Nejnovější studie ukázala, že lidé s fyzicky namáhavou prací mohou mít větší sklony k obezitě než ti, co mají sedavé zaměstnání. Jak je to možné?
Pravidelný pohyb a přiměřená fyzická aktivita jsou zásadní pro udržení našeho zdraví, kondice i štíhlé linie. Na tom se v dnešní době shodnou v podstatě všichni lékaři, nutriční specialisté a cvičitelé. Výzkumníci z University of South Australia nyní ale přišli se studií, která naznačuje, že možná jen samotná aktivita – bez správného denního rozložení – nestačí.
Co se dozvíte v článku
4 typy pracovníků: mravenci, koaly, lvi a šimpanzi
Pokusu se zúčastnilo 807 pracovníků, u kterých vědci zkoumali četnost fyzické námahy v práci i ve volném čase. Podle toho si následně účastníky rozdělili do čtyř kategorií.
První skupinou byli lidé označení pro potřeby studie jako „lvi“. Ti v podstatě během celého dne vykonávají fyzicky náročnou činnost, kvůli tomu jsou pak unavení, a když mají „padla“, tak už doma jen odpočívají. Jejich objem pasu, váhu a procento tuku v těle odborníci poměřili s dalšími skupinami nazvanými jako „mravenci“, „koaly“ a „šimpanzi“.
Zatímco „lvi“ tedy v práci řadu hodin v kuse fyzicky pracují a ve volnu jen odpočívají, mravenci jsou aktivní neustále, koaly naopak v obou obdobích fyzicky zahálejí a šimpanzi mají pohyb přiměřeně rozvrstvený do celého dne a promísený s časem na odpočinek.
Tvrdá fyzická dřina k hubnutí nestačí. Může i zvýšit riziko obezity
Výsledky ukázaly, že naproti veškerým očekáváním mají největší sklony k obezitě právě „lvi“, nikoliv „koaly“, které mají v průběhu dne nejméně fyzického pohybu. „Zajisté je třeba výdej energie, abychom předešli obezitě. Ale zdá se, že se na to nedá dívat jen takto izolovaně, ale je třeba vše vnímat komplexně,“ okomentovala výsledky výzkumu doktorka Dot Dumuidová z University of South Australia. Podle ní studie boří mýtus o tom, že je k hubnutí třeba jen maximalizovat fyzický pohyb, důležitější prý může být správné rozvržení výdeje energie během dne.
„V rámci prevence obezity je běžně přijímanou metodou vydávat více energie zvýšením fyzické činnosti a redukovat sedavé aktivity. Nicméně tento přístup nezahrnuje také proces zotavování – spánek a odpočinek – který je pro tělo zásadní. Pokud naše tělo nedostane dostatek času k tomu se zotavit, může to vést ke zvýšené zánětlivosti a opačnému efektu, kdy se bude ukládat víc tuku,“ věří Dot Dumuidová.
Podle ní všechno stojí na správné rovnováze a rozložení aktivit, hodiny intenzivního pohybu bez odpočinku a následné lenošení na gauči tak mohou být stejně škodlivé jako celodenní zahálka.
Expertka: tělo si na zátěž zvykne
S podobnými případy se v praxi setkává i obezitoložka a internistka Dita Pichlerová. „Paradoxně poměrně často trpí nadváhou i lidé, kteří mají v práci denně velkou fyzickou zátěž. Obyčejně tito lidé ve volném čase již nesportují, spíše odpočívají u televize či jiným sedavým způsobem. Tělo si na pravidelnou fyzickou zátěž zvykne a kalorický výdej časem již při této opakované činnosti není tak velký jako dřív. Pacienti také dojídají únavu po návratu z práce a o víkendu. Často ještě více přiberou při odchodu do důchodu nebo změně práce,“ popsala pro Vitalia.cz expertka.
