Pana Josefa (71) postihla nevolnost v polovině června. Upadl do bezvědomí a prodělal akutní srdeční infarkt. „Boj o jeho život začal díky pohotové reakci manželky, která zahájila resuscitaci, s níž dále pokračoval soused a následně tým Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje,“ popsal Pavel Žára, tiskový mluvčí brněnské fakultní nemocnice.
Co se dozvíte v článku
Do sanitky po žebříku přes balkon
Kvůli stísněným prostorům museli pacienta do sanitky hasiči přenést přes balkon po žebříku, teprve pak ho mohli začít resuscitovat pomocí vybavení sanitky a odvézt ho do nemocnice.
„Pacient byl resuscitován v rámci srdečního infarktu 36 minut, tedy poměrně dlouhou dobu. Záchranka ho během resuscitace převezla na Interní kardiologickou kliniku, kde byl napojen na mimotělní oběh (ECMO). Pacientovo srdce velmi intenzivně selhávalo, z tohoto důvodu byl na podpoře mimotělním oběhem relativně dlouho,“ přiblížil péči o pacienta profesor Petr Kala, přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU.
Týden v umělém spánku
Na klinice se Josefovi dostalo komplexní péče včetně operace na srdečních tepnách /koronární intervence/ a implantace lékového koronárního stentu. Muž prodělal takzvaný kardiogenní šok a jeho stav byl tak vážný, že lékaři pochybovali o tom, že by ho dokázali vrátit do normálního života. Přesto se to podařilo a jsme za to velice rádi,
dodal přednosta.
Po týdnu, kdy se lékařům podařilo obnovit funkce všech orgánů, muže probudili z umělého spánku. „S napětím jsme očekávali, jaký dopad měl dlouhý výpadek srdeční činnosti na mozkové funkce. Nejdříve jsme měli radost, že otec vůbec může mluvit, ačkoliv s obtížemi,“ popsal první chvíle syn pana Josefa.
Paměť neztratil a brzy vtipkoval
Naštěstí se brzy ukázalo, že by celá událost měla být dobrý konec. „Další den, když jsem s otcem měl možnost poprvé hovořit, jen okamžitě věděl, že neztratil ani paměť. Navíc měl dobrou náladu a často žertoval. Když jsme pak přišli další den, otec se již dokázal s pomocí i posadit na okraj postele a vyžádal si, abychom mu donesli telefon a křížovky,“ doplnil syn a jedním dechem poděkoval všem, kdo se na záchraně jeho otce podíleli.
„Zázrak. Ne, není to zázrak, ale naprosto ukázkový zásah záchranářů, kteří díky plnému nasazení, odhodlání a profesionalitě dokázali zachránit lidský život! Jsme si zcela jistí, že kdyby nedošlo k takto vysoce kvalitnímu, profesionálnímu zásahu, náš otec by tady s námi již nebyl.“
Pacient je na tom nyní zdravotně dobře. Na Interní kardiologické klinice byl hospitalizován celkem devatenáct dnů a lékaři mu proti eventuálnímu vzniku vážné srdeční arytmie voperovali defibrilátor.
Kardiogenní šok je vážnou komplikací infarktu. Objeví se asi u 5 až 8 procent z asi 20 tisíc Čechů, kteří ročně infarkt prodělají. Více než polovina z těchto pacientů na srdeční šok zemře. Mezi příznaky kardiogenního šoku může patřit slabost, může se projevovat i zmateností, únavou, v podstatě v takovém stavu může pacient ztrácet vědomí a je to stav, který je skutečně kritický. Žádný pacient by proto neměl podceňovat bolest na hrudi a ihned vyhledat lékaře.
Jak se vyhnout infarktu?
Odpovídá profesor Petr Kala, přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU:
Prevence vzniku infarktu myokardu a obecně ischemické choroby srdce je zcela zásadní a zahrnuje zdravou životosprávu s dostatkem aktivního pohybu, tedy minimálně 4× týdně 30 minut, bez kouření, s omezením alkoholu a správnou tělesnou váhou.
Velmi důležitá je také nejen kontrola, ale i včasný záchyt dalších rizikových faktorů, kterými jsou vysoký krevní tlak, vysoká hladina tuků v krvi (především tzv. LDL-cholesterol), diabetes mellitus a omezení stresu.
Program zaměřený na prevenci je také součástí Národního kardiovaskulárního plánu České republiky, který byl na konci roku 2024 schválen vládou.