Lepší než v kapslích je hlíva z lesa, má víc beta-glukanů a zadarmo

Hlíva sbíraná v přírodě je zcela jistě našemu zdraví prospěšnější než ta pěstovaná, říká mykolog a toxikolog Jaroslav Klán, vedoucí Národní referenční laboratoře pro jedovaté houby.

Hlívy na farmách se pěstují zpravidla na substrátech se základem slámy. Podle Klána si z něj ale houby nevezmou tolik živin, jako když rostou v přírodě – substrát je na ně chudší. Proto je to úplně jiná houba než ta z lesa, dodává mykolog.

Známá hlavě kvůli cukrům

Hlíva ústřičná obsahuje řadu prospěšných látek. Namátkou třeba vitamíny B, C, D nebo K, ale i různé bílkoviny nebo minerály, jakým je třeba vzácný selen. Najít v ní lze také nízké množství lovastatinu, jenž snižuje hladinu cholesterolu.

Stejně jako jiné houby i hlíva obsahuje jen malé množství tuku a i kvůli obsahu chitinu je hůře stravitelná, takže rychleji zasytí. Jde o ideální vlastnosti pro dietní potravinu.

Ceněná je ale především kvůli beta-glukanům. Jde o cukry, ale jiné, než najdete doma v cukřence. Beta-glukany jsou tzv. větvené cukry, což napovídá jejich odborný název beta 1–3 d glukan. Tyto cukry nejsou sladké, neškodí diabetikům a mají potenciál posilovat naše zdraví.

Právě kvůli beta-glukanům je ovšem hlíva ústřičná také přeceňovaná. Jednak proto, že obsahuje více prospěšných látek (např. glykoproteiny), a také proto, že beta-glukany lze získat jinými způsoby, z nichž některé jsou dostupnější.

Produkují je i jiné organismy, např. kvasnice a oves. Beta-glukany z kvasnic mají víceméně stejnou účinnost jako ty z hlívy a preparáty z nich jsou levnější, připomíná Jitka Stančíková, jež pracuje ve Státním zdravotním ústavu (SZÚ) v oddělení, kde se zabývají mimo jiné bezpečným používáním doplňků stravy.

Houby obecně sice obsahují beta-glukanů o něco více než rostliny, hlíva je dokonce v objemu maličko předčí, ale… Hlíva rostoucí v přírodě má beta-glukanů nepatrně více než ostatní houby, není to ale zase takový rozdíl, abychom si z něj museli sednout na zadek. Tedy nenajdeme-li při houbaření hlívu ústřičnou, nezoufejme, i další druhy hub jsou zdraví prospěšné, říká mykolog. Byznys je postavený na tom, že v hlívě je beta-glukanů víc. Tak to ale není. Hlíva má jen tu výhodu, že je jedlá a dobře se pěstuje, dodává.

Záleží na tom, kolik jich sníte

U beta-glukanů je proto dobré řešit více než to, odkud pocházejí, spíše to, kolik jich je třeba sníst, abychom využili jejich příznivý efekt. Z tohoto pohledu je Jaroslav Klán skeptický k běžně prodávaným doplňkům stravy – potravinám, u nichž se obecně nedokládá a nezjišťuje léčebný efekt a z principu nesmí být obsah účinných látek tak vysoký, aby pozměnily některé procesy v těle, protože pak už by šlo o lék. Jaký je rozdíl mezi doplňkem stravy a lékem, najdete třeba na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Beta-glukany skutečně stimulují imunitní systém, ale pozor, jen tehdy, pokud dosáhnou v organismu jejich koncentrace vyšší hodnoty. Budeme-li užívat doporučené dávky doplňků stravy, je to stejné, jako plivnout do moře a chtít ho osladit slinami. Beta-glukanů je tam tak málo, že to organismus ani nepocítí, říká mykotoxikolog.

Nasušíte ji, rozemelete, prášek rozdělíte v naprosto minimálním množství do řady kapslí, což se často děje celé v Asii, nikoliv ČR. Kapsle pak prodáte v balení i za několik stovek. Je to výborný způsob, jak vydělat peníze, nebere si servítky mykolog, který sám občas výrobcům doplňků stravy s houbami radí.

Kolik beta-glukanů je třeba

Nízké množství beta-glukanů v doplňcích stravy ovšem automaticky neznamená, že zákazníci své zdraví nepodpoří. Může vést k tzv. placebo efektu. Při něm se člověk užívající i neúčinnou koncentraci nějaké látky opravdu může cítit lépe, protože se do jeho zdraví promítne přesvědčení, že se léčí.

Navíc existují doplňky stravy, které jsou složené z čistých beta-glukanů, ať už z hlívy nebo jiných zdrojů. Beta-glukany totiž lze izolovat a následně zpracovat do formy prášku. Jak uvádí web Vím, co jím, za kvalitní se považuje beta-glukan, který má 70% čistotu a vyšší. Dospělým pak jako dávka vystačí denně 200 mg beta-glukanů (nikoliv jen hlívy).

Vše je nutné brát střízlivě a výsledky podrobovat zdravé kritice. Je to jako se vším – záleží na dávce a na čistotě produktu i na onemocnění a složení zkoumaných skupin, podotýká k diskuzím kolem účinnosti u doplňků stravy Jitka Stančíková.

