Hlavní navigace

Český česnek nemusí být a často ani není český

3. 3. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Je to taková malá záhada… Česnek označený jako „český“ lze v obchodech koupit prakticky celoročně. Přestože to až na výjimky není možné. Navíc označení „český“ nese mnohem vyšší množství česneku, než kolik se ho u nás vůbec vypěstuje.

Zájem spotřebitelů o potraviny a zemědělské produkty původem z naší země se postupně zvyšuje. To ale v mnoha případech ústí do situace, kdy se za produkty tuzemského původu vydávají i takové, které tuzemský původ nemají. Týká se to ve velké míře i českého česneku.

Sníme 12 tun česneku ročně

Česnek označený jako „český“ lze v maloobchodní síti koupit prakticky celoročně. Podíl takto označeného česneku na trhu je evidentně mnohem vyšší, než jaký je podíl tuzemské produkce této komodity na celkové roční spotřebě.

Ta se pohybuje mezi 10 až 12 000 tunami, roční tuzemská produkce ale činí zhruba 10 procent z této spotřeby. V praxi to ale zcela jistě není tak, že by byl v maloobchodu označen jako „český“ jen každý desátý prodávaný produkt, obvykle je tak označen každý druhý, třetí nebo čtvrtý.

Jaký česnek to tedy vlastně kupujeme?

Zahraniční odrůdy a čachry s původem

Jako český česnek lze na trh logicky uvádět česnek, který je vypěstován v naší zemi. Část prodávaného česneku ovšem v praxi pochází ze zahraničí, přičemž často jde o francouzské odrůdy česneku. Mimo jiné proto, že Francie finančně dotuje sadbu česneku ve výši zhruba 3 eura na kilogram sadby, což samozřejmě výsledný produkt z francouzské sadby zlevňuje.

Také u česneku se navíc uplatňuje praxe známá z minulosti, například z pěstování jahod. Tedy, že pěstitel prokáže jeho produkci na území ČR, neboť jej skutečně na nějakém menším pozemku pěstuje. Pokud by se ale dala do souvislosti pěstební plocha a reálný objem prodeje z této plochy, ukázalo by se, že na příslušném pozemku není možné vyprodukovat tolik česneku, který se jako český a v ČR vypěstovaný prodává.

To ovšem spotřebitel nezjistí a nezjistí ani odrůdu česneku, který si kupuje, neboť legislativně není stanovena povinnost odrůdu uvádět.

Jsme šlechtitelská velmoc, v obchodech to nepoznáme

To je docela škoda, k základní orientaci spotřebitele by uvádění odrůd nepochybně přispělo. A ČR navíc patří, mimo jiné zásluhou šlechtitele česneku Jana Kozáka, k předním evropským i světovým šlechtitelským zemím.

Jen zmiňovaný šlechtitel vyšlechtil celkem 21 odrůd, z nichž 15 je stále v prodeji a další ve vývoji. To v praxi znamená, že vyšlechtil nejvíce česnekových odrůd v Evropě. (Přečtěte si rozhovor s Janem Kozákem.)

Galerie: České odrůdy česneku vyšlechtěné Janem Kozákem

Více o tuzemských odrůdách česneku lze zjistit na webu česnek.cz, mezi nejznámější a nejvíce pěstované a prodávané patří přitom Bjetin, Lukan a Slavin II. Naopak mezi tuzemské odrůdy nepatří Dukát, který je ale v ČR registrovaný a do naší země se dováží desítky let.

Hanácký paličák pochází z Ruska. České odrůdy mají jinou chuť

Stejně tak nepatří mezi naše odrůdy Hanácký paličák, což je česnek původem z Ruska, a není to jediná odrůda ruského původu. Přesto tento název údajně zavádějící není.

Vyznat se v česneku, původu odrůd a původu česneku vůbec je tak docela oříšek. Pokud chce spotřebitel kupovat skutečně český česnek vyšlechtěný v naší zemi, měl by se podle Jana Kozáka řídit heslem „najdi si svého česnekáře“. Především z řad menších pěstitelů v rámci prodejů ze dvora, u nichž je záruka tuzemského původu vyšší než ve velkých prodejních sítích.

V ČR vyšlechtěný česnek má speciální chuť, na kterou je, jak uvedený pěstitel konstatuje, člověk „zvyklý a očekává ji“. Neplatí ale úplně stoprocentně, že je tuzemský česnek vždy palčivější a chuťově výraznější. Například odrůda Blanin II tak palčivá není, přesto je to česnek vyšlechtěný v naší zemi. Výraznost chuti česneku také není měřítkem kvality, a do jisté míry jsou tak zavádějící senzorická (smyslová) hodnocení, podle nichž se občas také kvalita česneku poměřuje.

Galerie: Jan Kozák, náš největší náš šlechtitel česneku

Chcete český česnek? Musíte si počkat

Česnek se v naší zemi, na rozdíl od jiných druhů zeleniny, prakticky vůbec nepěstuje ve sklenících. Při vhodných klimatických a teplotních podmínkách jej lze sice uchovávat téměř po celý rok, to lze ale jen ve speciálních skladech, kterých je v ČR nedostatek. Pokud není možné česnek dlouhodobě skladovat při teplotách kolem −2 stupňů Celsia, hrozí mimo jiné jeho napadení roztoči a dalšími škůdci.

To v praxi znamená, že skutečně český česnek vypěstovaný v ČR z českých odrůd je možné do tržní sítě dodávat zhruba od dubna. To ale realitě moc neodpovídá, v obchodech lze česnek označený jako „český“ nakupovat i v současné době. Jaký je ale jeho skutečný původ, lze dokázat jen velmi obtížně.

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).