Jíme bezmyšlenkovitě. Především většina z nás, která plní žaludek tak nějak automaticky, protože (si myslí, že) má hlad. A to v tom lepším případě. O jedení ze stresu nebo uspokojování nenaplněných potřeb právě jídlem toho spousta z nás také ví své. Hnutí STOB (STop OBezitě) se vědomému, všímavému jedení věnuje už třicet let bez ohledu na momentálně módní názvosloví.
A to, že skutečně neumíme jíst vědomě, dokazuje jednoduchý pokus z kurzů:
„Rozdáme na kurzu vždy bez řečí nějakou malou potravinu, sušenku a podobně,“ říká Iva Málková ze STOB. „Než stačíme vysvětlit záměr, že bude potravina sloužit k nácviku pomalého jedení, potravina skončí v útrobách účastníků. Protože víme, že to tak probíhá vždy, máme samozřejmě připravenou pro nácvik náhradní potravinu. Můžeme účastníkům kurzu názorně ukázat, jak ‚jedeme na autopilota‘.“
Začátky jsou v dětství
Určitě jste zahlédli na hřišti maminky, které běhají po pískovišti za dítětem a při každé možné příležitosti mu strčí do pusy sousto. O pohádkách v televizi, které jsou běžnou jídelní kulisou každé druhé domácnosti, nemluvě.
„Zrovna tak v dospělosti sníme automaticky tolik knedlíků, kolik nám jich naloží v práci k obědu a podobně,“ popisuje naše nezdravé návyky Iva Málková. „A navíc: přestože často přemýšlíme přes den o jídle a jak si ho užijeme, když se konečně dočkáme a pustíme se do jídla, hltáme a jíme jako o závod.“
Všímavé jedení učí dokonale vnímat potřeby těla. Rozeznat signály fyziologického hladu a sytosti, odbourat jedení z nudy, stresu nebo únavy.
Jak hubne většina z nás
Také věčně hubnete? Jinak řečeno „přežíváte“ týdny nebo měsíce na nějaké dietě, která přesně určuje, co a kdy můžete a co je zakázané? Jste odpojeni od svého těla.
„Nehledíte na to, zda jste na sladko, nebo masožrouti, zda vám vyhovuje jíst třikrát, nebo pětkrát denně,“ konstatuje Iva Málková. „Co na tom, že v dietě chybí potraviny, které milujete a které si žádá vaše tělo?“
Pocit euforie se nedostavuje, kila dolů máte vydřená. Podle Ivy Málkové strádáte fyziologicky, máte hlad a na to se zákonitě dostaví nějaká emoční záporná odpověď. A v takovém režimu se nedá vydržet dlouhodobě.
Co všechno děláme při jídle
Základ všímavého jedení je zjednodušeně řečeno „jen jíst“. Zkuste si uvědomit, kolik automatismů v jídle denně používáte: uvaříte si kávu a sáhnete automaticky po oplatce. V restauraci jste zvyklí na jedno jídlo, takže si ho znovu objednáte. „O tomhle chování vůbec nepřemýšlíme a nemusíme k němu vyvinout žádné úsilí,“ shrnuje Iva Málková. „Je to podobné, jako když si čistíte zuby nebo se oblékáte – něco, co děláte s minimální potřebou přemýšlet.“
Užívat si jídlo (i to obvykle v dietách zakázané) je základ. Věnovat se jen jemu a každému soustu pak totiž znamená, že nepřepínáte pozornost. Tak se vám nestane, že třeba při napínavém filmu najednou zjistíte, že máte v žaludku už celý talíř jednoduše proto, že jste veškerou pozornost věnovali televizi a během toho bezmyšlenkovitě jedli.
Galerie: Jsou morbidně obézní. Jídlo je zabíjí
„Všímavost toto automatické chování vypne a zapne uvědomění, které pomáhá lidem se rozhodovat vědomě. Zabývat se pak nejen tím, co jedí, ale proč jedí a jak jedí,“ doplňuje odbornice.
Nejíst automaticky
Jak začít se všímavým jedením? Iva Málková radí především ubrat na rychlosti, s jakou do sebe pokrmy vpravujeme. Jíst zpočátku dvakrát či třikrát pomaleji než obvykle.