To samozřejmě neznamená, že by nebyl pohyb součástí každého zdravého hubnutí. „Jakákoli fyzická aktivita je vhodná, obyčejně se doporučuje hodina pohybu či sportu denně jako minimum, ale pochopitelně se počítá i běžná chůze. Problém bývá spíš s tím, že tělo si na monotónní práci časem přivykne a je třeba fyzickou aktivitu cyklovat, což se většinou neděje,“ upozorňuje Dita Pichlerová s tím, že by si lidé měli uvědomit, že jen cvičením se zhubnout nedá. Je vždy potřeba i upravit jídelníček.
Jen sport je na hubnutí málo
„Jen sportem beze změn stravovacích návyků se hubnout prakticky nedá. To by musela být zátěž sportem velmi vysoká a denní, ale to si většina lidí v běžném pracovním režimu nemůže dovolit. Druhou stránkou mince je to, že když začneme významně víc sportovat, automaticky začneme měnit svůj jídelníček, aniž bychom o tom museli víc přemýšlet. Pravdou zůstává, že osmdesát procent úspěchu je změna jídelníčku, pitného režimu a třeba dotace alkoholu,“ vysvětluje odbornice.
Základním receptem na štíhlou linii tak podle ní je jíst pravidelně malé porce plné bílkovin a zeleniny.
Roli hraje i odlišný životní styl
Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB (STop OBezitě), k tomu dodává, že u zmíněné studie mohou hrát roli i další faktory. „Jako psycholog bych se ptala, zda k výsledkům nemůže také přispívat to, že lidé s fyzicky velmi namáhavou prací mají asi celkově trošku jiný životní styl – pijí víc alkohol, jedí tučnou stravu bez zeleniny – než lidé s pravděpodobně vyšším vzděláním, kde lze předpokládat nutričně výhodnější jídelníček. K nám do kurzů zdravého hubnutí lidé s těžkou fyzickou prací nechodí, u účastníků převažuje středoškolské či vysokoškolské vzdělání a nedaří se nám oslovovat lidi se základním vzděláním,“ popisuje k tomu psycholožka.
Galerie: Z kurzů STOB – hubnutí zdravě a natrvalo. Více v rozhovoru o hubnutí před lety a dnes: Rozum šel úplně stranou, říká psycholožka
Podle ní je u obézních úspěch, pokud se dokážou přimět k jakémukoliv pohybu, rozložení dané pohybové aktivity už je pak jen užitečná nadstavba.
„Hubnutí je věc energetické nerovnováhy a na tom se podílí nejvíce příjem – tedy strava. Pohybem se tolik energie nevydá. Srovnání, kolik třeba musíte ujít kilometrů na spálení jednoho vánočního rohlíčku, je spíše demotivující. Ale pohyb má neuvěřitelné množství jiných pozitiv – je lékem na pětatřicet chronických nemocí tělesných i duševních. Lidé by si měli vybrat takový pohyb, který jim přináší radost, a vytrvat v něm dlouhodobě,“ říká Iva Málková.
Ve STOB klubu se tak snaží zájemcům umožnit, aby si v průběhu kurzů vyzkoušeli více druhů fyzických aktivit a vybrali si ten, který jim bude nejbližší. „Ten zařadí do svého života jako čištění zubů, mají ho v kalendáři jako pracovní schůzky a už tam není boj, zda se půjdou hýbat, nebo ne,“ popisuje odbornice.
Odborná spolupráce:
PhDr. Iva Málková
Psycholožka, problematice obezity se věnuje 40 let. V r. 1990 založila společnost STOB (STop OBezitě), která sdružuje na tři sta psychologů, lékařů, nutričních terapeutů, cvičitelek ad. odborníků s cílem pomáhat hubnout s rozumem.
MUDr. Dita Pichlerová
Lékařka s atestací z vnitřního lékařství a mnohaletou praxí. V letech 1997 až 2007 pracovala v Centru diabetologie IKEM. V roce 2009 stála u zrodu OB kliniky. Aktuálně vydala knihu Jak zhubnout a už nikdy nepřibrat.
ČLÁNKY DO MAILU