Hlavní navigace

Jak se rodí v Čechách: zkušenosti žen se často liší od slibů porodnic

 Autor: Depositphotos.com
Otec u porodu je více méně samozřejmostí, příjemné prostředí většinou také. Stále se ale rodí vleže na porodnickém lůžku a o spoustu věcí si matky musí říct, jinak se postupuje rutinně. Co všechno zjistil podrobný průzkum o stavu českého porodnictví?
Tereza Víchová 18. 6. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství se stavem porodnictví v Čechách zabývá už řadu let. V aktuálním Průvodci porodnicemi se vyjadřovalo 71 z celkových 89 porodnic v České republice a 2500 žen, které v nich rodily. Z výzkumu je patrné, že porodnice už více „slyší“ na přání rodiček. Třeba ohledně jídla a pití, kde už oproti minulým letům ženy nejsou během porodu nijak omezovány v celých 70 % případů. V určitých ohledech ale porodnice samy sebe hodnotí jinak, než jaká je pak realita. 

Ženy mají přání, porodnice je částečně plní

Posun směrem ke „klientce“ – ne už „pacientce“ – zahájily v posledních letech spíš malé porodnice a leckteré to pomohlo „přežít“ díky tomu, že se sem začaly ženy sjíždět i z jiných krajů. Obecné volání po větším respektu k přáním rodičky je slyšet už delší dobu. V roce 2019 se otevřelo první Centrum porodní asistence v Nemocnici Na Bulovce, kde je možné rodit jen pod dohledem porodní asistentky v soukromí a klidu (pokud to umožňuje zdravotní stav matky a dítěte i průběh porodu).

Ženy mají stále více na porod názor, přání a požadavky. A porodnice na to reagují, jak potvrzuje ředitelka Aperia Eliška Kodyšová: „Porodnice, tedy aspoň některé, jsou v určitých věcech ochotné se přizpůsobit přáním žen – jde například  o vstřícnější přístup k podpoře bondingu (podpora rané vazby matky a dítěte, pozn. red.), přítomnosti doprovodu či možnosti jídla a pití. Porod na samostatném pokoji s vlastním sociálním zařízením se také stává standardem. Malý posun oproti tomu pozorujeme v oblastech, které bezprostředněji souvisejí s porozením dítěte – tedy třeba podávání klystýru či možnost volby polohy v druhé době porodní.“

O Průvodci porodnicemi Aperio

  • Průvodce porodnicemi funguje v online formě od roku 2018.
  • Svůj profil v něm (zcela nebo zčásti) aktualizovalo 71 porodnic z 89. Mezi osmnácti porodnicemi, které svůj profil nevyplnily, je o něco vyšší podíl velkých fakultních porodnic.
  • Návštěvníci webu mohou srovnat, v čem se pohledy porodnice a rodičů shodují či rozcházejí, anebo porovnat profily až tří porodnic. 
  • Dotazník o svých zkušenostech vyplnilo za 1,5 roku činnosti Průvodce už více než 2500 žen.
  • Spolek Aperio se oblastí porodnictví zabývá již od svého vzniku v roce 2001. První verzi Průvodce porodnicemi vydalo Aperio v roce 2002. 

Partner u porodu je běžná věc

Naprosto standardním přáním žen je mít u porodu blízkou osobu, nejčastěji partnera. Dokázal to i nedávný „výpadek“ během koronavirové pandemie, kdy byl dočasný zákaz otců u porodu provázen hlasitými protesty i žalobou Ligy lidských práv. 

„Vidíme, že ve srovnání s dobou před třiceti lety dnes už těhotné považují přítomnost doprovodu za standard,“ říká Eliška Kodyšová. „Pocit bezpečí, který s sebou přítomnost doprovodu přináší, není rozmarem – je nezbytný pro hladší průběh porodu a dobrý start do rodičovství.“

Po celou dobu porodu je u ženy doprovod v 68 z celkových 89 porodnic. V 59 z nich může ženu za běžných podmínek doprovázet k porodu i víc než jen jedna blízká osoba. Obvykle to bývá dula nebo soukromá porodní asistentka, jejichž služeb české ženy využívají čím dál častěji už během těhotenství. 

