Hlavní navigace

Až jednou budu chtít zhubnout, vytáhnu barevné talíře

 Autor: Depositphotos.com
Hubnutí a barvy spolu poměrně úzce souvisí. Ono totiž není jedno, jakou barvu má váš talíř, ze kterého jíte své – i když třeba dietní – jídlo, ani jak jsou vymalované stěny v místnosti, v níž jíte.
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Hubnutí začíná v hlavě, pokračuje přes lednici, špajzku a končí u talíře. U hezkého talíře s pěkně naservírovaným jídlem, které budeme konzumovat v příjemném prostředí. Je totiž velice důležité, co jíte, ale i kde a na čem. S psycholožkou Ivo Málkovou a obezitoložkou Ditou Pichlerovou jsme si povídali o vlivu barev a velikosti talíře ve chvíli, kdy se rozhodnete hubnout.

Rýže sníte víc, když je na bílém talíři

Barva navozuje emoce a může ovlivnit psychiku. „Jsou určitá tvrzení, nevím, jak je to vědecky ověřené, že červená stimuluje chuť k jídlu – na druhou stranu červená má také význam STOP, modrá uklidňuje – tlumí chuť k jídlu, žlutá podporuje chuť k jídlu – McDonald's je do žluta, růžová asociuje sladké, bílá slanost,“ říká Iva Málková.

„Nevím o žádné solidní studii, která by zkoumala souvislost mezi barvou talíře a množstvím snědeného jídla. Obecně se ale má za to, že barvy nás ovlivňují víc, než si myslíme. Pokud lidé konzumují jídlo v barvě talíře, údajně ho snědí o něco více, než když jsou barva jídla a talíře kontrastní,“ uvádí Dita Pichlerová. Typicky se hovoří o vysoce sacharidových přílohách, jako jsou rýže nebo těstoviny. Když si je dáte na tmavý talíř, sníte jich podle této teorie méně, než kdybyste je jedli z talířů světlých.

Důležitá je ale i barva místnosti, ve které jíme. Barvy teplé, typu oranžová, hořčicová, žlutá pastelová, spíše povzbuzují k jídlu, kdežto studené barvy chuť k jídlu tlumí. „Viděli jste někdy na modro či na zeleno vymalovanou restauraci? Já ne. Kdežto oranžových interiérů je k vidění poměrně dost,“ říká obezitoložka.

Jídlo z krabičky si vždy vyndejte na talíř

Iva Málková ale zdůrazňuje, že existují jiné faktory, které mají na hubnutí větší vliv, než barva nádobí. Třeba všímavé jedení, při němž si hubnoucí zvyšuje citlivost k nasycení, více vnímá chutě a nehltá; nebo to, jak je jídlo na talíři uspořádáno. „Jíme očima – jinak bude chutnat hezky upravené jídlo s drobnými (třeba zeleninovými) ozdobami, jinak totéž, ale ledabyle ‚pohozené‘ na talíři bez jakékoli další úpravy, nebo když to budu jíst z umaštěného papíru,“ uvádí psycholožka.

Nesmírně důležité je i množství jídla, které při hubnutí zkonzumujeme. Ošidné v tomto ohledu mohou být boxy na oběd, které jsou hluboké a stále vypadají prázdně. Člověk si pak do nich může naložit víc, než by jako dietně se stravující měl. „Ideální ale je použít už rovnou krabičku určitého objemu, optimální bývá porce o velikosti tři sta mililitrů,“ radí obezitoložka. „Na druhou stranu ale platí, že když hubnoucí používají stále stejnou krabičku a jednou si množství odváží, tak už pak vědí, kolik jídla si mají dát, a krabička může sloužit jako dobré měřítko. Jsou i různě dělené krabičky a množství jídla se pak dá dobře odhadovat,“ míní Iva Málková.

Malý, nebo velký talíř?

Před konzumací ale rozhodně nezapomínejte obsah krabičky přemístit na talíř, jednak kvůli estetickému zážitku z jídla a také kvůli kontrole snědeného množství. „Pochopitelně také závisí na druhu snědené potraviny – zeleninového salátu si jistě můžeme dát větší množství než třeba žemlovky,“ upřesňuje Dita Pichlerová.

A určitě si jídlo servírujte na talířky malé. „Když jídlo vypadá opticky větší, zasytí více i psychicky,“ říká Iva Málková. Skutečně malé talířky hrají tak velkou roli? „Ano, toto jednoznačně platí. Obecně se doporučuje konzumovat jídlo z menších talířů, třeba i dezertních. Psychika v tomto smyslu funguje spolehlivě – snědla jsem přece celý talíř,“ radí Dita Pichlerová.

Šedivé nádobí se jednou bude hodit

Jakkoliv se hře s barvou, jídlem a hubnutím lidé mohou bránit, je zřejmé, že svou roli hrají. Za sebe mohu potvrdit, že mám doma sadu tmavě šedých talířů, a přestože jsou krásné (a drahé), jsou jen na okrasu, jídlo na nich neservíruji. Ještě jsem totiž nenašla jídlo, které by na nich vyloženě dobře vypadalo, jídlo z nich mi nechutná a vlastně mě vůbec neláká. Což je ale docela dobrá zpráva, protože až se odhodlám k nasazení diety, tak vím, pro jaké nádobí sáhnout…

Odborná spolupráce:

PhDr. Iva Málková

Psycholožka, problematice obezity se věnuje 40 let. V r. 1990 založila společnost STOB (STop OBezitě), která sdružuje na tři sta psychologů, lékařů, nutričních terapeutů, cvičitelek ad. odborníků s cílem pomáhat hubnout s rozumem.


MUDr. Dita Pichlerová

Lékařka s atestací z vnitřního lékařství a dlouholetou praxí, promovala na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1997 až 2007 pracovala v Centru diabetologie IKEM. V roce 2009 stála u zrodu OB kliniky, kde stále pracuje.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).