Průjem (diarea)

Každý z nás už se s tím někdy setkal. Stačí si do těla zanést bacila nebo sníst něco špatného a dostaví se nepříjemné bolesti břicha spojené s urputnou běhavkou. Průjem však může mít mnoho různých podob a příčin, přičemž některé z nich vás mohou ohrozit i na životě. Pokud obtíže přetrvávají, neváhejte proto vyhledat lékaře, který odhalí původce obtíží a doporučí vhodnou léčbu.

Jako průjem označujeme častou, velice řídkou a vodnatou stolici, která se během dne dostaví přinejmenším třikrát. Nejedná se však o samostatnou nemoc, ale spíše o příznak jiných zdravotních obtíží a závažných onemocnění trávicího traktu, kterým se tělo člověka snaží upozornit na to, že něco není úplně v pořádku.

U pacientů, které trápí křeče v břiše a průjem, je porušeno vstřebávání vody a dalších látek ze střeva do krevního oběhu. Tím pádem se voda nevrací zpět do organismu, ale společně se stolicí vychází z těla ven. Pokud se jedná pouze o následek běžné infekce či dietní chyby, problémy během několika dní obvykle samy odezní. Dlouhodobý průjem však vyžaduje návštěvu lékaře.

Dělení průjmů

Z pohledu lékaře je možné průjmy rozdělit do několika skupin. Hlavním kritériem je přitom délka jejich trvání, ale svou roli zde hraje také příčina obtíží a zbarvení vodnaté stolice. Nejdůležitější je rozdělení na akutní a chronické průjmy.

Akutní průjem

Akutní forma průjmu obvykle začíná z plného zdraví a pacienta nepříjemně zaskočí. Nezřídka se však jedná pouze o záležitost 2–3 dnů, maximálně však dvou týdnů, po nichž se zdravotní stav nemocného opět vrátí do normálu. Příznaky akutního průjmu většinou zahrnují celkovou slabost, zvýšenou teplotu, silné bolesti břicha, křeče a někdy také zvracení.

Nejčastější příčinou akutního průjmu je infekce, a to buď virového, bakteriálního či parazitárního původu. Virová průjmová onemocnění mohou mít na svědomí například rotaviry, adenoviry, caliciviry či noroviry. Jakmile se do těla dostanou, proniknou do enterocytů v tlustém či tenkém střevě, kde se postupně množí, ničí okolní buňky a brání vstřebávání tekutin.

Zatímco virové průjmy postihují především děti a jsou typické pro zimní období, bakteriální infekce často trápí také dospělé pacienty. Taková nákaza navíc mívá delší průběh a zpočátku ji doprovází horečky. Původcem bakteriální gastroenteritidy může být některá z následujících bakterií:

• Salmonella,
• Shigella,
• Escherichia coli,
• Campylobacter jejuni,
• Vibrio cholerae (hlavně v minulosti).

Infekční průjem se rychle šíří ve větších kolektivech (rodina, školka, škola). K přenosu může dojít skrze kontaminovanou vodu a potraviny, prostřednictvím špatně tepelně upraveného masa nebo také v důsledku přímého kontaktu s nemocným zvířetem. Svou roli zde hraje i nedodržování základních pravidel hygieny, a to především když si lidé nemyjí ruce po použití toalety, přičemž nemoc se následně může šířit i přímým osobním kontaktem.

Akutní vodnatý průjem však může být způsobený také dietní chybou. Problém většinou bývá v nezvyklé kombinaci potravin nebo jejich neobvyklé úpravě, ale někdy stačí, že pacient zkonzumuje příliš velké množství jídla. Průjem, jehož příčinou je nevhodná strava, má krátkou inkubační dobu, postihuje pouze jednotlivce a v kolektivech se nešíří.

Další možné varianty akutního průjmu:

• průjem po antibiotikách,
• průjem po alkoholu,
• průjem po intimním styku,
• průjem běžců,
• průjem ze stresu.

Samostatnou kapitolou je pak cestovní průjem, jenž každoročně postihne miliony lidí. Postiženi jsou nejčastěji turisté z vyspělých oblastí, kteří se rozhodli navštívit rozvojové subtropické nebo tropické oblasti. Na vině je pak v drtivé většině případů infekce podpořená cestovním stresem, únavou, nepravidelným stravováním a změnou ekologických poměrů. Zvýšenou vnímavost k těmto zdravotním komplikacím navíc mají malé děti, osoby se sníženou imunitou a lidé trpící chronickým onemocněním trávicího traktu.

Chronický průjem

Za chronickou formu lékaři považují takový průjem, který trvá nejméně 4 týdny. Může se jednat o dlouhodobý infekční průjem, ale původcem obtíží jsou často i jiná závažnější onemocnění, jako jsou například různé nemoci tenkého či tlustého střeva, slinivky břišní, žlučníku, ledvin či jater. Na vině však může být i zvýšená funkce štítné žlázy, přítomnost parazitů ve střevě, užívání některých léčiv, infekce HIV nebo otrava rtutí či železem.

