Leden přináší chladné a pochmurné počasí, krátké dny a dlouhé večery, což má vliv na naši náladu. Mnoho lidí zažívá únavu, smutek a pokles energie. „Leden, především jeho začátek, bývá pro lidi často těžký. Mnoho z nich se totiž do konce roku snažilo učinit všechna zásadní rozhodnutí týkající se vztahů i financí. Tohle všechno je velmi stresující,“ vysvětluje psychoterapeut Martin Zikmund.
Co se dozvíte v článku
„Plno lidí si také dává nějaké novoroční předsevzetí, což sice pro někoho může být příležitost k vděčnosti a spokojenosti, ale pro jiného jen další stres a pocit selhání. Situaci neprospívá ani temné počasí skoupé na sluneční svit.“
Blue Monday. Nebo ne?
Všech výše zmíněných aspektů v roce 2005 využil psycholog Cliff Arnall z britského Cardiffu, který vytvořil vzorec, dle kterého má být třetí lednové pondělí, letos připadající na 20. ledna, nejdepresivnějším dnem v roce. Vzorec, který zohledňuje meteorologické, psychologické a ekonomické faktory, se samozřejmě hned začal šířit v médiích i mezi lidmi.
Po nějaké době se však ukázalo, že celá studie vznikla na zakázku cestovní kanceláře, která takto chtěla řešit tradiční lednový pokles tržeb. A doufala, že si lidé budou chtít zlepšit náladu koupí zájezdu někam za teplem a sluncem. Což nakonec prasklo a autor termínu za to sklidil od vědecké obce celkem dost kritiky.
Přesto, že byla teorie existence Blue Monday vyvrácena, žije si dodnes svým životem a každoročně se objevuje v marketingových kampaních i médiích.
„Faktem je, že Arnall tehdy vycházel zejména z německé studie vzorců pro sebevraždy na německé železnici z roku 2004, jejíž autoři tehdy během 6 let analyzovali 4003 sebevražd či pokusů o sebevraždu. Zjistili, že muži páchají sebevraždu nejčastěji v pondělí (ženy v úterý), a hlavně v lednu (ženy v dubnu). Nicméně sami autoři říkali, že po roce 2000 se rozdíl mezi dny v týdnu začal měnit. Arnall pak z dalších zdrojů odvodil, že nejvíce sebevražd se má udát 3. pondělí v lednu, což bohužel nereflektuje zjištěná data – rozhodně ne pro všechna pohlaví a věkové skupiny,“ doplňuje psychoterapeut Zikmund.
Navíc i jiné výzkumy, například velká jihokorejská studie z let 1997–2015, ukazují, že počet sebevražd v pondělí sice může být vyšší, ale rozdíly mezi dny nejsou tak výrazné.
Deprese se neváže na datum
„Je pravda, že v zimních měsících v důsledku nedostatku denního světla a slunečního svitu dochází k nárůstu depresivní poruch. Někteří lidé se s touto afektivní sezónní poruchou ve svém životě potkávají opakovaně. Tato porucha navázaná na zimní období je spojená s depresí, smutkem, ztrátou energie, ospalostí, přibíráním na váze, potřebou sociální izolace. Zde je důležitá prevence, připravenost a vhodná léčba,“ radí Pavlína Rasochová, psychoterapeutka působící na online psychoterapeutické platformě Hedepy.
Jak poznat depresi?
Každý se občas cítí pod psa a pak často říkáme, že máme „depku“. Deprese v pravém slova smyslu je ale něco jiného než takhle označovaná špatná nálada nebo smutek. „Někdy jde o nějaké těžké období v životě klienta, které je prožívané smutkem, zoufalstvím, frustrací, neklidem, v některých případech pak jde o skutečné psychické onemocnění,“ přibližuje odbornice.
„Deprese je závažné onemocnění, které výrazně ovlivňuje denní činnosti člověka. Projevuje se nejen pokleslou náladou, ale také ztrátou radosti ze života, sníženou energií a motivací, pocitem prázdnoty a beznaděje nebo poruchou koncentrace a paměti,“ vysvětluje doktorka Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se depresí a dalšími duševními problémy zabývá v rámci své kampaně Dobré nitro.