Blízká osoba u porodu – výsledky výzkumu

  • Z 89 českých porodnic uvedlo 68, že doprovod má možnost strávit s rodící ženou celou dobu porodu.
  • V 59 porodnicích může ženu za běžných podmínek doprovázet k porodu i víc než jen jedna blízká osoba.
  • V letech 2018–19 využilo možnosti doprovázení po celou dobu porodu téměř 80 % rodiček, které vyplnily hodnocení „své“ porodnice.
  • Ani ženy, které rodí císařským řezem, se nemusí vzdát podpory doprovodu.
  • 40 porodnic uvedlo, že umožňuje partnerovi či dule, aby zůstali přímo v sále, kde operační porod probíhá.
  • 7 porodnic jim nabízí možnost přihlížet císařskému řezu aspoň z prostoru mimo sál.
  • Alespoň jedné z těchto možností využila loni a předloni více než polovina žen, které rodily císařským řezem, a jejich partnerů.

Bonding žádá stále více žen

Podpora rané vazby mezi dítětem a rodiči je už také běžným přáním. V praxi jde o to, že právě narozené dítě zůstává na břiše matky jen přikryté v kontaktu „kůže na kůži“. Základní ošetření, vážení a měření se může provádět až dvě hodiny po porodu, které jsou důležité právě pro navázání citové vazby. 

Jako běžný postup uvádí určitou formu podpory bondingu většina porodnic. Problém může být ve formulaci „určitá forma“. Ještě stále se totiž postupuje i rutinně a dítě se matce jen ukáže, personál ho ošetří a přinese zpět zabalené. Dost často jde ale jen o to, aby matka své přání mít dítě na svém těle ihned po porodu vyslovila či ho popsala do svého porodního plánu. „Opravdový“ bonding také znamená, že neonatolog provede zběžné vyšetření dítěte přímo na těle matky (pokud je po porodu všechno v pořádku). A tento postup uvádí jako běžný jen 19 porodnic.

„Byli bychom rádi, kdyby právě tahle možnost byla nabízena ve více porodnicích. Na druhou stranu právě podpora bondingu je jedna z oblastí, kde vidíme mírný pokrok. Jen je třeba neustrnout na místě a šířit dobrou praxi i v ostatních zařízeních,“ komentuje výsledky průzkumu Eliška Kodyšová.

Bonding, vazba mezi dítětem a rodiči – výsledky výzkumu

  • Podporu bondingu a zahájení kojení do dvou hodin po porodu uvádí jako svou běžnou praxi 72 porodnic.
  • Položení dítěte na břicho matky těsně po narození nabízí 68 porodnic.
  • Vyšetření dítěte neonatologem přímo na těle matky provádí běžně pouze 19 porodnic a z žen, které rodily v letech 2018–19, je zažilo jen necelých 16 %.
  • Po císařském řezu může být zavinuté miminko u otce, zatímco lékaři ošetřují ženu, nejméně v 52 porodnicích. Potvrdilo to 54,5 % rodiček z let 2018–19, které zažily porod císařským řezem.

V českých porodnicích se stále rodí vleže

Pandořinou skříňkou českého porodnictví je poloha u druhé doby porodní, kdy přichází dítě na svět. Doporučení Světové zdravotnické organizace pro vedení druhé doby porodní zní, aby ženy porodily dítě v poloze své volby, s důrazem na přednosti vzpřímených poloh. 