Jednou z příčin chronického průjmu může být dráždivý tračník, což je funkční porucha, která se projevuje silnými bolestmi břicha, nevolností, nadýmáním, zácpou či průjmem. Toto onemocnění se řadí mezi nejčastější potíže, s nimiž se gastroenterologové ve svých ordinacích setkávají. Za chronický průjem však může být zodpovědná i celá řada dalších onemocnění a zdravotních obtíží.

Možné příčiny chronického průjmu:

• Crohnova choroba,
• ulcerózní kolitida,
• dráždivý tračník,
• kolorektální karcinom,
• polypy v tlustém střevě,
• chronická pankreatitida,
• syndrom slepé kličky,
• malabsorpční syndrom,
• hypertyreóza,
• diabetes mellitus,
• celiakie,
• potravinová alergie,
• syndrom krátkého střeva.

Zbarvení průjmu

O tom, s jakým problémem se pacient potýká, může lékařům hodně napovědět i zbarvení průjmu, jeho konzistence a případně také příměs krve, hlenu či hnisu. To pak souvisí i s vhodnou léčbou, kterou je třeba nasadit, aby se pacientovi ulevilo.

Krvavý průjem

Jasně červená barva stolice obvykle signalizuje, že se jedná o průjem s krví, což by mělo být pro pacienta vždy důvodem k návštěvě lékaře. Příčinou totiž mohou být hemoroidy, ale i různá zánětlivá onemocnění či rakovina tlustého střeva. Také černý průjem může značit přítomnost krve ve stolici, ale na vině mohou být i jiné zdravotní obtíže či konzumace většího množství červené řepy nebo živočišného uhlí. Tmavé zbarvení, kterým stolice připomíná dehet, bývá způsobeno tím, že je krev již natrávená.

Žlutý průjem

Vodnatá žlutá stolice bývá často příznakem virové či bakteriální infekce. Na vině však může být i malabsorpční syndrom, nedostatečné vylučování žluči, onemocnění jater nebo třeba přítomnost parazita ve střevech pacienta. Stejně jako v předchozím případě ale platí, že zbarvení průjmu může být ovlivněno také konzumací většího množství potravin se žlutými či oranžovými pigmenty, v tomto případě například meruňky nebo mrkve.

Zelený průjem

Zelená stolice obvykle naznačuje, že potrava prochází střevem rychleji, než je běžné, a proto se její zbarvení nestíhá měnit ze zeleného na hnědé. Při průjmu se tedy nejedná o nic neobvyklého a stolice zelené barvy je poměrně častá také u kojenců. Na zbarvení průjmu dozelena ale může mít vliv také zvýšené množství chlorofylu v potravě. Ten najdete třeba ve špenátu, v listové zelenině či v kapustovité zelenině.

Jaké má průjem příznaky?

Mezi hlavní příznaky průjmu patří častá řídká (či dokonce vodnatá) stolice a nepříjemné křeče v břiše, které cestě na toaletu obvykle předcházejí. Kromě toho si však pacienti stěžují také na další doprovodné projevy, jako je celkový pocit slabosti, nechutenství, nevolnost a zvracení. V případě vleklých průjmů pak může dojít i k výraznému úbytku na váze.

Charakteristické příznaky průjmu:

• častá vodnatá stolice,
• bolesti břicha,
• křeče v břiše,
• nevolnost,
• zvracení,
• celková únava,
• zvýšená teplota,
• úbytek na váze.

Průjem u dětí

Velmi závažný problém, který byste rozhodně neměli brát na lehkou váhu, představuje průjem u novorozence a průjem u kojence. Obzvláště malí pacienti jsou totiž při přetrvávajících obtížích náchylní k dehydrataci, a proto by měl jejich zdravotní komplikace raději zhodnotit lékař, který navrhne vhodný postup léčby.

Průjmové onemocnění má u dětí většinou rychlý nástup a doprovází ho další příznaky, jako je pobolívání břicha, zvýšená teplota, nevolnost a zvracení. Pod dohledem odborníka, který rodičům doporučí, jak dostatečným způsobem nahradit ztrátu vody a potřebných minerálů, však mívá lehký průběh a obvykle v brzké době odezní.

Průjem v těhotenství

Spousta nastávajících matek se během gravidity potýká se zácpou, ale v některých případech se mohou dostavit také obtíže zcela opačného ražení. Zatímco průjem na začátku těhotenství obvykle souvisí s náhlými změnami, které se v ženském těle po početí odehrávají, průjem před porodem bývá předzvěstí brzkého příchodu miminka na svět. Na vině ale samozřejmě může být i klasická virová nebo bakteriální infekce.

Kdy vyhledat lékaře?

Ať už pacienta trápí chronický průjem či akutní průjem s těžkým průběhem, obě tyto zdravotní komplikace mohou být velice nepříjemné a nebezpečné. Ohroženi jsou především senioři a malé děti, u nichž si na první pohled banální onemocnění může vyžádat i neodkladnou hospitalizaci. Lékaře byste pro jistotu měli vyhledat v těchto případech:

• průjem trvá déle než 5 dní a doprovází jej horečky a zvracení,
• průjem je tak častý, že dochází k rychlé dehydrataci organismu,
• průjem obsahuje příměs krve, hlenu či hnisu,
• průjem se objevil u novorozence, kojence či batolete,
• průjem opakovaně či dlouhodobě trápí malé děti nebo starší pacienty,
• průjem je vleklý a nepolevuje, což může signalizovat jiné onemocnění.

