Ačkoliv jsou dnes některé evropské státy mnohem konzervativnější, například Polsko ustoupilo od trestání homosexuality již v meziválečném období. V porovnání s Francií a Belgií, kde mohli gayové svobodně žít již v 19. století, přetrvávaly v Československu radikální zákony opravdu dlouho.
Co se dozvíte v článku
Komunismus homosexualitu neuznával
Politici (nejen tuzemští) ji dokonce zneužívali jako „zbraň“. Člověka s takto výraznou odlišností bylo možné snadno obvinit z úpadku, zvrhlosti, společenské nebezpečnosti či čehokoliv jiného, co si daný režim vymyslel. Homosexualita byla oficiálně definována jako nemoc, kterou je potřeba léčit.
Českoslovenští sexuologové byli v tomto ohledu velice aktivní a zkoušeli různé způsoby, jak ji vyléčit. Mezi lety 1952 a 1958 proběhlo v tehdejším Československu testování pod vedením zkušených psychiatrů a sexuologů. Úkolu se ujali Kurt Freund a Josef Hynie, kteří platili za špičky v oboru.
Československý pokus o averzní léčbu
Experimentů se účastnilo kolem 200 dobrovolníků mužského pohlaví. Léčba, kterou podstupovali, byla označována jako konverzní. Jejím cílem bylo změnit homosexuální orientaci na heterosexuální. Freund a Hynie při svých pokusech používali techniku známou jako averzní terapie. Ta je založena na tom, že se nežádoucí chování spojí s nepříjemným podnětem.
U homosexuálů to probíhalo tak, že jim byly pouštěny filmy zobrazující homosexuály a současně jim byla podávána emetika (léky vyvolávající zvracení). Pacienti si tak měli spojit homosexualitu s nepříjemným pocitem nevolnosti.
Dekriminalizována byla až v roce 1961
K žádné změně orientace pochopitelně nedošlo a Freund postupně došel k závěru, že homosexualita není léčitelná. Ve svých studiích uvedl, že není způsobena strachem z žen, nýbrž nedostatkem erotického zájmu. Muži, na kterých pokusy prováděl a kteří uzavřeli svazky se ženami, byli i nadále více vzrušiví vůči mužům.
Dále uvedl, že homosexuálové nejsou žádným způsobem nebezpeční pro děti. Dobrou zprávou je, že závěry jeho experimentů přispěly k tomu, že byla homosexualita v roce 1961 dekriminalizována. Nicméně neplatilo to absolutně – člověk mohl jít pořád do vězení za to, že měl styk s osobou stejného pohlaví na veřejnosti či za peníze.
Extrém v podobě projektu Averze
Ačkoliv Freund a Hynie prokázali, že konverzní léčbou (ani jinou metodou) není možné homosexualitu vyléčit, aktivní snaha o změnu orientace u gayů v některých zemích přetrvávala. A pokusy byly bohužel značně nehumánní.
Extrémním příkladem je projekt Averze v Jihoafrické republice, který proběhl mezi lety 1971 a 1989. Oběťmi byly mladí branci, u kterých existovalo podezření z možné homosexuality. Bylo jim nabídnuto, že mohou zůstat v armádě – ale pod podmínkou, že se podrobí „léčbě“. Vojákům bylo podáváno valium, aby byli utlumeni. Během promítání pornografických snímků s homosexuální tématikou jim pak byly do těla pouštěny velice silné elektrošoky.
Další neúčinné praktiky
Mezi další nelidské praktiky patřily výslechy pod vysokými dávkami barbiturátů. Prakticky každý voják musel podstoupit chemickou kastraci. A u některých bohužel vedoucí programu Aubrey Levin zašel tak daleko, že na nich prováděl nucené operace změny pohlaví.
Ve Spojených státech amerických byla zase v módě transorbitální lobotomie, která se využívala především k léčbě schizofrenie. Na tom, že homosexuální muži podstupovali lobotomie, se ve velké míře podílel průkopník této metody psychiatr Walter Freeman.
Homosexuálních mužům byly v rámci konverzní terapie také aplikovány vysoké dávky estrogenu prostřednictvím injekcí. Došlo tím ale akorát k potlačení libida a mnoha vedlejším účinkům. Mezi ty nejzávažnější patřila impotence, těžké deprese a zvýšené riziko některých druhů rakoviny.
Zdroje: vesmir.cz, cesky.radio.cz, theguardian.com, psychologytoday.com, pmc.ncbi.nlm.nih.gov
ČLÁNKY DO MAILU