Autor Spalovače mrtvol utekl z vlastní svatby s číšníkem, o bohatou Italku nestál

Slavný spisovatel byl homosexuál, který svou orientaci víceméně tajil, protože přiznat se k ní bylo společensky napřijatelné. Do jeho života rovněž zasáhla druhá světová válka. 

Celý život prožil takřka v osamění, částečně se svou duševně nemocnou matkou. Největší skandál způsobil na vlastní svatbě s Italkou, od níž utekl s číšníkem a pak se před novomanželkou schovával v psychiatrické léčebně. Zemřel ženatý, avšak opuštěný. Bylo mu sedmdesát let.

Otce se bál, matka mu moc citu nedala

Spisovatel Ladislav Fuks (1923–1994) se narodil v Praze do rodiny významného policejního důstojníka. Byl jedináček, vyrůstal bez sourozenců a celý život jej pronásledovala samota, jíž špatně snášel. Otec vzbuzoval respekt, stále pracoval a ani matka na něj neměla moc času. 

Nadaný chlapec dostal možnost studovat, šly mu jazyky a po gymnáziu bylo jasné, že půjde na vysokou školu. To ale mohl až po skončení druhé světové války, kdy vystudoval filozofii, psychologii a dějiny umění. Pak jej čekala vojenská služba a posléze začal pracovat jako úředník, od roku 1956 ve Státní památkové správě, která měla na starosti historicky a umělecky cenné hrady a zámky v Čechách a na Moravě. A to byla práce, která mu v podstatě vyhovovala a díky ní si našel čas na psaní i na sbírání historických předmětů.

Ve svém malém dejvickém bytě, kde žil od roku 1952 až do smrti, vybudoval vlastní kabinet kuriozit, plný bizarních věcí a kýčů. Uvnitř to vypadalo jako v operetě a krematoriu zároveň. Plyš, samet, temno, reprodukovaná italská hudba, vzpomínal na zážitek z návštěvy u Fukse v 70. letech spisovatel Petr Šabach. Nechyběla lidská lebka, umělé květiny, vycpaný papoušek a tmavé závěsy. 

Přečtěte si také:

Půl života fetoval a vařil drogy. Teď jako adiktolog sám pomáhá závislým

Psát začal v době, kdy spravoval památky a jeho spisy se týkaly i jeho práce, například sepsal monografii o zámku Kynžvart, dále publikoval několik povídek a na Kynžvartu začal psát svůj první román Pan Theodor Mundstock, který vyšel v roce 1963 a který jej poprvé proslavil. O svém psaní Ladislav Fuks prohlásil:

…věnovat se literatuře je vlastně askeze, je to služba, uzamknutí sebe sama do dobrovolných pout, oddanost a odevzdanost vlastní bytosti vyšším principům a cílům. Být spisovatelem není zaměstnání, ale poslání. Věděl jsem to dříve, než jsem začínal. Nemohu podat účet, jak jsem k psaní dospěl. Bylo to v rovině nějakého mého neodbytného tušení či vnuknutí a přesvědčení. Nemohu spolehlivě vystopovat původ či příčinu toho všeho a vyjádřit to jinak, než říkám.

Schizofrenie v rodině

I když za svůj život procestoval několik okolních států, většinu času zůstával doma, kde žil se svou duševně nemocnou matkou, což mu na štěstí a klidu zrovna nepřidalo. Údajně ji až do její smrti krmil, myl a přebaloval. Těžko soudit, zda byla jen dementní, ale podle všeho trpěla schizofrenií, nemocí, kterou po ní mohl zdědit.  

On sám se schizofrenie bál, zjišťoval příznaky a porovnával je se svým stavem. Útěchu nacházel v psaní. Později vstoupil do komunistické strany a podřídil se režimu, což mu pomohlo k tomu, že mohl psát a živit se publikováním svých knih a režim jej i s jeho životním stylem nechával na pokoji. 

To mu ovšem přineslo rozčarování a nejistotu v době, kdy komunistický režim padl. na počátku devadesátých let se Ladislavu Fuksovi nedařilo příliš dobře, navíc už ve svém věku podléhal melancholii a nedůvěře v budoucnost. Vlivem věku a nemocí mu ubývalo sil, o jeho knihy nebyl zájem a tvůrčí inspirace ochabla. Na podnět svého přítela Jiřího Tušla, rovněž publicisty, který jej velmi podporoval, začal Ladislav Fuks sepisovat paměti. Pod názvem Moje zrcadlo vyšly posmrtně, právě s přispěním Jiřího Tušla.