„Zhruba v polovině pokrmu nebo balení potraviny se nadechněte, hluboce vydechněte a řekněte si na škále jedna až deset, jak jste hladoví,“ radí další postup autorka nového online kurzu Všímavostí k sobě Dagmar Jackson. „Pokud zjistíte, že už hladoví nejste, pokuste se jídla zanechat.“
Kde se dozvědět o mindfulness v jídle
- Knihy: Pomalá dieta, Vědomá dieta, Proč je bdělá pozornost lepší než čokoláda
- Kurz: Všímavostí k sobě – osmitýdenní online kurz pořádaný STOB, který vás naučí znovu nalézt zdravý vztah k jídlu
Během toho všeho se také soustřeďte na jídlo všemi smysly. Jak vypadá? Jaký má tvar, povrch, strukturu, vůni? Možná budete překvapení tím, jaký zážitek ve vás jídlo umí vyvolat, a taky tím, že jste třeba dříve sytí než během automatického jedení.
„Každé sousto by mělo být pro vás radostí,“ říká Dagmar Jackson. „Možná často jíte při sledování televize, čtení e-mailů nebo za pochodu, tím se ale ochuzujete o spoustu vjemů z jídla. Kdy jste naposledy jedli jen tak bez ničeho dalšího? Jen vy a jídlo. Každé sousto je pak zážitek plný radosti.“
Čokoládu. I nedobrý rohlík
U všímavého jídla neexistují zakázané potraviny. Takže si třeba dáte i kousek čokolády. Někdy toho sníte méně, jindy více. V rámci nácviku soustředění jen na jídlo, což není jednoduchá věc, vyzkoušejte i něco ne úplně lákavého. Třeba nekvalitní potravinu typu gumový rohlík, co strávil dva dny v igelitu, nebo kousek levného salámu. Jezte je ale tak, jak se doporučuje – pomalu a všímavě.
„Uvidíte, jak se vám nebude chtít válet nekvalitní potravinu pomalu vědomě v ústech a tento styl jedení vás přivede k výběru kvalitnějších potravin,“ uvádí překvapivá fakta Dagmar Jackson. „Také zvýší citlivost k nasycení a vám pak bude k nasycení stačit menší porce.“
Jím. Jsem v pohodě?
Rozlišení fyzického a tzv. emočního hladu je další velký krok na cestě za kvalitním stravováním a úpravou hmotnosti. Podle Ivy Málkové totiž zatím zejména ženy obvykle nechápou, že při hubnutí je důležitější hlava než žaludek.
Všímavostí k sobě – je to pro vás?
Pokud na následující otázky odpovíte ANO, může být všímavé jedení řešením vašeho vztahu k jídlu.
- Jíte, když jste ve stresu, unavení nebo naštvaní?
- Jste odborníci na výživovou teorii, ale v praxi vám to stále pokulhává?
- Jsou vaše chutě na „zakázané“ jídlo silnější než váš zdravý rozum?
„Je potřeba vrátit jídlo tam, kam patří, k uspokojení fyziologických potřeb, a ne k řešení stresu nebo k umocnění pohody,“ říká Iva Málková. „Je třeba změnit stanovování si nereálných cílů a změnit černobílé myšlení, kvůli kterému jsem v bludném kruhu diet a přejídání se.“
Před plným talířem byste proto měli být v pohodě. A nejste-li, vyzkoušejte malou meditaci. Ptejte se sami sebe: Jak se teď mám? Jak se má moje tělo a mysl? Odkud přichází to nutkání jíst? Kde se to odráží v těle? Mám fyzický hlad, nebo spíše emoční? Ve chvíli, kdy budete znát odpovědi, se třeba pustíte do jiné činnosti, než je jídlo.
Odborná spolupráce:
Iva Málková
Psycholožka, již 30 let se věnuje problematice obezity. V r. 1990 založila společnost STOB (STop OBezitě), která sdružuje na tři sta psychologů, lékařů, nutričních terapeutů, cvičitelek a dalších odborníků, jejichž cílem je pomáhat všem, kteří chtějí hubnout s rozumem.
Dagmar Jackson
Lektorka a cvičitelka, autorka nového online kurzu Všímavostí k sobě.
ČLÁNKY DO MAILU