Díky krmení ze lžičky a pití z hrníčku se dítě učí mluvit

Dnešní děti jedí pozdě tuhou stravu, a proto špatně mluví. Pravda, nebo omyl? Klinická logopedka vysvětluje souvislosti mezi příjmem potravy a schopností správně vyslovovat.

V nedávném článku na serveru Vitalia.cz popisuje mluvčí Rady Asociace klinických logopedů Lenka Bartáková současný stav, kdy děti mluví hůř než dříve, a možné příčiny. Málo známou souvislostí je vliv zavádění pevné stravy a pití z hrníčku na rozvoj řečových dovedností, kterému se věnujeme v tomto článku.

Do čtyř až šesti měsíců věku se děti v našich zeměpisných šířkách obvykle kojí nebo přijímají mléčnou výživu z láhve se savičkou. Je to proto, že vnitřní prostor úst je zpočátku velmi malý, zcela zaplněný jazykem a z vnější strany ohraničený sacími „tukovými“ váčky ve tvářích, nevzniká tedy mnoho prostoru pro pohybové variace jazykem. Za této anatomické situace lze efektivně přijímat jen tekutou stravu.

 

V prvním půlroce života dítě vydává první hlásky. Díky anatomickým poměrům mezi jazykem a čelistí, kdy jazyk stále zaplňuje velkou část dutiny ústní, jsou to nejčastěji vysoké přední a střední samohlásky (i, e, a). V tomto období se začínají objevovat i zadní samohlásky (o, u). Děti je oproti samohláskám i, e, a realizují čtyřikrát méně často, jen v pětadvaceti procentech z celkového objemu produkce samohlásek, protože tyto souhlásky jsou artikulačně náročnější. Souhlásky při hře dítěte se zvuky (vokalizaci) obvykle nepozorujeme.

V ústech půlročního dítěte se dějí velké věci

V šesti měsících věku je však situace již zcela jiná. Prostor vnitřních úst se výrazně zvětšuje, a to jak v horizontálním směru, protože spodní čelist roste do délky, tak i vertikálně, protože sací váčky ve tvářích jsou postupně absorbovány. Aby dítěti při sání neutíkala tekutina z úst, rty a tváře musejí začít být aktivnější. Po vymizení sacích váčků se vyvíjí stabilita čelisti, pomocí postupné koordinace funkce svalů.

Díky poklesu hrtanu i hltanu poklesá i jazyk. Ten je nyní umístěn více vzadu v dutině úst a hrot jazyka se dotýká alveolu (tedy dásňového výstupku u horních zubů, na němž se tvoří hlásky). Tento nově vzniklý prostor úst umožňuje dítěti začít přijímat pevnou stravu díky nově vzniklé možnosti pohybovat jazykem nahoru, dolů i do strany.

Od kašiček k pevné stravě

V půlroce věku bývají dětem nabízeny příkrmy, hladké kaše nabízené ze lžičky. Do devíti měsíců věku k nim poté přibývají kaše s kousky a různé kukuřičné křupky a dětské sušenky, které lze snadno rozmělnit v ústech.

Od devíti měsíců věku můžeme již dítěti nabízet pevnou stravu rozmačkanou vidličkou či nakrájenou na malé kousky. V roce věku je dítě již schopné jíst víceméně stejné pokrmy jako zbytek rodiny jen s omezením soli a dalších dochucovadel.

Hrníček a lžička – posilovna pro jazyk a rty miminka

Všeobecně lze říci, že v období od půl roku do jednoho roku věku je pro dítě nejdůležitější naučit se pohybovat jazykem jinak než v prvním půlroce, kdy děti jazykem pohybují jen dopředu a dozadu v horizontálním plánu pohybu. Při krmení ze lžičky a pití z hrníčku se musí naučit pohybovat jazykem zralým způsobem, tedy nahoru a dolů ve vertikálním plánu pohybu. Při zpracování pevné stravy zase pohybovat jazykem do strany, tj. posunout sousto na místo budoucích stoliček, kde jsou čelisti silnější, schopné pevnou stravu efektivněji rozmělnit.

Hlavním klinickým faktorem, který tuto změnu umožní, je zvyšování síly a preciznosti pohybu rtů, které si dítě cvičí jak při snímání pevné stravy ze lžičky, tak i při pití z hrníčku.

