rezistence

Lékaři varují před nevhodným užíváním antibiotik, protože kvůli nim stoupá odolnost bakterií vůči těmto lékům. Bohužel se často berou i na potíže, u kterých to nemá smysl.

Používání antibiotik je významnou součástí medicíny, lidé by bez nich umírali i na poměrně banální infekce. Jejich nadužívání ale vede k rezistenci, léky přestávají účinkovat. Přitom u nachlazení, běžných viróz či chřipky jsou úplně zbytečná, apeluje doktorka Václava Adámková, primářka Klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze.

Evropský lékový úřad doporučil schválit k užívání nové antibiotikum. Je určené k léčbě infekcí močových cest nebo dýchací soustavy, jež se nedaří kvůli odolnosti bakterií zvládat současnými preparáty. Novinku bude nutné podávat infuzí v nemocnici.

Omezovat celkové používání antibiotik má smysl. Ukázala to nová data evropské lékové agentury. Ta uvedla, že v zemích, které snížily spotřebu léků u lidí i zvířat, poklesl také počet bakterií E. coli rezistentních vůči antibiotické léčbě. Jinými slovy, antibiotika na ně zase začínají lépe zabírat.

Vědci švýcarské farmaceutické firmy Roche ohlásili objev nové třídy antibiotik, která zabírají proti rezistentním bakteriím. Lék s názvem Zosurabalpin cílí na bakterii Acinetobacter baumannii, jeden z nemocničních patogenů způsobujících mimo jiné zápaly plic nebo sepse. Vzhledem ke stále se zvyšující hrozbě antibiotické rezistence jde o velmi dobrou zprávu.

Odolnost bakterií vůči antibiotikům je celosvětový problém. Pokud se pacient nakazí multirezistentní infekcí, je zapotřebí sáhnout po takzvaných trezorových antibiotikách. Jde o léky poslední volby, užívané, až když selžou všechny předchozí možnosti. Kdo a kdy se k nim dostane a jak celý proces funguje?

Med od společnosti Medokomerc, jedné z největších firem na zpracování medu u nás, musel před časem ve velkém zmizet z trhu. Obsahoval totiž antibiotikum, kterým se léčí včely, ale ne primárně u nás. Zjišťovali jsme, odkud se ATB v medu vzala a proč je to problém.

Lidé dříve umírali hlavně na infekce, ale na ně už téměř sto let máme antibiotika, jejichž objev zasáhl i do průběhu 2. světové války. Nicméně v posledních letech přestávají fungovat a není snadné je nahradit. Problém ztráty jejich léčivých účinků přibližuje lékař a klinický farmakolog Jan Strojil, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá.

Užívají se tři dny. Co den, to jedna tableta. Žádné jiné antibiotikum, než to s účinnou látkou azitromycin, toto neumí. Pacientům taková léčba přijde pohodlná, jenže odborníci před ní varují.

Přibývá bakterií, na které již antibiotika neúčinkují. Podle předpokladů bude úmrtnost na infekční onemocnění představovat opět nejvýznamnější příčinu úmrtí.

ROZHOVOR – Zánět močových cest je bolestivé a velmi nepříjemné onemocnění. A bohužel také velmi časté, navíc se rádo opakovaně vrací. Důvodem jsou – zdánlivě paradoxně – ty nejužívanější léky. „Léčbu zánětů močových cest ohrožuje odolnost vůči antibiotikům,“ vysvětluje uroložka Michaela Matoušková.

Téměř každý pátý Čech nebo Češka si ordinuje antibiotika sám. Zhruba třetina lidí si myslí, že antibiotika jim pomůžou s rýmou. Podobné množství lidí si je v různých formách pro jistotu schovává v lékárničce. Ukázal to průzkum Státního zdravotního ústavu. Pokud se antibiotika užívají hodně a špatně, přestávají léčit, protože bakterie se vůči nim stávají odolné.

Obecně už sice konečně začínáme vědět, že nachlazení nevyléčí, pořád je ale kolem antibiotik na běžné infekce spousta věcí, ve kterých třeba my, pacienti, chybujeme. Můžeme být sami příčinou toho, že nám už běžný penicilin na běžnou angínu „nezabere“?

Maso je prý plné antibiotik. Není to pravda. Tak by se dalo stručně reagovat na mnohdy mylné představy veřejnosti a bohužel i zavádějící tvrzení některých médií. Antibiotik v masu z českých chovů se není třeba obávat.

Světová zdravotnická organizace zveřejnila seznam dvanácti bakterií, které jsou odolné vůči dosud známým antibiotikům. Bije na poplach: „Rychle vyčerpáváme své léčebné možnosti.“

Antibiotika se dnes užívají i na slabé zakašlání, není se tak co divit, že se objevují případy infekcí, které jsou způsobeny bakteriemi zcela nebo téměř zcela rezistentními k antibiotikům. Co s tím?

Lidská hloupost se někdy jeví jako fenomén bez hranic. O to více zaráží, jak zoufalé mýty kolují často i mezi samotnými lékaři. Dokonalou ukázkou jsou antibiotika.

Odborníci varují před rezistencí bakterií vůči antibiotikům. Chybují lékaři, kteří je přepisují hlava nehlava, ale i pacienti, kteří si na virózu ordinují zbytky balení po babičce.

Odolnost bakterií vůči účinkům antibiotik se nebezpečně zvyšuje. Není divu. Krom toho, že s nimi „léčíme“ každou bolístku a lékaři je nasazují bezmála preventivně, jsou všude kolem nás.

Zjednodušená mediální zkratka praví, že evropská legislativa používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat zakazuje, a tedy se nepoužívají. Pravda je jiná.