Diagnostika

Ať už se jedná o akutní virový průjem, bakteriální průjem, parazitární průjem, průjem po jídle či komplikace způsobené jiným onemocněním, přetrvávající obtíže byste bez ohledu na příčinu rozhodně neměli podceňovat. Při návštěvě zdravotnické ordinace proto buďte lékaři nápomocní při sestavování vaší anamnézy. Bude se ptát třeba na to, jak dlouho průjem trvá a jak stolice vypadá, ale očekávejte i otázky ohledně nemocí v rodině.

Jakmile lékař zhodnotí fyzikální příznaky, provede výtěr z konečníku a odešle vzorek stolice na mikrobiologické vyšetření, které může potvrdit přítomnost bakterií a parazitů. Pokud se pacient potýká s vleklým průjmem, následovat může také test stolice na okultní krvácení, pomocí kterého lékaři dokáží odhalit rakovinu tlustého střeva a konečníku.

Kromě výše zmíněných metod se u dlouhodobých průjmů dále doporučuje také irigoskopické vyšetření nebo kolonoskopie. Lékař si tak může prohlédnout trávicí trakt pacienta a případně odebrat vzorek na histologické vyšetření.

Jak zastavit průjem?

Jelikož akutní průjmy bývají krátkodobé a jejich příznaky většinou brzy vymizí, obvykle nevyžadují žádnou zásadní léčbu. Hlavním nebezpečím, které pacientům potýkajícím se s akutním průjmem hrozí, je dehydratace. Z toho důvodu je nutné dodržovat určitá režimová opatření a dohlédnout na dostatečný přísun tekutin i minerálů, a to především u malých dětí a seniorů.

Co na průjem u dětí můžete vyzkoušet? K zavodnění malých pacientů slouží speciální roztoky, které díky svému složení dokáží vhodným způsobem nahradit ztracenou vodu a minerály. Tyto léky na průjem (například Enhydrol, Vodníček či Kulíšek) se podávají po lžičkách, přičemž tekutina musí být vychlazená na 4–8 °C.  Jestliže se problém nelepší, dítě musí být hospitalizováno.

Pokud vás trápí zvracení a průjem, součástí léčby by měla být také úprava stravování a klidový režim. Co se týče medikamentózní léčby, zde se používají například léky zpomalující střevní peristaltiku, střevní dezinficiencia či probiotika, což jsou preparáty určené k úpravě střevní mikroflóry.

Mezi běžně dostupné léky proti průjmu patří:

• Endiaron – lék vhodný při průjmu infekčního původu,
• Smecta – lék vhodný při průjmu způsobeném dietní chybou,
• Živočišné uhlí – lék vhodný při bakteriálních průjmech,
• Imodium,
• Sorbecta,
• Enterol,
• Reasec.

Pacientům, které trápí klasický častý průjem, se obvykle antibiotika nepodávají. Tento lék na průjem je ovšem vhodný, pokud jde o potvrzené či předpokládané bakteriální infekce u kojenců, nedonošených dětí, imunosuprimovaných jedinců a pacientů, kteří zároveň trpí jiným závažným onemocněním nebo se u nich projevily známky sepse. Pokud jde o chronický průjem, léčbu je pak vždy nutné stanovit podle příčiny, která tyto komplikace způsobila.

Dieta při průjmu

Nevíte si rady, co jíst při průjmu a kterým potravinám se raději vyhnout? Pravidelná a vyvážená výživa je v případě zdravotních obtíží velice důležitá. Strava při průjmu by měla být lehce stravitelná, aby došlo k rychlejšímu zotavení střevní sliznice. Ačkoliv v prvních hodinách se doporučuje žaludek příliš nedráždit, následovat by mělo jídlo, jako je například vařená rýže s mrkví, piškoty, rozmačkané banány, suché bílé pečivo či nastrouhané jablko.

Jakmile se zdravotní stav pacienta zlepší, stravu je možné obohatit o vařené brambory a vařené či dušené bílé maso. Vyhnout byste se naopak měli tučným, mastným a příliš sladkým pokrmům, přičemž vhodné nejsou ani slazené nápoje, mléčné výrobky a nadbytek oleje. A co pít při průjmu? Kromě vody by to měly být především neslazené čaje a nesycené minerálky. 

Onemocnělo průjmem vaše miminko a vy teď váháte, zda pokračovat s kojením, nebo s ním raději na nějaký čas přestat? Pak byste měli vědět, že dle doporučení lékařů se kojení nepřerušuje a mateřské mléko se tedy podává i při momentální dehydrataci dítěte. Dětem, které jsou krmeny umělou výživou, se mléko může ředit mrkvovým či rýžovým odvarem.

Zdroje: medicinapropraxi.cz, labtestsonline.cz, wikiskripta.eu, nemocnicesternberk.agel.cz