Hlavní navigace

Respirátor: na co dát pozor, aby opravdu chránil před koronavirem

1. 2. 2021

Sdílet

V Rakousku je jejich nošení na některých místech povinné, na Slovensku se doslova strhla bitva v Lidlu, když byly v akci. Respirátory FFP2 jsou momentálně vykupovanou komoditou. Na jejich (ne)účinnost coby ochrany před COVID-19 má ale vliv mnoho faktorů, o kterých často ani nevíme.

Češi nakupují respirátory ve velkém, obvykle ale neuvažují nad tím, jaké, jak je správně používat a že většina z nich jsou stále jen jednorázové pomůcky. Špatná velikost, délka nošení i manipulace mohou účinek respirátoru doslova vyrušit. Velký vliv na to, jak fungují, má také materiál – třeba česká nanovlákna.

Co se dozvíte v článku
  1. Zásoby respirátorů se tenčí
  2. Respirátor musí „sedět“
  3. I respirátor navlhne
  4. Sejmutí respirátoru = riziko
  5. České nano a jeho funkce

Respirátory povinně: od kdy, kde a jaké


  • Stačí rouška nebo dvě roušky namísto respirátoru?
  • Musí mít respirátor i děti?
  • Kde všude platí povinnost nosit respirátor?
  • Respirátor FFP2 nebo také KN 95?

Všechny informace přehledně ZDE.

Zásoby respirátorů se tenčí

Respirátor třídy FFP2 je obecně mezi laiky vnímaný jako „více funkční“. A v lékárnách i e-shopech je o něj velký zájem:

„Zájem o respirátory je určitě zvýšený, lidé nyní místo ústenek žádají respirátory typu FFP2,“ popisuje konkrétní zkušenosti lékárnice a tisková mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová. „V některých lékárnách došlo k vyprodání zásob a docházejí zásoby i u některých distributorů.“

Zvýšený zájem v Praze potvrzuje i Aleš Novosád z lékárny Benu: Zájem o respirátory je v naší lékárně enormní. Dříve se průměrně prodalo dvacet balení za den, v posledních dnech je to ale devadesát až sto balení. Respirátory průběžně objednáváme u distributorů, ale i ti už mají občas výpadky.“

Respirátor musí „sedět“

Dosud je na dobrovolnosti každého z nás, jakou pomůcku k ochraně dýchacích cest sami zvolíme.

„A každý se může rozhodnout sám za sebe: co je pro mě zásadní? Je to cena? Nebo kvalita ochrany?“ říká Jana Zimová, výkonná ředitelka firmy Respilon, českého výrobce respirátorů . „Spousta lidí se chrání jen proto, že to nařizuje vláda – pokud je to tento motiv, pak volí nejčastěji jednorázovou chirurgickou roušku nebo doma ušitou. Na obličej ji často umístí tak, aby se jim dobře dýchalo.“

A to samé udělají s respirátorem. Přitom tzv. „face-fit“, který Jana Zimová zmiňuje, je zásadní pro míru ochrany dýchacích cest. Respirátor musí zkrátka dobře „sedět“:

„Když si vybíráte džíny, znáte svou velikost, ale různé džíny mají i různé střihy a tvary,“ přirovnává Jana Zimová. „Každý máme jinou ergonomii obličeje. Ideální postup tedy je, když si mohu respirátor vyzkoušet, poznat pár typů a zjistit, co mi sedí, funguje a je pohodlné.“

„Největší chybou je špatná technika nošení ochranných pomůcek. Lidé je často nemají nasazené na nose,“ vidí v praxi i Michaela Bažantová.

I respirátor navlhne

Respirátor oproti jednorázové roušce zároveň funguje tak, že nechrání jen okolí od „našich“ virů, ale i toho, kdo jej nosí, před viry ostatních. Jeho účinnost má ovšem také ALE. Běžné pomůcky (kromě nanovlákenných) totiž splňují to, co slibují, jen po určitou dobu, obvykle se uvádějí dvě až tři hodiny. 

„Náš dech je ale vlhký a rouška obvykle navlhne třeba už po třiceti minutách nošení,“ říká Jana Zimová. „Pak pozbývá účinnosti, a to samé platí pro respirátor, který neobsahuje nanovlákennou membránu. V okamžiku, kdy zvlhne, přestává být účinný.“ 

Základní problém běžných respirátorů spočívá v tom, že je jejich funkčnost založena na elektrostatické filtraci. Při kontaktu s vlhkostí se náboj filtru rychle vybíjí a dochází k výraznému snížení jeho účinnosti. Viry a bakterie pak mají otevřený přístup k dýchacím cestám. Aby uživatel zůstal chráněný, musí takový respirátor asi po třiceti minutách z tváře sejmout. Když filtr vyschne, účinnost se opět navýší, to ale není v současné době, kdy se potřebujeme chránit téměř pořád, ani komfortní, ani bezpečné. Spousta lidí o tomto úskalí neví a řídí se obecným přesvědčením, že respirátor je vyšší možná forma ochrany než klasická ústenka.

