Hlavní navigace

Až třetina nakažených Čechů chytla covid-19 v práci. Nejčastěji zdravotníci a učitelé

2. 8. 2021

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Určit přesná místa přenosu koronavirové nákazy je obtížné. Z dostupných informací můžeme nicméně vyčíst, jak často mohlo docházet k infekcím na pracovišti, respektive při výkonu povolání. Kdy lze uznat covid-19 za nemoc z povolání?

Možností, jak se nakazit koronavirem, je mnoho a šance přibývá při nedodržování hygienických opatření. Tomu, jak omezit přenos infekce koronavirem z nákupního vozíku, jsme věnovali samostatný článek.

K dalším rizikovým místům patří veřejná doprava a často došlo k nákaze v zaměstnání. Některá povolání jsou pak pro přenos infekce rizikovější. O jaká se jedná, ukázala studie, která vychází z registru infekčních nemocí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (Informačního systému infekčních nemocí, ISIN).

„Z dostupných dat vyplývá, že zhruba třetina osob nakažených koronavirem v loňském roce se mohla infikovat v zaměstnání,“ říká profesor Milan Tuček, přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Kontaktní profese jsou nejrizikovější

Mezi profese, u nichž docházelo k nákaze v zaměstnání nejčastěji, patří kromě sester, učitelů a sociálních pracovníků třeba také strojníci nebo úředníci. Podle prof. Tučka má dodržování hygienických opatření právě v zaměstnání nadále velký význam.
„Trasovat, a tedy i určovat místa přenosu koronavirové nákazy lze s rostoucím počtem případů obtížně. Z informací v registru ISIN můžeme nicméně vyčíst, jak často mohlo docházet k infekcím na pracovišti, respektive při výkonu povolání,“ vysvětluje prof. Tuček, který svá zjištění publikoval ve vědeckém časopise Central European Journal of Public Health.

Mezi profese, které se nejčastěji nakazily v práci, patří sestry a ošetřovatelé, záchranáři, učitelé, strojníci, úředníci, sociální pracovníci, lékaři, policisté nebo třeba horníci, což si můžete prohlédnout v následujícím grafu:

Zdroj: ÚZIS

Covid-19 jako nemoc z povolání?

Ze 732 202 covidových případů evidovaných v ISIN v období od loňského března do konce roku 2020 jich bylo na základě prokázaného výskytu viru na pracovišti a typu pracovního prostředí zařazeno 64 587 (9 %) do kategorie „pravděpodobná pracovní nákaza“. To jinými slovy znamená, že tyto nakažené osoby se s největší pravděpodobností infikovaly přímo v zaměstnání.

Neznamená to ovšem, že všem těmto osobám lze uznat covid-19 za nemoc z povolání. Dalších 184 384 (25 %) případů spadá do kategorie „pracovní kontakt“, která zahrnuje případy, kdy nakažená osoba byla v kontaktu s koronavirem na pracovišti, ale přímou nákazu nelze předpokládat s jistotou.

„S tím, jak na podzim rostl počet případů, přibývalo také nákaz mimo pracoviště. Mimopracovní nákazy převážily, ale celkově zhruba třetina nakažených osob se mohla covidem-19 nakazit v zaměstnání. Riziko, že se v práci nakazíte, bylo tedy značné a dodržovat protiepidemická opatření na pracovištích má velký smysl,“ zdůrazňuje Milan Tuček. Řada firem také proto podle jeho zkušeností testovala své zaměstnance dříve, než jim to bylo nařízeno ministerstvem.

Nemocí z povolání bude zřejmě přibývat

V České republice je možné za přesně stanovených podmínek uznat covid-19 za nemoc z povolání. V loňském roce tomu tak bylo u 150 nakažených osob, většinou zdravotníků. Lidé podle prof. Tučka často o této možnosti nevěděli nebo si neuvědomili, že ji mohou využít, a nárokovat tak odškodnění. Samotná nákaza na pracovišti k tomu ale nestačí.

Je třeba doložit ze zdravotní dokumentace klinický obraz průběhu onemocnění, laboratorní průkaz nákazy (antigenní nebo PCR), a k tomu musí epidemiolog hygienické stanice uznat, že na daném pracovišti existuje zvýšené riziko přenosu nákazy oproti běžnému riziku v populaci, a to i v době komunitního šíření nákazy.

Covid-19 jako nemoc z povolání se tak týká především zdravotníků, kteří ošetřovali covidové pacienty nebo pracovali s inkriminovaným biologickým materiálem. „Pro uznání zvýšeného rizika nákazy nepostačuje samotný fakt, že pracujete v nemocnici,“ upřesňuje prof. Tuček a dodává, že Česká republika patří v uznávání nemocí z povolání spíše mezi země s citlivým přístupem, jako jsou třeba Německo nebo Itálie.

Podle informací prof. Milana Tučka žádostí o uznání covidu-19 za nemoc z povolání v letošním roce přibývá. V jednotlivých krajích už ministerstvem pověřená zdravotnická pracoviště, většinou ve fakultních nemocnicích, registrují stovky žádostí.

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).