Nejznámějším dílem Ladislava Fukse je román Spalovač mrtvol, který byl v roce 1968 velmi úspěšně zfilmoval režisérem Jurajem Herzem. V hlavní roli exceluje Rudolf Hrušínský a tento film asi úplně není pro slabé povahy. Ladislav Fuks se podílel i na scénáři a do svého díla vkládal své nejtemnější strachy, obavy, až schizofrenní a bizarní motivy, snad díky vlastní složité psychice a duševní nemoci, která se dědí. Film krátce po natočení skončil na tři desítky let v trezoru, zákaz měla i představitelka hlavní role, herečka Vlasta Chramostová a její manžel, kameraman Stanislav Milota. 

Primář Sova, doktor House a další. Znáte filmy a seriály z lékařského prostředí?

Málokteré filmy a seriály jsou tak populární jako ty, které se odehrávají v nemocnicích či ambulancích. A vy si teď můžete vyzkoušet, kolik jste jich viděli a co všechno o nich víte.

Spustit kvíz

Strach z pronásledování

Dnešní odborníci se domnívají, že za Fuksovými psychickými bloky stála skrývaná homosexualita, jíž nemohl v době, ve které žil, naplno a otevřeně projevovat. Milenců měl ale za svůj celý život více než dost včetně náhodných krátkodobých známostí. 

Velký strach prožíval jako mladík v době okupace a to jej navždy traumaticky poznamenalo. Bál se, že stejně jako odvedli jeho kamarády Židy, mohli by odvést i jeho kvůli homosexuální orientaci. Ve svých pamětech napsal: Jako by se zlobila i nebesa. Padal déšť se sněhem, ulice se zvolna pokrývaly blátem a kalužemi, jak po nich jezdily tanky, vojenská auta a motorky, byla to smutná šedivá plískanice halená v namodralý dým z benzinu a pach gumy. Kdo se ten den vůbec dostal do školy, byl poslán domů. Ulice vroubily davy Pražanů, kteří spílali německým vojákům, křičeli na ně a hrozili jim zaťatými pěstmi. Naše policie se chovala vzorně, snažila se, aby nedošlo ke střetu. Mnozí plakali.

Celý život prožíval pocit ohrožení a strach, že bude za svou orientaci odhalen a nějak potrestán. To vše se silně autobiograficky promítalo do jeho díla i románů, v jednom z posledních autobiograficky vystupuje v ženské postavě Vévodkyně z románu Vévodkyně a kuchařka z roku 1983, do nějž také zašifroval jména svých milenců.

• 
• 
• 

Dalších 6 fotografií

Obrovský skandál se svatbou

Jeho největším životním excesem však byla svatba v roce 1964. Coby spisovatel známý i v zahraničí se spřátelil se s vlivnou a bohatou Italkou z židovské rodiny, doktorkou Giulianou Limiti, kterou provedl Prahou a ona jej na oplátku pozvala do Itálie.  Honosná svatba se konala v římské bazilice Santa Maria Maggiore a blahopřání tehdy zaslal jak papež Pavel VI., tak i předseda Italské komunistické strany Palmiro Togliatti. Sledovaná záležitost však neskončila zrovna nejlépe. 

Těžko říct, zda si Ladislav Fuks myslel, že když se usadí se ženou, dokáže tím potlačit své přirozené homosexuální sklony, ale jeho předsevzetí mu dlouho nevydrželo. Přímo na svatbě svedl rumunského číšníka, s nímž doslova utekl a strávili spolu noc. 

Zhrzená nevěsta způsobila skandál a Ladislav Fuks se nechal díky podpoře svého kamaráda, psychiatra Miroslava Plzáka, hospitalizovat na psychiatrii, kam se uklidil, než se bouře přežene. Nevěsta se posléze uklidnila, když pochopila, že by s Fuksem nemohla mít ani děti. Sňatek však nikdy oficiálně zrušen nebyl a tak byl Ladislav Fuks až do své smrti ženatý.

Slavný spisovatel zemřel ve svém pražském bytě v osamění ve věku sedmdesáti let, když se snažil vzít si prášek a zapít jej ze sklenice s vodou. Našli jej ovšem až po třech dnech. Pohřben je na Olšanských hřbitovech.