Průjem, aneb nechtěné letní dobrodružství

Svíjíte se v křečích a toaleta se stala vaším nejbližším přítelem. Tak končí mnoho původně úžasných dovolených. Průjem bohužel patří k létu, a to ani nemusíte vyjet do některé z exotických zemí. Poradíme vám, jak se mu účinně bránit i jak mu předcházet.

S příchodem letních měsíců se častěji objevují střevní potíže, které vždy znamenají nepříjemnou komplikaci. Průjmová onemocnění snadno zkazí každou dovolenou. K útoku armády neviditelných bakterií nebo virů navíc může dojít kdykoliv. Průjem můžete snadno chytnout na druhém konci světa, ale i na vaší chalupě. Stačí trocha neopatrnosti a váš odpočinek se změní v peklo.

Definice akutního průjmu zní, že se jedná o časté a náhlé vyprazdňování řídké stolice ve zvýšeném objemu. Převedeno do lidské řeči, toaleta se stane vaším druhým domovem, který prakticky neopustíte. Akutní průjem má obvykle typický průběh. Začátek bývá náhlý, u nemocných se objevuje několikrát denně vodnatá stolice doprovázená celkovou slabostí, zvracením, nevolností a často i horečkou, vysvětluje MUDr. Helena Ambrožová, Ph.D., z Infekční kliniky Fakultní nemocnice na Bulovce v Praze.

Nakazit se můžete všude

wc, záchod, průjem

Typicky dovolenkovou záležitostí je cestovatelský průjem. V Egyptě, oblíbené destinaci mnoha Čechů, se mu říká Faraonova pomsta.  Nejčastějšími příčinou průjmových onemocnění je bakteriální nebo virová infekce. Velmi často se objevuje bakterie Salmonela, Campylobacter (někdy bývá ve špatně zpracované zmrzlině) nebo Escherichie coli. Případně útočí viry (rotaviry, adenoviry a echoviry). Nakazit se můžete prakticky kdekoliv, a to i v luxusním hotelovém komplexu.

Rizikem se může stát prakticky cokoliv, proto je nutné velmi hlídat co jíte a pijete. „Před odjezdem do ciziny je nutno pečlivě zvažovat místo pobytu, pít pouze balenou vodu, vyvarovat se některých druhů jídel (zmrzliny, některých sýrů, paštik, mléka, nedostatečně tepelně upraveného masa, plodů moře, ovoce, jež nelze oloupat, a neokrájené zeleniny). Především je nutno dodržovat základní hygienické návyky,“ dodává doktorka Ambrožová.

Jak předcházet průjmu?

  • Po odchodu z toalety si vždy umyjte ruce.
  • V rizikových oblastech nekonzumujte ovoce a zeleninu, které nelze oloupat.
  • Pijte pouze balenou vodu.
  • Při čištění zubů používejte balenou vodu.
  • Nebezpečné je jídlo u stánků. Vyhněte se mu.
  • Nekonzumujte nedostatečně tepelně upravené maso. 
  • Vyhněte se místním zmrzlinám a ledovým tříštím.

Ani pečlivé dodržování všech hygienických pravidel vám nemusí zaručit, že se průjmovým onemocněním nenakazíte. Je nutno se smířit s faktem,že většina turistických destinací zdaleka nedosahuje standardu, na který jsme zvyklí v Evropě, a že paleta možných infekcí je zde mnohem rozmanitější, popisuje MUDr. Tomáš Habanec, primář Kliniky dětských infekčních nemocí FN Brno. Podle něj je důležité se předem zásobit léky a případně se nechat očkovat proti choleře. Místní lékaři jsou většinou dobře informováni o možných příčinách průjmů a mívají i účinné léky.

Obecně při léčbě průjmu platí několik jednoduchých zásad. Základní léky proti průjmu jsou volně dostupné v lékárně, a tak je dobré si je na dovolenou přibalit preventivně s sebou. Když už se u vás průjem objeví, snažte se hodně pít, protože častá a vodnatá stolice dehydratuje organismus. Dodržujte dietní režim, vhodná je rýže, mrkev, starší pečivo, případně banány. Zcela se vyhněte tučným a smaženým jídlům. Pokud průjem přetrvává, zhoršuje se nebo se objeví další zdravotní problémy, vyhledejte lékaře.

Pozor na děti

wc, záchod

Zatímco pro dospělé znamená průjem především nepříjemnosti, u dětí může vést k vážným zdravotním problémům. Nejčastější a nejzávažnější komplikací průjmu bývá dehydratace. U malých dětí (kojenci, batolata) někdy postačí k rozvinuté dehydrataci několik objemných řídkých stolic nebo opakované zvracení. Tyto pacienty je pak nutno hospitalizovat a zajistit jim dostatečný příjem tekutin,minerálů a nutričních látek infusní terapií, vysvětluje doktor Habanec. Obvykle se infuse podávají dva až tři dny, poté dítě zůstává v nemocnici a jakmile to jeho zdravotní stav dovolí, je propuštěno do domácí péče.

Méně závažné případy průjmových onemocnění můžete zvládnout doma. Postačí dodržovat dietní režim a podávat dostatečné množství tekutin. Vhodný je rýžový a mrkvový odvar, případně protiprůjmové léky.

Problém nastává, jestliže dítě též opakovaně zvrací nebo tekutiny odmítá. Dále počet řídkých stolic výrazně převažuje nad množstvím přijaté stravy a tekutin. Zde je potřeba zvážit, zda tato situace je ještě zvládnutelná v domácím prostředí, popisuje lékař. Podle něj je nutné si uvědomit, že u dětí dochází snáze k dehydrataci. Dítě má relativně větší potřebu tekutin k zachování vyváženosti vnitřního prostředí než dospělý nemocný a má též méně rozvinuté regulační mechanismy, jak tyto poruchy napravovat, dodává.

Kdy je potřeba zajít k lékaři?

  • záleží na věku a stavu dítěte (novorozenec,chro­nická nemoc)
  • trvá-li průjem více jak 24hod a nedojde-li ke spont.úpravě
  • průjmové onemocnění trvající více jak 24 hod doprovázené teplotou nebo poruchou regulace teploty
  • opakované zvracení
  • přetrvávající bolesti břicha,křeče břicha
  • dítě nemočí nebo velmi málo
  • ve stolici je krev nebo masivně hlen
  • ztráta tělesné hmotnosti více jak 5%
  • apatie, zmatenost, dráždivost nebo křeče
  • odmítání tekutin a stravy
  • pozitivní epidemiologická anamnéza (kontakty, cestování,riziková strava a chování)

Foto: http://www.charlesandhudson.com, http://www.srandicky.net