Udělalo se mu špatně a omdlel. Byl to těžký infarkt, včasná pomoc Josefovi zachránila život

Sdílet

Pan Josef prodělal v červnu velmi vážný infarkt. Ihned ho začala oživovat manželka, následně soused. V nemocnici strávil týden v umělém spánku napojený na mimotělní oběh. Přestože nebylo jasné, jestli srdeční šok, který nastal po infarktu, nepoškodil jeho mozek, se pacient hned druhý den po probuzení zvládl posadit, vtipkoval a vyžádal si křížovky.

Pana Josefa (71) postihla nevolnost v polovině června. Upadl do bezvědomí a prodělal akutní srdeční infarkt. „Boj o jeho život začal díky pohotové reakci manželky, která zahájila resuscitaci, s níž dále pokračoval soused a následně tým Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje,“ popsal Pavel Žára, tiskový mluvčí brněnské fakultní nemocnice. 

Do sanitky po žebříku přes balkon

Kvůli stísněným prostorům museli pacienta do sanitky hasiči přenést přes balkon po žebříku, teprve pak ho mohli začít resuscitovat pomocí vybavení sanitky a odvézt ho do nemocnice. 

„Pacient byl resuscitován v rámci srdečního infarktu 36 minut, tedy poměrně dlouhou dobu. Záchranka ho během resuscitace převezla na Interní kardiologickou kliniku, kde byl napojen na mimotělní oběh (ECMO). Pacientovo srdce velmi intenzivně selhávalo, z tohoto důvodu byl na podpoře mimotělním oběhem relativně dlouho,“ přiblížil péči o pacienta profesor Petr Kala, přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU.

Týden v umělém spánku

Na klinice se Josefovi dostalo komplexní péče včetně operace na srdečních tepnách /koronární intervence/ a implantace lékového koronárního stentu. Muž prodělal takzvaný kardiogenní šok a jeho stav byl tak vážný, že lékaři pochybovali o tom, že by ho dokázali vrátit do normálního života. Přesto se to podařilo a jsme za to velice rádi, dodal přednosta. 

Po týdnu, kdy se lékařům podařilo obnovit funkce všech orgánů, muže probudili z umělého spánku. „S napětím jsme očekávali, jaký dopad měl dlouhý výpadek srdeční činnosti na mozkové funkce. Nejdříve jsme měli radost, že otec vůbec může mluvit, ačkoliv s obtížemi,“ popsal první chvíle syn pana Josefa.

Mladá lékařka drží v ruce stetoskop, ilustrace srdce

Snižte si riziko, že vás postihne infarkt. Tohle potřebujete vědět

Na srdce a jeho zdraví má vliv mnoho věcí. Krom toho, co jíme a pijeme či jak se hýbeme, hraje roli také počasí. Mnozí z nás však nemají jasno v tom, jak se třeba horko nebo zima na jeho kondici projevují. Zjistěte více díky našemu kvízu.

Paměť neztratil a brzy vtipkoval

Naštěstí se brzy ukázalo, že by celá událost měla být dobrý konec. „Další den, když jsem s otcem měl možnost poprvé hovořit, jen okamžitě věděl, že neztratil ani paměť. Navíc měl dobrou náladu a často žertoval. Když jsme pak přišli další den, otec se již dokázal s pomocí i posadit na okraj postele a vyžádal si, abychom mu donesli telefon a křížovky,“ doplnil syn a jedním dechem poděkoval všem, kdo se na záchraně jeho otce podíleli.

„Zázrak. Ne, není to zázrak, ale naprosto ukázkový zásah záchranářů, kteří díky plnému nasazení, odhodlání a profesionalitě dokázali zachránit lidský život! Jsme si zcela jistí, že kdyby nedošlo k takto vysoce kvalitnímu, profesionálnímu zásahu, náš otec by tady s námi již nebyl.“ 

Pacient je na tom nyní zdravotně dobře. Na Interní kardiologické klinice byl hospitalizován celkem devatenáct dnů a lékaři mu proti eventuálnímu vzniku vážné srdeční arytmie voperovali defibrilátor.

Po infarktu může přijít srdeční šok a smrt. Lékaři hledají způsoby, jak pacienty zachránit Přečtěte si také:

Po infarktu může přijít srdeční šok a smrt. Lékaři hledají způsoby, jak pacienty zachránit

Kardiogenní šok je vážnou komplikací infarktu. Objeví se asi u 5 až 8 procent z asi 20 tisíc Čechů, kteří ročně infarkt prodělají. Více než polovina z těchto pacientů na srdeční šok zemře. Mezi příznaky kardiogenního šoku může patřit slabost, může se projevovat i zmateností, únavou, v podstatě v takovém stavu může pacient ztrácet vědomí a je to stav, který je skutečně kritický. Žádný pacient by proto neměl podceňovat bolest na hrudi a ihned vyhledat lékaře.

Jak se vyhnout infarktu?

Odpovídá profesor Petr Kala, přednosta Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU:

Prevence vzniku infarktu myokardu a obecně ischemické choroby srdce je zcela zásadní a zahrnuje zdravou životosprávu s dostatkem aktivního pohybu, tedy minimálně 4× týdně 30 minut, bez kouření, s omezením alkoholu a správnou tělesnou váhou. 

Velmi důležitá je také nejen kontrola, ale i včasný záchyt dalších rizikových faktorů, kterými jsou vysoký krevní tlak, vysoká hladina tuků v krvi (především tzv. LDL-cholesterol), diabetes mellitus a omezení stresu. 

Program zaměřený na prevenci je také součástí Národního kardiovaskulárního plánu České republiky, který byl na konci roku 2024 schválen vládou. 

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz. Zaměřuje se především na zdravý životní styl, pohyb a zdraví dětí. Mimo novinařinu pracuje také jako lektorka pohybových kurzů pro děti a rodiče.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).