznačit, u české produkce je to naprostý standard. Opět to potvrdily výsledky kontrol veterinární správy.

Přestože se někdy spotřebitelé obávají možných pozůstatků antibiotik v masu hospodářských zvířat, minimálně v případě masa z chovů v České republice jsou tyto obavy bezpředmětné.

Vyplývá to jednak z evropských statistik týkajících se množství používaných antibiotik v jednotlivých členských zemích, jednak z údajů Státní veterinární správy ČR (SVS), která výskyt nežádoucích látek včetně antibiotik v rámci pravidelných monitoringů kontroluje.

Galerie: České potraviny na pranýři za r. 2020

Antibiotika v českých chovech: pod průměrem EU

Spotřeba antibiotik se v ČR v chovech zvířat pohybuje dlouhodobě pod průměrem Evropské unie. Některé země používají oproti nám dokonce násobky v tuzemsku podávaného množství antibiotik.

To se sleduje prostřednictvím takzvané populační korekční jednotky (PCU) vyjadřující množství podávaných přípravků v miligramech na hmotnost hospodářských zvířat. Uvedený index přitom činil v roce 2016 v ČR 61 PCU, v předchozím roce 2015 (ze kterého jsou zatím poslední celoevropská data porovnávající spotřebu antibiotik) to bylo 68,1 PCU.

Důležité přitom je, že data z ostatních zemí EU z uvedeného roku ukazují, že až na Rakousko byla u všech našich sousedů spotřeba antibiotik vyšší. V Maďarsku tak činila spotřeba 211,4 PCU, v Polsku 138,9 PCU a v Německu 97,9 PCU. Když se podíváme dále, ve Španělsku to bylo 402,0 PCU, v Itálii 322,0 PCU a například v Belgii 150,1 PCU, naproti tomu ale v Dánsku jen 42,2 PCU a ve zmiňovaném Rakousku 50,7 PCU.

Členské země sice postupně intenzitu používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat snižují, takže aktuálně je zřejmě národní spotřeba antibiotik nižší, to však činí i naši chovatelé (i z předchozích údajů vyplývá, že v porovnání let 2015 a 2016 došlo ke snížení o 7,1 PCU) a výše uvedené modelové srovnání platí tedy v zásadě i v současné době.

Kontroly dobrou situaci potvrzují

Tomu také odpovídají výsledky veterinárních kontrol vzorků odebraných v rámci monitoringu cizorodých látek v potravním řetězci.

V posledních dvou letech byla podle aktuálních informací SVS zjištěna rezidua (pozůstatky) antibiotik v masu hospodářských zvířat původem z ČR pouze ve dvou případech, a to v roce 2019 v jednom vzorku svalů, jater a ledvin prasete a v roce 2020 v jednom vzorku svaloviny, jater a ledvinách telete.

V rámci monitoringu reziduí a kontaminantů bylo přitom loni odebráno celkem více než 6000 vzorků z živých a poražených zvířat a živočišných produktů.

Maso „bez antibiotik a hormonů“ je standard

O prakticky nulovém zatížení masa původem z ČR antibiotiky se bohužel spotřebitel obvykle nedozví, ačkoli právě tato skutečnost by mohla být jedním z podpůrných argumentů preference tuzemské produkce masa.

I proto, že řada antibiotik používaných k léčbě hospodářských zvířat je obdobná těm, které se používají i k léčení lidí. Nadměrná spotřeba antibiotik vede přitom k rezistenci bakterií, které vyvolávají řadu lidských onemocnění, a pokud rezistenci (odolnosti) vůči příslušným lékům bakterie získají, přestávají být léky účinné. K rezistenci pak může přispívat i konzumace masa zatíženého pozůstatky antibiotik z chovů hospodářských zvířat.

Podezření, že spotřebitel může koupit maso s pozůstatky antibiotik, ale i jiných nežádoucích látek, vyvolávají bohužel také různé nápisy provázející prodej masa v maloobchodech typu „bez antibiotik a hormonů“. K tomu lze jen zopakovat, že podávání hormonálních přípravků je v celé EU zakázáno už mnoho let („Garantuji, že hormony se nepoužívají, říká v rozhovoru pro server Vitalia.cz ředitel veterinární správy), a co se týká antibiotik, ukazuje praxe a výsledky kontrol, že ani to není v ČR žádný problém.

V otázce antibiotik jsme aktivní

V této souvislosti je možná vhodné připomenout, že Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv ČR začal již v roce 2000 budovat systém sledování prodejů veterinárních léčivých přípravků, který byl ve finální podobě nastaven a spuštěn od roku 2003.

Ve sledování používání antibiotik a léčiv v chovech hospodářských zvířat se navíc naše země aktivně angažovala i na evropské úrovni a při svém předsednictví EU v roce 2009 se zasadila o položení základů pro harmonizované sledování dat o prodejích antimikrobik.

To je zároveň důkazem, že používání antibiotik a sledování jejich přítomnosti v masu hospodářských zvířat a v potravinovém řetězci tak, jak se to děje v naší zemi, uznává celá Evropa. A to zase znamená, že minimálně v tomto smyslu může spotřebitel metodice ČR a masu z chovů hospodářských zvířat v ČR věřit.

Galerie: Průvodce hovězím masem

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).