Města postupně mění sloupy a zdroje veřejného osvětlení, protože LED technologie je úspornější a dokáže prostor více ozářit. Podle zastánců to přispívá k bezpečnosti, protože je v noci lépe vidět. Ne že by tyto argumenty nebyly oprávněné, existuje ale i jiný pohled. LED má často jiný odstín než původní sodíkové osvětlení. To je má oranžový nádech, zatímco řada LED světel září bíle. A v tom je potíž.
Co se dozvíte v článku
Co ovlivní narušení tmy
„Řada epidemiologických studií ukazuje, že vyšší expozice světla v noci je spojena se zhoršenou kvalitou spánku, potlačením tvorby hormonu melatoninu a vyšším výskytem poruch nálady, metabolických onemocnění či kardiovaskulárních rizik,“ popisuje Zdeňka Bendová, vedoucí pracovní skupiny Cirkadiánní fyziologie a chronoterapie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a vedoucí Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK.
Jako výrazně bílé světlo je vnímáno to s teplotou chromatičnosti kolem 3000 K.
Mění celý ekosystém
Umělé světlo je rušivé nejen pro lidi, ale také pro zvířata a rostliny. V nočních hodinách, zejména pokud obsahuje vyšší podíl modré složky, narušuje biorytmy živočichů i rostlin, ovlivňuje jejich chování a rozmnožování, snižuje odolnost vůči dalším stresovým faktorům a má potenciál spouštět změny v ekosystémech,
vysvětluje Hana Konrádová z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK.
Odborníci na problém upozornili v tiskové zprávě NUDZ u příležitosti rozsáhlé a postupné výměny veřejné osvětlení v metropoli. Uvedli, že instalace nových lamp by neměla jít proti současnému vědeckému poznání. Výměně by měla předcházet diskuze, do které budou přizvaní nejen technici a urbanisté, ale také odborníci na spánek, veřejné zdraví a městský ekosystém. Třeba Praha dokáže zářit v noci tak, že její světlo kvůli rozptylu v atmosféře dokáží astronomové zaznamenat v oblasti tmavé oblohy až v Jizerských horách.
ČLÁNKY DO MAILU