Mnozí lidé s depresí mají problém ráno vůbec vstát z postele. I běžné ranní činnosti jako sprcha nebo snídaně pro ně mohou být obtížné. Mohou se cítit vyčerpaní hned po probuzení, a to i pokud spali dost dlouho. Je pro ně velmi těžké se soustředit na práci i vyrazit ven mezi lidi. Zažívají pak pocity izolace a nepochopení, a to i mezi svými blízkými. Pak cítí výčitky a pocity viny, ztrácí sebedůvěru.
U těžkých forem se mohou objevit i bludy a halucinace. A přidat se mohou také fyzické obtíže, jako je bolest hlavy, problémy s trávením, nespavost, snížení libida i chuti k jídlu. Mnozí lidé s depresí ztrácejí zájem o věci, které jim dříve dělaly radost, například koníčky, setkávání s přáteli nebo sport. I když se stále účastní běžných aktivit, nemají z nich žádnou radost a jejich výkon může být ovlivněn nízkou motivací.
„Depresi je potřeba odlišit od smutku. Při depresi trvá chorobná nálada alespoň 14 dní a 70 procent pacientů při ní má i myšlenky na sebevraždu,“ říká Kateřina Šédová.
U dětí jako bolest bříška
Deprese je velmi častým onemocněním. Podle Světové zdravotnické organizace jí na celém světě trpí více než 250 milionů lidí. „Depresí obecně častěji trpí ženy, ale postihuje také muže a bohužel i děti. Muži mnohdy své depresivní stavy skrývají, vnímají je jako projev slabošství, stydí se za ně, což může být důsledek výchovy, která chlapce vede k potlačování pláče a větší emocionality. Muži své deprese pak utápí v alkoholu nebo využívají jiné útěkové strategie,“ popisuje psychoterapeutka Rosochová.
U dětí jsou pak projevy depresí nebo úzkosti často somatizovány do bolesti hlavy či bříška, aniž by se dala zjistit fyzická příčina onemocnění. „Často vznikají v období konfliktů v rodinném prostředí, těžkých rozvodů, nebo pokud dítě zažívá ve škole dlouhodobý stres nebo šikanu,“ dodává odbornice.
Trpíte zimní depresí?
Nejčastěji se deprese vyskytují okolo 30. roku věku, ale bývají velice běžné i u seniorů, kteří prožívají pocity ztráty své společenské užitečnosti, připadají si opuštění a osamělí po ztrátě životního partnera nebo přátel, trpí chronickými nemocemi, finanční nejistotou a nestabilitou. Depresivní onemocnění se může vyskytnout opravdu v každém věku v různých životních obdobích.
„Je důležité vnímat, jak se cítíme tady a teď, jaké signály vysílá naše tělo, jaké emoce prožíváme v tomto okamžiku. Pracujeme se svojí naladěností, kterou prožíváme v dané přítomnosti. Důležité je pečovat v každodennosti o své psychické a fyzické zdraví. Do takové péče patří i zdravý a rozumný přístup k jakékoliv mediální informaci,“ doporučuje psychoterapeutka Pavlína Rasochová.
Jak vzniká deprese?
Riziko vzniku deprese ovlivňuje genetika. Pokud mají lidé někoho s depresí v rodině, mají 3× vyšší riziko, že propukne i u nich. Mezi rizikové faktory patří také závažné životní situace, jako je například ztráta blízkého člověka či zaměstnání, rozvod nebo fyzické či sexuální obtěžování. Roli hrají také sociální vlivy, rozvoji deprese může napomoci nedostatečná opora v rodině či přátelích, stejně tak může působit i diskriminace jakéhokoliv druhu.
