Důraz na správnou výslovnost je nyní mnohem větší než dřív. Ideálně by dítě mělo zvládnout správně vyslovovat před nástupem do první třídy. Rodiče však pomoc logopeda mnohdy vyhledají až po pětileté prohlídce u pediatra, přitom někdy už může být na nápravu před nástupem do školy pozdě. V případě chybné výslovnosti jedné či dvou hlásek je odklad školní docházky zpravidla zbytečný, na rozdíl od těžších vad výslovnosti. Pokud rodič váhá, je rozhodně lepší k logopedovi zajít, a to raději dříve.
K problematice logopedie a vad výslovnosti se vyjadřovala mluvčí Rady Asociace klinických logopedů Lenka Bartáková. Své zkušenosti připojily také její kolegyně Kristina Horníková a Barbora Lichorobiec.
Jak se změnila logopedie oproti minulosti?
Změny vnímám hlavně ve dvou směrech, a to v rozšíření odborné péče a přístupu k terapii. Změna je i v přístupu k dítěti či dospělému pacientovi. V terapii se používá množství nových terapeutických metod, pomůcek a stimulačních materiálů, které k rozvíjení (osvojování) řeči či vyvozování správné výslovnosti či její nápravě velmi přispívají.
Práce klinického logopeda ji velmi naplňuje. Lenka Bartáková se nyní stala mluvčí Rady Asociace klinických logopedů pro ČR a je spoluautorkou televizního pořadu LOGOhrátky, který měl na Déčku ČT velký úspěch.
Klinická logopedie je samostatná zdravotnická odbornost a kliničtí logopedi jsou jedinými odborníky, kteří jsou oprávněni poskytovat komplexní péči, diagnostiku a terapii pro děti a dospělé s narušenou komunikační schopností. Jiná neodborná péče bez dostatečného vzdělání může pacienty ohrozit. Velký rozdíl je oproti jiným nezdravotnickým odbornostem, které mají zájem podílet se na terapii logopedie, v rozsahu a způsobu péče, v postgraduálním vzdělávání, a zejména v legislativním zázemí. Aby klinický logoped mohl samostatně pracovat s pacientem, musí projít náročným procesem pod vedením zkušeného školitele, který završí atestační zkouškou. Absolvuje množství kurzů, stáží na nejrůznějších pracovištích, pracuje s pacienty v celém věkovém spektru a s nejrůznějšími diagnózami. Po celou dobu, kdy má klienta v péči, je za něj plně zodpovědný.
- Klinické logopedy v České republice sdružuje Asociace klinických logopedů.
- Na webu www.klinickalogopedie.cz je uveden adresář pracovišť klinických logopedů.
- V případě potřeby je možné napsat dotaz do on-line poradny klinických logopedů. Zde najdete také odpovědi na nejčastější dotazy.
V žádném případě bych nedoporučovala podstupovat neodbornou terapii na jiném než klinickém pracovišti, ve formě, která spočívá např. ve vyvozování hlásek formou pouhého opakování slov či říkanek bez hlubší diagnostiky. Mnohdy je totiž za „pouhou“ nepřesnou výslovností třeba lehká nerozpoznaná sluchová vada, nerozvinutý fonematický sluch, ortodontický problém, zvětšená nosní mandle, špatný způsob sání v kojeneckém věku a tím nesprávné postavení jazyka nebo další potíže, které neodborník neumí správně vyšetřit. Už jen tím, že svojí neodbornou terapií odsune problém např. o dva roky, může pacientovi ublížit. Třeba tím, že se dítěti spolužáci posmívají. To se pak nezapojí do školního kolektivu, má ze své poruchy fobii a může dostat i deprese, nezvládá správně sluchově rozlišovat hlásky a chybuje v psaní.
TIP: Nepřipomínejte dětem, že koktají
Jakými vadami řeči se zabývá logopedie? Jaké konkrétní poruchy výslovnosti řešíte u dětí nejčastěji?
Důležitá je diferenciální diagnostika a zhodnocení dosažené úrovně řečového projevu. Jako klinický logoped se zabývám problematikou narušené komunikační schopnosti ve všech rovinách u všech věkových kategorií.
Nejrozšířenější dětskou vadou řeči je takzvaná patlavost. Jedná se o vadnou výslovnost jedné či více hlásek. Dyslalie je snadno odhalitelná, a proto často diagnostikovaná. Vadná výslovnost je však jedním z projevů jiných vývojových vad, jako je například vývojová dysfázie – specificky narušený vývoj řeči projevující se ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené. Děti mají obtíže v obsahové stránce řeči, jejich slovní zásoba neodpovídá věku, vadně tvoří věty nebo tvoří věty krátké s gramatickými chybami, mohou vynechávat předložky, komolí slova, nepoužívají všechny slovní druhy, mají narušené sluchové vnímání, zrakové vnímání, jemnou a hrubou motoriku, prostorovou orientaci. Dítě mluví nesrozumitelně a jeho verbální projev může být pro okolí obtížně srozumitelný. Dále jsou to obtíže s neplynulostí řeči – koktavostí, děti se získanou neurotickou nemluvností – mutismem, děti s rozštěpovou vadou a vady řeči u dětí s diagnózou PAS – poruchou autistického spektra.