Péče o respirátor

  • Klasické respirátory patří mezi jednorázové ochranné pomůcky a po použití by se měly zlikvidovat.
  • Pokud je chceme použít znovu, měli bychom se řídit striktně pokyny výrobce, ale ani tak není poté znovu zaručena jejich účinnost.
  • Česká lékárnická komora již na jaře připravila pro veřejnost praktický manuál, jak pečovat o ochranné pomůcky. Na serveru Vitalia.cz pak najdete tipy Jak a kdy je možné opakovaně používat respirátor.
  • Samostatnou kapitolou jsou výrobky s obsahem nanovlákna – i tady je doporučeno pečlivě studovat pokyny výrobce. Mnozí totiž na své nanovlákenné výrobky prodávají speciální dezinfekce, které musí mít přesné procento alkoholu, aby se nanovlákno neponičilo.

Sejmutí respirátoru = riziko

A ještě jeden pomyslný zakopaný pes je v otázce účinnosti respirátorů, pokud v sobě nemají zabudovanou samosterilizační funkci. Aby opravdu fungovaly, je podmíněno také tím, že na ně nesaháme, což je další riziko potenciální kontaminace. Zjednodušeně by se dalo říct, že se jejich účinek snižuje či ruší v okamžiku, kdy je sejmeme; třeba kvůli tomu, abychom se napili nebo najedli, a pak si je zase nandáme. Viry (včetně toho momentálně nejobávanějšího) a bakterie jsou všude a rukama je roznášíme dál.

„Když se chce člověk opravdu chránit, je ochrana dýchacího ústrojí, ať rouškou, nebo respirátorem, jen jednou z částí celého řetězce,“ upozorňuje Jana Zimová. „A před nákazou nás úplně nespasí, protože obrovsky důležitá je hygiena rukou. Ale kdo třeba předtím, než sahá na roušku, použije vždy dezinfekci? Už v okamžiku, kdy respirátor dáme třeba na stůl nebo do kabelky, je kontaminovaný a neměl by se znovu použít, pokud nemá samosterilizační účinky.“

High tech mezi respirátory

  • Uživatelsky nejpříjemnější a prakticky bez péče je pak určitě novinka mezi respirátory, kterou uvedla na trh firma Respilon. 
  • Jde o samosterilizační nanorespirátor, který byl vyvíjen na základě uživatelských požadavků spolu s izraelskými vědci. 
  • Samosterilizační respirátor v sobě obsahuje vrstvy akcelerovaného oxidu mědi, a to znamená neustálý proces hubení virů a bakterií bez údržby. Může se dát jen tak do kabelky nebo ke klíčům, dokonce jej bez obav někomu půjčit. 
  • Funguje bezpečně až do doby, než jej mechanicky poškodíte, a váží něco málo přes tři gramy. 
  • Tím, že vydrží řadu dnů, produkujete i méně odpadu a jeho vyšší pořizovací cena (cca 200 korun) je v konečném důsledku levnější než cena jednorázové pomůcky (cca 50 Kč), kterou za pár hodin vyhodíte.

České nano a jeho funkce

Kdo chce tedy ochranu brát zodpovědně a nakupuje respirátory, nemá to zdaleka jednoduché. Spoustu možných překážek ale umí řešit už zmiňované, a navíc české nanomateriály. Novodobé ochranné pomůcky totiž chrání mechanicky, takže nepropustí ani ty nejmenší částice včetně obávaných virů.

„S nanomateriály jsme skutečně na hony daleko od doma ušitých či jednorázových ústenek. Dobrá zpráva pro kupujícího je v tom, že možnosti tu jsou,“ dodává Jana Zimová. „Dnes jsme schopni vytvořit dokonale hustou síť z titěrných vláken, a ta zaručí mechanický záchyt patogenů. Přes nanovlákenný respirátor projdou jen molekuly vzduchu.“

Díky zmiňovanému mechanickému záchytu navíc respirátoru nevadí, že zvlhne. Ochrana je zajištěna oběma směry – jako nakažení nikoho nenakazíme, jako preventivní pomůcka zajistí, že nikdo nenakazí nás.

„Obrovským benefitem novodobých ochranných pomůcek s nanotechnologií je také prodyšnost. Mnoho z nás v nich tráví spoustu času, potřebujeme v nich chodit, mluvit, vykonávat spoustu činností dlouhé hodiny,“ uzavírá Jana Zimová.

Galerie: Výroba nanoroušek

Odborná spolupráce:

Ing. Jana Zimová, MBA

Výkonná ředitelka firmy Respilon.

Autor článku

Zaměřuje se především na problematiku zdravého životního stylu, sportu, nemocí a jejich řešení.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).