Přečtěte si také:

Hlíva ústřičná je zdravá díky beta-glukanům. Uvařit z ní můžete omáčku, guláš i dršťkovou polévku

Výrobce: Až tak snadné to není

Server Vitalia.cz oslovil jednoho z výrobců doplňků stravy a požádal jej o reakci na výše uvedenou kritiku. Obsah beta-glukanů závisí samozřejmě na správně zvoleném typu hlívy i na know-how pěstitele. Proto je skutečně kvalitní dobře zvolená surovina zásadní i pro naši další výrobu, sděluje zástupkyně společnosti.

Hlívu ústřičnou používáme české, maďarské a slovenské produkce, přímo od prvopěstitelů a zpracovatelů, uvádí. Její pěstování není tak snadné, protože má vysoké požadavky na čistotu prostředí a technologické i klimatické podmínky, dodává s tím, že doplňky stravy prošly vývojem, posouzením SZÚ a mají certifikát bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti.

Firmu nejmenujeme, protože jsme oslovili náhodně pouze jednoho z celé řady výrobců. Neradi bychom ji proto jakkoliv dávali na pomyslný pranýř nebo jí naopak dělali reklamu.

Složení doplňku stravy se zákazník dozví na obalu. A je na výrobci, aby zajistil, že zákazník najde uvnitř balení přesně to, co si přečetl. Kvalitu houby si proto hlídá mikrobiologickou, senzorickou a analytickou kontrolou, v níž si ověřuje jak obsah prospěšných látek, tak případně i ty, jež by mohly doplňky stravy kontaminovat.

Poznáte na základě fotografií, o jaké houby se jedná?

Houbaření patří k Čechům stejně jako pivo. Svědčí o tom fakt, že jsme v porovnání s ostatními státy pokládáni za jedny z nejzanícenějších houbařů. Není se čemu divit, když tyto dary lesa můžeme bezplatně sbírat, což není zdaleka všude běžné. Je však potřeba mít stoprocentní jistotu, co si z lesa v košíku odnášíme.

Spustit kvíz

Hlíva tekutá i sypká

Na českém trhu je aktuálně k dispozici zhruba 50 různých produktů s hlívou pod zhruba desítkou značek. Mají podobu cucavých tablet, kapslí, prášku nebo sirupů. Na dotazy Vitalia.cz to uvádí prodejce Lékárna.cz.

Stále jsou přitom oblíbené. Jen na Lékárna.cz u celé této kategorie letos zaznamenali meziroční navýšení prodeje o půl procenta, ale třeba doplňků s hlívou a rakytníkovým olejem se letos prodává oproti loňsku více než dvojnásobek.

Do doplňků stravy se hlíva dodává buď ve formě prášku nebo extraktu. Prášek je mletá plodnice, noha i podhoubí. Obvykle si zachovává plné množství živin, vlákniny a chuťové profily původní houby. Je důležité si uvědomit, že obsah účinných látek, jako jsou beta-glukany, se může lišit v závislosti na faktorech, jakými jsou druh houby a pěstební podmínky, říká farmaceutka Kamila Horníčková. 

Druhá forma je získaná extrakcí aktivních látek houby a může mít podobu nejen prášku, ale i tekutiny. Proces extrakce koncentruje určité bioaktivní látky, jako jsou beta-glukany a další polysacharidy, zatímco jiné prvky houby mohou být v konečném extraktu zastoupeny méně, vysvětluje Horníčková s tím, že extrakt je snadněji vstřebatelný, usnadňuje dávkování a může nabízet širší přínosy.

Podmínky prodeje a kvalitu u doplňků stravy zpětně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. V poslední době neinformovala o žádné kontrole zaměřené na doplňky stravy s hlívou. Na jejím webu Potraviny na pranýři se ale před pár dny ocitla jedna z hlív čerstvě prodávaných, protože překročila obsah kadmia.

• 
• 
• 

Dalších 15 fotografií

Kdy na houbu vyrazit do lesa

Chcete-li na hlívu vyrazit spíše do obchodu či do lesa, pak čerstvě prodávaná hlíva v obchodech je pěstovaná v ČR (na rozdíl od většiny té, která míří do doplňků stravy), protože přepravu na delší vzdálenost by nezvládla.

Největší benefity ale má hlíva z lesa, kde roste hned několik druhů. Žádný z nich není jedovatý.

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je běžnou houbou, která roste v celé Evropě a vyskytuje se v celém mírném pásmu. Jejím charakteristickým znakem jsou vějířovité plodnice, které připomínají tvar mušle. Výhodou pro sběrače je, že se moc nedá zaměnit s jinou houbou, protože má typický vzhled. V přírodě vypadá stejně jako v obchodě, ale má sytější barvy, vysvětluje Jaroslav Klán.

V lese ji můžete najít už srpnu. Její sezóna ale začíná až po prázdninách a nejčastěji je nejsilnější od října. Typickým znakem také je, že na jednom místě zpravidla roste více plodnic a často opakovaně. Roste na kmenech nebo větvích listnatých stromů, takže je nutné hledat ji buď na zemi na ulomeném a pokáceném dřevě nebo odlepit oči trošku od země. Je to výhoda, protože dřevo je většinou nekontaminované škodlivinami, takže ty se nedostávají ani do hlívy, vysvětluje mykotoxikolog.

Pokud chcete hlívu jíst po celý rok, můžete si její plodnice po orestování zamrazit nebo je usušit. Touto úpravou neztrácí prospěšné látky.