Patrná je i souvislost se socio-ekonomickými faktory, kdy depresí častěji trpí lidé s nižšími příjmy, nižším vzděláním či dlouhodobě nezaměstnaní. Velký vliv může mít i dlouhodobý stres, užívání návykových látek, nedostatek světla zejména v zimních měsících nebo poruchy spánku. Deprese se může objevit také po úrazech či při chronických nemocech, nejčastěji při onemocněních štítné žlázy či mozku, astmatu, cukrovce nebo obezitě.
Zdroj: Loono
Jak zlepšit náladu?
Pokud má ale někdo sklony k úzkostem nebo depresím, může se pocitově „naprogramovat“ na to, že tento den bude obtížný. Jak tedy zvládnout negativní pocity, které de facto mohou přijít kdykoliv? Co vám může pomoci?
- Fyzická aktivita – pohyb pomáhá uvolňovat endorfiny, které zlepšují náladu.
- Kontakt s blízkými – sdílení problémů s přáteli nebo rodinou může zmírnit pocit osamělosti.
- Realistická očekávání – místo předsevzetí (bývají demotivující) si stanovte dosažitelné cíle.
Základem toho, jak předejít depresi, je dostatek spánku. Měl by trvat alespoň 7–9 hodin. Na duševní pohodu má vliv také pravidelný pohyb, jelikož zvyšuje sebevědomí a snižuje stres i úzkost. A klíčová je i zdravá a vyvážená strava.
Vzhledem k množství povinností, které jsou v dnešní době na člověka kladeny, je velmi důležité také efektivní hospodaření s časem. Do běžného dne je dobré vedle práce či studia zařadit také dostatek odpočinku, ať už pasivního (sledování filmů, poslouchání hudby), nebo aktivního (procházka, jóga). Během relaxace do mozku přichází snížené množství impulzů, čímž se z organismu odstraňuje svalové a duševní napětí. A to následně vede k jeho regeneraci a zotavení. Zapomínat bychom neměli ani na různá relaxační cvičení, která pomáhají ke zvládání stresu a podporují duševní vyrovnanost.
A co nejšťastnější den?
Vedle uměle vytvořeného konceptu Blue Monday zatím neexistuje žádný obecně uznávaný pojem nebo den, který by byl označený za „nejméně depresivní“ nebo nejšťastnější den v roce. Pokud bychom chtěli sami takový den hledat, museli bychom zohlednit faktory pozitivně ovlivňující naši psychiku, tedy dlouhé dny, slunečné počasí, dny volna a svátky.
Některé průzkumy ukazují, že lidé jsou nejšťastnější v červnu nebo červenci, což souvisí s letním počasím, dovolenými a větší socializací, což my lidi jako společenské bytosti potřebujeme.
Nejlepší nálada bývá zaznamenána v pátek nebo v sobotu, a proto je pravděpodobné, že za nejméně depresivní by mohl být považován některý letní víkendový den. Nicméně abyste se cítili dobře, nemusíte čekat na léto.
„Pokud si chcete sami vytvořit svůj ‚nejšťastnější den‘, může vám pomoci vědomé plánování oblíbených aktivit a trávení času s lidmi, na nichž vám záleží,“ dodává doktorka Jitka Vojtová, zdravotní ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny.
Co když máme podezření na depresi?
Pokud na sobě nebo na blízkém člověku zpozorujete příznaky deprese, navštivte praktického lékaře. Doporučí další kroky, včetně psychiatrického vyšetření. Navštívit můžete také přímo psychiatra. Pokud psychiatr diagnostikuje depresi, navrhne léčbu, která se může lišit podle konkrétního případu. Klíčová je změna životního stylu – pravidelný pohyb, zdravá a vyvážená strava, omezení alkoholu a dalších škodlivých návyků – ale také pravidelné užívání léků, které pomáhají zmírnit příznaky deprese až u 80 procent pacientů. Léčbu je vhodné doplnit také dlouhodobější psychoterapií.
„Jestliže máte podezření, že byste mohli trpět depresí nebo jiným duševním onemocněním, nestyďte se, vyhledejte pomoc odborníka a povězte o svých problémech blízkým. Nezůstávejte na to sami,“ dodává Kateřina Šédová z Loona.
ČLÁNKY DO MAILU