A s jakými problémy k vám nejčastěji přicházejí dospělí pacienti?
Jako klinický logoped se setkávám s dospělými pacienty se získanou narušenou komunikační schopností po cévní mozkové příhodě, úrazech a poranění mozku, nádorech a zánětlivých onemocnění mozku, kteří trpí tzv. afázií (tito pacienti trpí náhlou poruchu řeči, nemohou mluvit, nerozumí, co jim říkáme) či dysartrií (motorickou poruchou řeči, při níž jsou jazykové a kognitivní složky řečové komunikace v zásadě intaktní). Dále vznikají potíže s příjmem potravy – tzv. dysfagie.
Je pravda, že dětí se špatnou výslovností přibývá a je jich více oproti minulosti?
Bohužel tomu tak je a potvrzují to i statistiky.
Kde je podle vás příčina problému?
Nyní máme lepší diagnostiku, pediatři cíleně kontrolují vadu řeči a posílají děti k logopedům. Navíc důraz na správnou výslovnost je větší než dřív. Příčin je několik – v dnešní době např. přemíra podnětů (vizuálních a auditivních – dítě dlouze sleduje TV), špatný mluvní vzor, nevěnování se dítěti.
Jak se tedy díváte na dnešní technologie (mobily, PC, tablety) a souvislost s vadami řeči u dětí?
Pokud čas strávený s tabletem či mobilem je přiměřený, nemuseli bychom přemýšlet, zda je to pro dítě škodlivé. Pokud však dítě nekomunikuje s rodinou, chybí mu pohyb, hra, zájem o prostředí a věnuje svůj čas pouze těmto technologiím, může to být jedna z příčin, proč dětí s vadou řeči přibývá.
TIP: Děti na internetu: ohrožuje jejich vývoj?
Do jakého věku by děti měly zvládat dobrou výslovnost? Tak, aby jim bylo dobře rozumět a uměly vyslovovat všechny hlásky?
V nejlepším případě by měla být u dětí výslovnost upravena před nástupem do první třídy.
Myslíte si, že odklad školní docházky je při vadě řeči na místě? Jaké problémy může mít dítě s vadou výslovnosti ve škole?
Odpovídá Kristina Horníková:
U mnohočetné vady výslovnosti odklad na místě je; pokud předškolákovi obtížně rozumí i matka, pak by v kolektivu školáků obstál jen obtížně. Chybí-li jedna nebo dvě hlásky, pak je odklad většinou zbytečný. U těžších vad výslovnosti je často narušené i sluchové (fonematické) vnímání, a to je ve škole velmi důležité pro čtení a psaní. Za rok odkladu většinou dozraje, a navíc se dá i podpořit vhodným nácvikem.
Učení řeči formou hry
Že se dá řeč procvičovat i zábavnou formou, ukazuje pořad LOGOhrátky, který vysílala Česká televize. Je určen dětem zhruba od čtyř do osmi let. Na webu pořadu decko.ceskatelevize.cz/logohratky najdete také různé hry a procvičování. „Pořad mohou sledovat i děti bez vady řeči, neboť logopedie nezahrnuje jen vyvozování a nácvik hlásek, ale jde o celkový rozvoj jazykových schopností – práce s dechem, hlasem, procvičování motoriky, sluchového a zrakového vnímání. LOGOhrátky nenahrazují konkrétní terapii, ta je samozřejmě ve formě individuální práce s dítětem v rukách odborníků, ale může sloužit jako prevence, navíc zábavná,“ říká klinická logopedka Lenka Bartáková, jedna ze spoluautorek pořadu. Nyní scénáristka Maria Procházková jedná o nových dílech, které by se mohly vysílat na jaře 2018.
Někteří rodiče spoléhají na to, že se problém časem sám vyřeší a dítě se rozpovídá samo. Kdy je vhodné se obrátit na logopeda?
Odpovídá Kristina Horníková:
Podle řečové vady nebo poruchy, u vady výslovnosti obvykle přichází děti po pětileté preventivní prohlídce u pediatra. Pokud je ale vadná výslovnost jasná už dříve, nebo je řeč obtížně srozumitelná u mladších dětí, má smysl vyhledat logopedickou péči časněji. U těžších vad řeči jsou děti v péči třeba od narození (rozštěpové vady, dětská mozková obrna, poruchy polykání aj.). Pokud dítě delší dobu koktá nebo stírá části slov při rychlé mluvě, měl by rodič vzít dítě k vyšetření co nejdříve. Pokud rodič váhá a není si jistý, je lepší k logopedovi zajít a nechat dítě zkontrolovat. Logoped ukáže rodičům, jak s dítětem pracovat a na kontrolu je pozve třeba až za několik měsíců.