Druh stravy souvisí s rozvojem řeči dítěte

Jak všechny tyto změny ovlivní rozvoj řeči? Zvětšování vnitřního prostoru úst a pokles hrtanu kojence ovlivňuje i rezonanci jeho hlasových projevů. Zdvihač měkkého patra začíná efektivně ovlivňovat pohyb měkkého patra při polykání a vokalizaci. Dítě dokáže změnit výšku a sílu hlasu, což je důležitý krok předcházející vývoji zvukových vlastností řeči.

Při hře se zvuky se v „řeči“ dítěte zhruba od půl roku věku začínají objevovat i souhlásky. Ty však nevznikají dříve, než dítě začne podobný pohyb realizovat při příjmu potravy.


Autor: Unspash.com / Cristian Newman, podle licence: Public Domain CC0

Pokud budeme děti krmit způsobem, který nepodporuje jejich orálně motorický vývoj, neznamená to, že se mluvit vůbec nenaučí, ale může jim to trvat déle

Například Suzanne Evans Morrisová vysledovala, že mnohé pohyby, které dítě začalo využívat při příjmu potravy, využilo o několik týdnů později také při své hře se zvuky (Pre-feeding skills. A comprehensive resource for mealtime development).

Pozorovala kupříkladu, že pokud se dítě naučilo zavírat rty na lžíci při příjmu potravy ze lžičky, případně i použít horní ret při pití z hrníčku, začalo posléze také produkovat bilabiály (p, b, m), tedy hlásky tvořené rty.

Dokud při krmení převládal pohyb jazykem dopředu a dozadu, nepozorovala při hře dítěte se zvuky žádné řečové zvuky vyžadující pohyb jazykem nahoru na alveodentální výběžek (t, d, n). Tyto zvuky se začaly objevovat až poté, co při příjmu potravy začal být dominantní vyspělý způsob sání, při kterém se jazyk pohybuje nahoru a dolů, tj. po devátém měsíci věku.

Hlásky (k, g) pozorovala v řeči dítěte až poté, co bylo schopno dítě při polykání oddělit, disociovat přední a zadní část jazyka.

A jsou tu další souvislosti. Dítě se po vymizení sacích polštářků v tvářích musí naučit ovládat tváře aktivně, tj. vtahovat je, aby mu při sání neutíkala tekutina z úst. Později je musí umět aktivně zapojit při zpracování pevné stravy, aby mu potrava nepadala do vnitřních tváří, ale aby je tváře udržely na ploše stoliček. Stejně jako tyto „stravovací dovednosti“ se musí naučit zapojit tváře při produkci frikativ (f, v, š, ž, s, z) tak, aby výdechový proud vycházel středem úst a nerozléval se do stran po celých ústech. Proto tyto hlásky děti začínají produkovat až poté, co jsou schopny žvýkat pevnou stravu a aktivně při tom zapojovat tváře.

Autoři Steeve, Moore, Green a Engel (1999) zase našli spojitost mezi specifickou kontrakcí svalů čelisti při žvýkání a při žvatlání dítěte starého devět měsíců věku.

Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, kdy začneš mluvit

Tyto souvislosti mezi orálně motorickými pohyby při řeči a příjmu potravy neznamenají, že děti, které nebudou přijímat potravu orálně, se mluvit nenaučí. Pokud však budeme děti krmit způsobem, který nepodporuje jejich orálněmotorický vývoj, může jim to trvat déle.

Například pokud při krmení ze lžičky po osmém měsíci věku budeme stále otírat dítěti potravu o horní zuby, znemožníme tím dítěti aktivně používat horní ret a snímat potravu ze lžičky vyspělejším způsobem.

Děti s inaktivními rty obvykle hlásky tvořené rty neprodukují. Pokud po roce věku nabízíme dítěti pro příjem tekutin jen láhev se savičkou nebo s pítkem, způsobíme tím opoždění ve zrání orálně motorických pohybů. Dítě bude dále pohybovat jazykem v horizontálním plánu, protože savička či pítko znemožní trénovat pohyby nahoru a dolů jazykem. Při tomto způsobu sání nejsou dostatečně aktivní ani tváře a rty. Tyto děti mohou poté realizovat velké skupiny hlásek (d, t, n, l, c, s, z) s jazykem mezi zuby, případně až mezi rty. A podobně pokud budeme zdravému dítěti nabízet pevnou stravu ke žvýkání pozdě, po desátém měsíci věku, může se u něj opozdit počátek žvatlání.

Pokud tedy děti krmíme vhodným způsobem, můžeme tak trénovat jejich orální motoriku a podpořit i vývoj jejich řeči.

Galerie: Děti mají černé mléčné zuby. Někdy všechny

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 5. 2017 8:10