Hlavní navigace

V obchodech je i teď česká zelenina. Které druhy?

3. 2. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
KOMENTÁŘ – Dokonce i nyní v zimě můžeme nakupovat různé druhy zeleniny tuzemského původu. Potenciál celoroční nabídky české zeleniny je vyšší než u ovoce. Má to několik logických důvodů.

Zelenina bývá často uváděna jako jeden ze symbolů nízké soběstačnosti naší země v produkci a nabídce potravin tuzemského původu. Realita však ukazuje, že zeleniny původem z ČR je v nabídce maloobchodů poměrně široké spektrum. A to i v lednu a únoru, které jsou pro změnu symbolem období, kdy v našich klimatických podmínkách nelze téměř nic vypěstovat.

Jaká česká zelenina je nyní v našich obchodech

Aktuálně si mohou spotřebitelé koupit v obchodech české brambory i českou cibuli, také ale kompletní spektrum základní kořenové zeleniny, tedy mrkev, celer a petržel.

I na přelomu ledna a února nabízí maloobchod české kedlubny, bílé zelí, česnek nebo červenou řepu.

Zakoupit lze navíc také některé bylinky z tuzemské produkce, například pažitku nebo bazalku.

Oproti ovoci, kdy jsou aktuálně v nabídce maximálně jablka či hrušky, je tak rozsah nabídky zeleniny o poznání širší, což má samozřejmě několik praktických důvodů.

Proč je české zeleniny víc než ovoce?

Tím základním důvodem je možnost celou řadu druhů zeleniny dlouhodobě skladovat, a to i celoročně, respektive od sklizně do začátku další sklizně. To se týká až na bylinky v zásadě všech výše jmenovaných druhů zeleniny, pokud jsou příslušné komodity skladovány ve správné teplotě.

Na rozdíl od ovoce není navíc vždy nutné prodlužovat jejich trvanlivost balením do ochranných atmosfér (i když i ty se používají při skladování měkčích druhů zeleniny, jako jsou papriky, lilek nebo salát), často stačí jen igelitový obal s otvory, který zabraňuje vysychání zeleniny a snižuje riziko jejího poškození transportem.

K prodloužení doby nabídky naší zeleniny a objemu této nabídky jsou tak základním opatřením investice do skladovacích prostor na území ČR. I pro zeleninu ale samozřejmě platí, že prakticky všechny její druhy lze pěstovat ve skleníku, a také proto je možné i v současné době nakupovat v obchodech tuzemská rajčata, která ovšem nestačí pokrýt celkovou poptávku. Za vhodnou komoditu k pěstování ve skleníku se také považují okurky a lze očekávat, že i naše okurky bude mít spotřebitel k dispozici častěji, než je tomu dosud.

Galerie: Čerstvě utrženo uspělo i v řetězcích

Výhody pro pěstitele zeleniny

Značnou výhodou většiny druhů zeleniny je (například oproti ovocným stromům) kratší, v zásadě několikatýdenní až několikaměsíční produkční cyklus. To umožňuje (až na víceleté druhy zeleniny, jako je chřest nebo petržel) opakovanou sklizeň v průběhu roku, ovšem obvykle ne pod širým nebem. Důkazem jsou mimo jiné i zmiňovaná rajčata.

Další nespornou výhodou je odolnost mnoha druhů zeleniny vůči nízkým teplotám. Taková růžičková kapusta nebo pórek odolají teplotám až do minus 10 stupňů, brokolice vydrží přímrazek až do minus 8 stupňů, mírný mráz snese cibule, česnek i petržel, teploty kolem nuly nepoškozují ani mrkev nebo celer.

Horší je to s bramborami, nejkonzumovanější zeleninou, kterou mráz poškozuje a je nutné ji skladovat v teplotách minimálně 2 stupně nad nulou. Naši pěstitelé jsou nicméně schopni dodávat na trh rané brambory již koncem května a „stará sklizeň“ vydrží při správném skladování až do června následujícího roku. Takže tuzemské brambory je skutečně možné nabízet tuzemskému spotřebiteli celoročně.

Výše zmiňovaná odolnost některých druhů zeleniny také znamená, že je lze i přes chladné období, dokonce i přes zimu, nechávat na poli. Takový způsob volí někteří pěstitelé v zahraničí, v ČR se ovšem tímto způsobem zelenina neuchovává, neboť rizika náhlých, byť krátce trvajících mrazů jsou vysoká a zelenina na poli komplikuje práci se zemědělskou mechanizací.

Jsou snad plody ze skleníků horší?

Stejně jako v případě ovoce by bylo každopádně možné rozšířit nabídku tuzemské zeleniny o produkci ze skleníků. Bariérou však je vysoká vstupní investice a s tím související vyšší cena, ale také image skleníkové produkce.

Mnozí spotřebitelé považují tento způsob pěstování za nepřirozený a výsledný produkt za méně chutný, přičemž důvodem je podle značně rozšířeného názoru absence přímého slunečního svitu. Ve skutečnosti je ale pro optimální senzorické vlastnosti rozhodující správná doba sklizně (tedy sklizeň v optimální zralosti, ne takzvané „podtržení“ ještě před dozráním). Intenzita osvitu, ať již umělého, nebo přirozeného, má spíše vliv na tvorbu dusičnanů, přičemž platí, že za nízkého osvitu je tvorba dusičnanů vyšší, a naopak světlo napomáhá k využití dusičnanů k růstu rostlin. Také proto by se měla zelenina sklízet za poledne a světla, neboť při sklizni po ránu nebo v šeru je riziko vyššího obsahu dusičnanů o něco vyšší.

To je však jen detailní „vychytávka“, možná spíše pro drobné pěstitele a zahrádkáře. Obsah dusičnanů (nejen) v zelenině v ČR podléhá pravidelným kontrolám, a co se týká tržní sítě, vycházejí výsledky kontrol prodávané tuzemské zeleniny jako bezproblémové a většina prohřešků se týká spíše označování produktů.

Galerie: České potraviny na pranýři

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).