„Vertikální polohy totiž využívají gravitaci k snazšímu porození dítěte a jsou pro matku i dítě zpravidla šetrnější,“ doplňuje koordinátorka Průvodce porodnicemi Miloslava Kramná

V Čechách je ale stále standardem porodnické lůžko a leh či polosed v něm, i když podle Elišky Kodyšové může většině žen vyhovovat přivést své dítě na svět ve vzpřímenější poloze: „Tady mají porodníci stále své hranice, které je pro většinu z nich obtížné překročit. Rodičky se často snaží se na porod připravit. Necelá polovina z těch, které vyplnily náš průzkum, šla do porodnice s vypracovaným porodním plánem a podobný podíl žen uvedl, že absolvovaly předporodní kurz.“

O volbě polohy u porodu tak ženy povědomí mají, ale v jeho závěru se nechají přesvědčit zdravotníky o té klasické.

Volba polohy porodu – výsledky výzkumu

V českých porodnicích se děti rodí nejčastěji na porodnickém lůžku, a to:

  • Vleže – 42 % žen, je to běžné v 32,6 % porodnic.
  • V polosedě – 32,2 % žen, je to běžné u 65,2 % porodnic.
  • Na boku – 35,1 % žen, je to běžné u 23,6 % porodnic.

Klystýr a řízené tlačení – pozůstatek dob minulých

Oboje patřilo k rutinním postupům porodů druhé poloviny dvacátého století. Proti obojímu se také postupně zvedala vlna protestů v porodnicích a požadavek na to, aby si žena mohla svobodně zvolit, zda chce tyto procedury podstoupit. Ve výsledcích průzkumu se značně liší to, co porodnice deklarují a co pak ženy zažily, což potvrzuje Miloslava Kramná:

„Zatímco jen 9 porodnic uvedlo, že klystýr se u nich užívá téměř při každém porodu, a 42, že jej užívá často, v letech 2018–19 ho zažila bezmála polovina rodících žen. To je i zvýšení proti letům 2015–17, kdy zkušenost s klystýrem uvedlo jen 36,9 % žen,“ říká Miloslava Kramná. 

„Překvapil nás i různý pohled na řízené tlačení,“ přiznává Eliška Kodyšová. „Ačkoli jen 3 porodnice uvedly, že k němu téměř vždy přistupují, zkušenost s ním zaznamenala více než čtvrtina žen.“

„V tomto případě zřejmě porodnice podceňují, jak často zdravotníci povzbuzují v druhé době porodní ženy k tlačení,“ míní Miloslava Kramná. Klystýr i řízené tlačení patří přitom podle organizace The International Childbirth Initiative mezi potenciálně škodlivé postupy, tedy takové, které je třeba používat uvážlivě, protože jejich rutinní užívání přináší více nevýhod než přínosů.

Ideál a realita se mnohde liší

„Porodnice prezentují svůj ideál péče, ale zdravotníci jsou různí a mohou i různě vyhodnotit podmínky pro tuto ideální péči,“ hodnotí celkově výsledky a často i odlišné údaje porodnic a rodících matek Eliška Kodyšová. „Mohou tedy vést porod konzervativněji, protože se v tomto přístupu oni sami cítí jistěji. To se ukazuje třeba na volbě polohy pro 2. dobu porodní – ačkoli ve většině porodnic je možné porodit i jinak než na porodnickém lůžku, naprostá většina žen uvedla, že tak nakonec své dítě porodily.“

Podle ředitelky Aperio se ani nedá generalizovat, že v malé porodnici vycházejí ženám spíš vstříc:

„Pro malé porodnice může být vstřícnější přístup způsobem, jak si zajistit dostatečný počet porodů pro ‚přežití‘. Na druhou stranu existují i velká perinatologická či intermediární centra, kde se snaží ženám vyjít vstříc – třeba Ústav pro péči o matku a dítě v Praze, Fakultní nemocnice Ostrava či porodnice v Jihlavě,“ uzavírá Eliška Kodyšová.

Odborná spolupráce:


Eliška Kodyšová

Psycholožka, ředitelka Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství.



Miloslava Kramná

Koordinátorka projektu Průvodce porodnicemi,
Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).