Co znamená, když je váš pot kyselý

Pocení nemá rád snad nikdo. Pro naše tělo je však pot hodně důležitý. Víte ale, co všechno obsahuje, co ho způsobuje a slyšeli jste už někdy o kyselém potu?

Na zvýšené pocení má obecně vliv mnoho stavů. Od onemocnění štítné žlázy přes cukrovku. U žen pak při menopauze či při zvýšeném tlaku. Pozor, pokud máte slanější pot, může to být příznak cystické fibrózy. „To je velmi vážné onemocnění, při kterém defektní gen navozuje vznik defektního proteinu, který špatně ovlivňuje transport iontů přes buněčné membrány,“ popisuje lékařka Karola Haasová s tím, že příznaky se objevují už v prvním roce života – jedná se zejména o fatální potíže s dýcháním.

Kyselý pot provází fobie, ale má i jiné příčiny

Existuje ale i kyselý pot, který může být příznakem vážného onemocnění, jako jsou různé úzkostné stavy (například agorafobie – strach a úzkost na volném prostranství). Člověk s touto diagnózou by měl kromě klasického lékaře navštívit i psychoterapeuta. U řady pacientů se objevuje i bromidrofobie. Není to nic jiného než strach z vlastního zápachu.

Podle odborníků může být kyselý pot způsobený i stravou, stresem či vlivem určitého tipu léků. Na pocení ze stresu účinně pomáhá šalvěj. Teď se podívejme na potraviny, které kyselý pot způsobují. Základem je cukr, dále slazené limonády, bílá mouka, mléko, alkohol, káva, solené či grilované a uzené potraviny. „Vyhněte se alkoholu a kořeněným jídlům, omezte kávu i sladké a sprchujte se spíše vlažnější vodou. Zamyslete se i nad volbou vhodného oděvu. Léto je tu, syntetické materiály jsou neprodyšné a zvláště v parných dnech se v umělém oblečení budete cítit jako v sauně,“ popisuje dermatoložka Lucie Jarešová v článku Silné pocení není normální.

Již zmiňované léky samy o sobě kyselý pot nezpůsobují. Podle lékařů vzniká na základě různých chronických onemocnění, dochází pak k celkovému překyselení organismu. Pokud se chcete problémů zbavit, je vhodné nekonzumovat ve větší míře výše zmiňované potraviny.

Pot a jeho složení

Asi vás nepřekvapí, že hlavní složkou potu je voda. Naše tělo jej vylučuje apokrinními a ekrinními potními žlázami. Je nutno podotknout, že oba dva typy žláz vytvářejí odlišný typ potu s odlišnou funkcí. Zmiňované ekrinní žlázy v nutných případech ochlazují povrch kůže a díky tomu i celý organismus. Tento pot obsahuje zejména draslík, chlor, sodík či hořčík. Naopak apokrinní žlázy najdeme v okolí bradavek, na tříslech a v podpaží. Pot, který vylučují, obsahuje různé tuky a bílkoviny.

Pokud má někdo pocit, že jeho pot je jaksi „neslaný“, může se ho podle lékařky týkat právě problém kyselého potu.

Fakta o pocení:

  • Až jeden litr potu vytvoří naše tělo každý den – jeho množství závisí na klimatických podmínkách, fyzické námaze nebo vynaloženém stresu.
  • Pocení je přirozený proces zajištující termoregulaci, ale i vylučování toxických látek z těla.
  • Pot se skládá z 99 % z vody, zbytek jsou rozpuštěné pevné látky (chlorid sodný, močovina, kyselina močová atd.).
  • Nepříjemný pach vzniká až množením bakterií v místě vyloučení potu.
  • Více v článku Letní pocení – deodorant, antiperspirant, nebo šalvěj?

A jak vzniká nepříjemný zápach? Stojí za ním bakterie, které začnou na pokožce a chloupcích rozkládat bílkoviny a mastné kyseliny. Takže bez deodorantu se bohužel neobejdeme a se složením potu také nic moc nenaděláme.

Jak nejlépe omezit vznik potu?

Podívejme se na to ještě jednou podrobněji. Velkým problémem je obezita. Pravidelným cvičením zhubnete a posílíte svou kondici. Vaše tělo si zvykne na nadměrnou pohybovou aktivitu a nebude se potřebovat tolik ochlazovat.

Neplechu dělá i již zmiňovaný stres. Stresující momenty plné psychického vypětí a nervozity jsou mimo jiné spojené také se zvýšeným pocením. Pokud se cítíte pod velkým tlakem v práci, v hlavě vám leží nevyřešené partnerské spory a jste zoufalí, že den nemá víc než čtyřiadvacet hodin, zvolněte, pokuste si dát vztahy či pracovní poměry do pořádku. Dlouhodobě může být nadměrné pocení známkou depresí, kvůli kterým je třeba vyhledat odbornou pomoc.

Nadměrnému pocení napomáhá i hormonální nerovnováha. Po celý život nás ve velké míře ovlivňují hormony. Zvláště ženy jsou velmi citlivé na jakoukoliv změnu hormonální hladiny a v životě si projdou několika velkými přeměnami – dospíváním, těhotenstvím a menopauzou.

Odborná spolupráce

MUDr. Karola Haasová

Absolvovala studium na 3. LF UK v Praze. Pracuje v Centru imunologie a mikrobiologie Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Zastává zde vedoucí funkci v Laboratoři vakcín. Zabývá se imunologií, alergologií a mikrobiologií.