Klouže buřt nad ohněm z klacku? Řezník nastavil maso moukou

26. 4. 2024

Sdílet

Autor: Depositphotos
Blíží se doba výletů a s nimi i uzenin opékaných na ohni. Úplně zdravé nebudou nikdy, ale i tak má smysl se podívat po co nejkvalitnějších. Víte třeba, proč kupovat špekáčky a ne buřty?

Pokud si chcete třeba po neděli u čarodějnického ohně pochutnat, hledejte v obchodech výhradně název špekáčky. U těchto výrobků máte jistotu, že nejsou ošizené. Musí totiž obsahovat normou určené množství masa a tuku. V buřtech, vuřtech nebo třeba opékáčcích můžete najít spíše kůže, separát a mouku.

Věnce buřtů útočí posledních několik dní snad z každého letáku s potravinami. Které si ale vybrat, abyste je nakonec raději místo konzumace nepřihodili k čarodějnici do ohně?

Prvním vodítkem je rozhodně název. Pokud na obalu stojí „Špekáček,“ kupujete výrobek, u něhož máte určitou garanci složení. Podle normy musí obsahovat nejméně 40 procent masa a naopak nejvýše 45 procent tuku. Musí obsahovat maso hovězí, vepřové, nebo jejich směs a nesmí jít o strojně oddělený separát.

Slanina, která na pánvi prská, obsahuje moc vody Přečtěte si také:

Slanina, která na pánvi prská, obsahuje moc vody

Sója a lepek? Ruce pryč

I v této kategorii se dají najít více či méně kvalitní kousky. Podle řezníka a majitele rodinného řeznictví Martina Čejky byste se měli vyhnout špekáčkům, které mají ve složení lepek nebo sóju. Správný špekáček vyžaduje vepřové maso, hovězí maso a hřbetní sádlo, nikoli plstní, které je jemnější,  vysvětlil Čejka.

Pokud máte možnost si před nákupem rozříznutý špekáček prohlédnout, hledejte takový, který bude mít světle růžovou barvu a nepravidelné kostky špeku. To jsou znaky opravdové kvality, je přesvědčen Čejka.

„Zaručená specialita“ se slaninou

Kromě špekáčku zná česká legislativa ještě špekáčky s označením „Zaručená tradiční specialita“. Jejich složení upravují ještě detailnější předpisy.

Najdete v nich jak hovězí, tak i vepřové maso v přesném poměru. I zde je zakázáno použít separát. Norma dále stanovuje, že hovězí maso musí obsahovat nejvíce 30 procent tuku a vepřové nejvíce 50 procent. K jejich výrobě se používá výhradně vepřová slanina. Regulován je také obsah soli.

Taky máte dojem, že se kvalita uzenin zhoršila?

  • Ano, kvalita je horší
    66 %
  • Je to stejné jako dřív, jsou dobré a špatné výrobky
    27 %
  • Ne, naopak se zlepšila
    7 %

Test nad ohněm

Studený špekáček by měl podle řezníka Čejky lákavě vonět, být příjemně slaný a kořeněný. Jestli výrobce kvalitu neošidil, se pozná při opékání. Poctivý kousek bez přidané mouky zůstane na klacku, nespadne a zůstane šťavnatý, prozradil Čejka.

Názvy jako buřt, vuřt, uzenka nebo opékáček české zákony neznají. I mezi nimi můžete najít slušné kousky, spíše ale takové pojmenování značí, že se výrobce snaží normy obejít. Místo masa pak mohou obsahovat například separát, kůže i mouku.

Ještě teplý z udírny za 8 krejcarů

Na špekáčcích si v Česku pochutnáváme zhruba od druhé poloviny 19. století. Věhlas získaly na Zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891. Přímo na místě vznikla do té doby nevídaná strojní uzenářská dílna. Špekáčky byly na místě uzeny a ještě v teplém stavu prodávány s křenem a slaným rohlíkem za 8 krejcarů na pěkném papírovém talířku, popsal Český svaz zpracovatelů masa v žádosti o zápis špekáčků mezi zaručené tradiční speciality.

Galerie: Poznáte kvalitní uzeninu?

Další slávy dosáhly díky rozvoji uzenářského řemesla začátkem 20. století. Některé firmy, zejména ve velkých městech, se výrobou špekáčků značně proslavily. Mezi vyhlášenými výrobci byli například v Praze na Novém Městě Koula a Macháček, či na Vinohradech Šereda, jehož špekáčky byly Pražany přejmenovány na Šeredky, uvedl dále svaz v žádosti o zápis.

Po znárodnění podniků se složení špekáčků a technologický postup dostaly do technicko-hospodářských norem. Díky tomu se rozšířily do celého Československa.

Autor článku

Psát začala v roce 2006 v Pražském deníku. U regionálního zpravodajství zůstala i později v redakcích MF Dnes a iDNES.cz. Pro ČTK pokrývala dění ve sněmovně. Po mateřské pauze se začala věnovat tématům jako školství, rodina a zdravý životní styl. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).