Hlavní navigace

EU chce sledovat stopy koronaviru ve vodě

24. 3. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Světový den vody každoročně připadá na 22. březen. Obvykle je spojen s tématy, jako jsou dostupnost pitné vody a její kvalita, a také s tím souvisejícími trendy. Letos však i do vodohospodářské oblasti zasáhlo téma koronaviru.

Mimo jiné i prostřednictvím apelu Evropské komise, která v minulém týdnu vyzvala členské státy k zavedení cíleného monitoringu v čistírnách odpadních vod (ČOV) s kapacitou alespoň 150 000 takzvaných ekvivalentních obyvatel. Komise přitom doporučuje zavést monitoring již od října letošního roku.

Covid a neznámé riziko odpadních vod

Pozůstatky koronaviru se totiž dostávají do odpadních vod z toalet a vědci a výzkumníci na celém světě řeší, zdali se i tímto způsobem nezvyšuje riziko další nákazy.

Dosavadní zkušenosti ale ukazují, že minimálně poté, co pozůstatky viru projdou ČOV, nejsou už aktivní a k dalšímu šíření nákazy nedochází. Tento předpoklad mimo jiné vychází i ze skutečnosti, že zatím není znám případ nakažení pracovníků na ČOV v ČR tímto způsobem.

Právě k tomu, aby byl tento předpoklad potvrzen, by měl přitom sloužit Unií požadovaný monitoring, přičemž země EU by k němu měly vzorky z odpadních vod odebírat v koncentrovaných aglomeracích dvakrát týdně.

Nemocný může koronavirus vylučovat před vypuknutím nemoci

Další ze zkušeností ukazují, že ne každý nemocný člověk koronavirus vylučuje. Ve vyšší koncentraci lidí se však pravděpodobnost záchytu pozůstatků viru v odpadních vodách zvyšuje.

Pokud ale člověk koronavirus vylučuje, děje se tak dle dostupných informací dokonce až ve dvoutýdenním předstihu předtím, než se u něj projeví příznaky nemoci a než se dostane do pro něj potřebné zdravotní péče.

Monitoringem tak lze také v předstihu identifikovat lokality, na které je třeba jako na možná potenciální ohniska nemoci zaměřit přednostně pozornost. O tom, jak v praxi doporučení Evropské komise v podmínkách ČR realizovat, bude tento týden jednat koordinační výbor složený ze zástupců ministerstev zemědělství, životního prostředí a průmyslu a obchodu, který se zabývá regulacemi ve vodohospodářské oblasti.

Mezi toaletou a čističkou

Jak už ale bylo řečeno, odpadních vod, která protečou ČOV, není třeba se s pravděpodobností hraničící s jistotou obávat.

Potenciální riziko může představovat odpadní voda před nátokem do ČOV. Nicméně se nezdá, že by se tímto způsobem mohla nákaza šířit. V kanalizaci totiž dochází ke kontaktu koronaviru s dalšími látkami, jako jsou například různé čisticí a prací prostředky, které narušují jeho obal.

K závěrům je však třeba delších časových řad, a především dostatečného objemu hodnocených dat.

Legislativu pro pitnou vodu máme přísnější než EU

Co se pak týká pitné vody, je v tomto směru situace v naší zemi v porovnání s dalšími státy EU v mnohém lepší, byť to není příliš známo. Obdobně jako v mnoha jiných oborech je i tuzemská vodohospodářská legislativa oproti evropské přísnější, a to v celé řadě parametrů. Pro veřejnost tím nejdůležitějším je zřejmě povinnost informovat spotřebitele o kvalitě dodávané vody na webových stránkách vodohospodářských společností, což není v zemích EU vyžadováno.

V ČR jsou také stanoveny a kontrolovány limity obsahu chlorečnanů a chloritanů nebo třeba boru. Nad rámec EU se kontroluje i řada mikrobiologických parametrů, a to jak živých, tak mrtvých mikroorganismů.

Kvalita pitné vody v ČR

Ročně se do oficiálního systému, který spravuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) a hygienické stanice, uloží přes milion výsledků rozborů vody, z tohoto počtu pak méně než 1,5 % vzorků nevyhoví vyhlášce stanovující limity pro pitnou vodu. V posledním dosud statisticky zpracovaném roce 2019 nevyhovělo mezní hodnotě takzvaného organoleptického ukazatele, jehož překročení ale stále ještě neznamená zdravotní riziko, pouze 1,21 % vzorků (konkrétně 5703 z celkových 472 788 vzorků). Nejvyšší mezní hodnotě, což je ukazatel zdravotní závadnosti vody a důvod k jejímu vyloučení jako vody pitné, pak nevyhovělo 0,36 % vzorků (1995 z celkových 553 316 vzorků).

Z hlediska srovnání ČR se státy EU existuje poslední dostupné velké srovnání z roku 2016. Naše země podle této zprávy splňovala limity chemických i mikrobiologických ukazatelů v 99 až 100 procentech vzorků u velkých oblastí zásobování pitnou vodou, kde se řadí mezi jedenáct nejlepších států. Pro malé oblasti zásobování pitnou vodou dosáhla ČR požadovaných limitů u 95 až 99 procentech vzorků spolu s dalšími dvanácti státy. Pouze tři státy dosahovaly lepších výsledků, naopak jedenáct zemí bylo ve srovnání horší než ČR.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).