homosexualita

Ladislava Fukse možná znáte z literatury k maturitě, spousta lidí viděla filmové zpracování hororu Spalovač mrtvol. Tento autor neměl snadný život, což se odráží v jeho poněkud drsném až bizarním díle plném syrového naturalismu a úzkosti.

Od prázdnin může darovat krev více lidí než dosud. Vyhláška umožňuje, aby se nově stali dárci i muži, kteří mají sex s muži.

Online poradna, telefonní linka a nově také poradna při ambulanci. Národní ústav duševního zdraví postupně rozšiřuje služby pro klienty, kteří řeší potíže spojené se sexualitou.

Pokud sledujete seriál Zlatá labuť, pak jistě víte, že tvůrci představili jednu z dobových metod léčby homosexuality: elektrošoky. Bylo jich mnohem více. Prováděla se také lobotomie, užívaly se hormonální preparáty a existovaly i další drastické způsoby, jak vyléčit nemoc, za jakou byla homosexualita považována.

Zatímco ve starověkém Řecku mohli mít muži kromě manželky i milence, v jiných zemích byl za homosexualitu i trest smrti. Co se dělo v 19. století a na počátku 20. století v Evropě a který lékař v této době homosexuálům nejvíce pomohl?

Stačí jedno vajíčko a jedna spermie. Ale kde je vzít? Náhradní, tzv. surogátní mateřství má v ČR a v zahraničí různá pravidla. Nabízejí se desítky výhrad a vážných varování. Ale štěstí nových rodin nelze slovy popsat.

Všichni jsme, nebo jsme byli „pod obojí“… a kdo to popírá, má s tím problém dodnes.

Sexuální orientace je vrozené, biologické předurčení. Nijak nesouvisí s možnou aktivitou sudiček. Sexuální orientaci si nevybíráme, neboť souvisí se souhrou genetických faktorů a raného děložního prostředí.

Transsexuál má odpor k pohlaví, s nímž se narodil. Bývá ochoten podstoupit různé psychické i tělesné útrapy, jen aby svůj gender změnil. Transvestita naopak po změně pohlaví netouží.

Ne každá letní láska může skončit happy endem. Ze západní Evropy do Čech míří epidemie pohlavní choroby LGV. Více o nemoci prozradí lékařka Daniela Vaňousová z nemocnice na Bulovce.

Zní to absurdně? S tímto zjištěním přišli vědci, kteří zkoumali chování labutí a albatrosů. Můžeme příklady z říše zvířat aplikovat i na lidi?

Placená satelitní televize Skylink odkrývá karty. Největším překvapením pro jejich zákazníky je program určený „čtyřprocentní menšině“. Jedná se o programovou novinku – staniciMan-X, která je určená gayům a její programové schéma je protkané erotickými pořady. Stanice bude dostupná od půlnoci 1. října. Kanál bude nutné předplatit samostatně za 260 Kč. Velkou vlnu diskusí však může vyvolat další programová nabídka platformy.

Švédsko se v představách řady Čechů řadí nejen z hlediska nazírání na homosexualitu mezi velmi tolerantní země. Do značné míry právem, ale rozhodně tomu tak nebylo vždy.

GLOSA – Každé dítě ví, že musí vyrůst v muže nebo ženu. Jakákoliv odchylka stále vzbuzuje nedůvěru a pohrdání, přestože homosexualita není již dvacet let považována za nemoc.

V polovině března se v Česku rozjel růžový byznys. Jedna z cestovních kanceláří ohlásila, že připravila speciální katalog zájezdů pro gaye. Prý vydělávají hodně a je to zajímavá cílová skupina.  Gayové jsou velmi dobře finančně situovaní a často zastávají významné pozice, proto byl pro ně připraven speciální katalog zájezdů. Alespoň to byl důvod cestovní kanceláře Eso Travel, která v březnu letošního roku rozjela byznys orientovaný právě na homosexuály.

„Eva sedí doma a přemýšlí, kde je její manžel…“ Tak všedně začíná první čtenářský příběh z našeho nového seriálu. Výchozí banální situace, standardní průběh a zakončení? Je taky běžné, nebo nás i dnes ještě pobuřuje?

Za tři a půl roku platnosti zákona o registrovaném partnerství jej využilo již 917 párů, z toho  643 mužských a 274 ženských. Z tohoto počtu vztah oficiálně ukončilo jen 34 dvojic, z toho 17 lesbických. V mnohých případech žádají partneři i o změnu příjmení na příjmení partnera či partnerky. V druhém pololetí roku 2009 se registrovalo 113 párů, z toho 43 ženských a 70 mužských a registraci ukončilo deset, z toho 10 lesbických. Rekord utržil Pardubický kraj, kde poprvé v české historii tohoto…

Před dvaceti lety se u nás o homosexualitě nemluvilo. A když, tak hlavně v negativních souvislostech. Nyní se už homosexualita nepovažuje za úchylku a Češi jsou v otázkách sexuálních menšin hodnoceni jako tolerantní. Je tomu tak doopravdy? Nebo jsme se jen naučili odpovídat na otázky „tolerantně“ a „politicky korektně“?