Stává se, že se rodiče k návštěvě odhodlají relativně pozdě a náprava vady je pak složitější?
Ano, u mnohočetné patlavosti nebo těžších řečových poruch, jako je například dysfázie, může už být pro pětileté dítě na nápravu (před vstupem do první třídy) málo času. Také u zafixované vadné výslovnosti je náprava obvykle delší.
Může být dobrá, resp. špatná výslovnost daná i geneticky?
Mnohem důležitější pro výslovnost je vhodný řečový vzor. Vada výslovnosti se v rodině může „dědit“ kvůli tomu, že ji děti od rodičů odkoukají. Stejně tak i děti správně artikulujících rodičů můžou vyslovovat vadně, a naopak. Rozhodující je i řečové nadání dítěte a péče, kterou mu rodina věnuje.
Jak prakticky probíhá návštěva a nácvik výslovnosti u logopeda?
Odpovídá Barbora Lichorobiec, která nyní píše i blog o vývoji dětské řeči www.proslova.cz.
Jako klinický logoped se vždy snažím o pohodovou atmosféru, o kamarádský a partnerský vztah k dítěti. Pro rodiče se snažím být průvodcem k tomu, jak doma s dítětem cvičit. K logopedickému sezení volím zábavné metody, střídám činnosti, aby se dítě brzy neunavilo. Ono když nás totiž něco baví, učíme se snáze.
Logoped si stanoví plán, jak hlásku cvičit. Hodnotí oromotoriku, to znamená, že hodnotí úroveň vyzrálosti mimiky, hybnost, sílu jazyka a rtů i stability čelisti. Dále se logoped také ujistí, jestli dítě danou hlásku dostatečně sluchově vnímá. Dítě hlásku sice neumí ještě vyslovit, ale musí mít o ní „ponětí“. Jestli např. slyší, že hlásku nevyslovuje nebo ji vyslovuje nesprávně. Tato část plánu celkově ovlivní nácvik výslovnosti, protože může proběhnout rychleji a snáze. Nemilou a častou komplikací je právě nález zmíněné zvětšené nosní mandle a logoped pak spolupracuje s ORL lékaři nebo foniatry. Když je tento základ splněn, začneme s rozcvičením mluvidel, kdy každá hláska vyžaduje vlastní cviky. Obecné rozcvičky typu „dej jazýček sem a sem“, jsou vhodné pouze pro první úvodní sezení – a pozor – někdy mohou být i kontraproduktivní. Např. u interdentálního sigmatismu – „když si dítě šlape na jazyk“ u hlásek C, S a Z. Rozcvičku vedeme hravou formou, s různými pomůckami, od sladkého jedlého papíru až po sofistikované specializované pomůcky, pokud je dítě potřebuje. Přistoupíme k samotnému vyvozování hlásky, když se zadaří a hláska zazní, začneme ji fixovat na začátku, uprostřed a na konci slov. Některá slova jsou ke cvičení vhodnější svou skladbou, protože obsahují více samohlásek. Ty už logoped zná a doporučí, proto volí k procvičování ne ledajaká náhodná slova. Když se hláska daří v různých pozicích slov, přistoupíme k tvoření vět, oblíbené a osvědčené jsou slovní hry, a kdo chce, trénuje s říkankami.
Jak často mají potom děti doma za úkol cvičit výslovnost?
Odpovídá Barbora Lichorobiec:
Obecně platí pravidlo: čím častěji, tím lépe. Častý a krátký trénink přináší nejlepší výsledky.
Kolik návštěv je obvykle potřeba ke zlepšení výslovnosti?
Odpovídá Barbora Lichorobiec:
Počet návštěv je opravdu různý. Velmi záleží na domácí přípravě. Také záleží, zda jde o případ, kdy dítě hlásku vynechává, nebo ji už používá, ale s nesprávným tvořením, to se pak může počet návštěv znásobit. Kdybychom ale přece jen chtěli udělat hrubý odhad počtu sezení u jednoho dítěte, které hlásku pouze nevyslovuje, má mluvidla dobře hybná a silná, lze předpokládat, že za pět až patnáct sezení může začít hlásku používat. Ale samozřejmě jsou děti, které zvládají hlásku nacvičit i během dvou sezení, a děti, kterým těch patnáct sezení zdaleka nestačí.
Mgr. Lenka Bartáková
Klinický logoped v nestátním zdravotnickém zařízení ordinace klinické logopedie ve Znojmě, mluvčí Rady Asociace klinických logopedů v ČR, www.klinickalogopedie.cz.
Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a po absolvování pokračovala ve vzdělávání na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví oboru Klinická logopedie, které probíhá při plném úvazku ve zdravotnictví. Získala atestaci z oboru a Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Pracovala v soukromých ordinacích klinické logopedie a v nemocnicích na různých odděleních. Nyní pracuje jako klinický logoped ve své soukromé ordinaci ve Znojmě, www.cerstvalogopedie.cz.
ČLÁNKY DO MAILU