Možná jste to taky někdy četli. Pokud jde o riziko šíření různých infekcí, jsou mobilní telefony nebo klávesnice počítačů podobně rizikovým zdrojem choroboplodných zárodků jako třeba toalety. Platí to, i pokud jde o šíření žloutenky A, jejíž výskyt je v Česku na prudkém vzestupu?
Co se dozvíte v článku
Je to infekce, kterou se člověk nakazí třeba tak, že sáhne na místo, kde se drží virus, který si následně třeba olíznutím rukou při jídle přenese do pusy. Podle odborníků jsou nejvíce rizikové WC na místech s větší koncentrací lidí, prostředí městské hromadné dopravy, velké supermarkety a také školy a školky.
Všude tam si ale s sebou bereme například mobilní telefony. Specialisty na infekce jsme se proto zeptali, jaká je pravděpodobnost, že se nakazíme právě skrze jejich dotekovou obrazovku.
Na mobilu být virus může, ale…
U počítačových klávesnic, používaných v nemocnicích víme, že mohou být zdrojem přenosu bakterií, nejspíš také virů. U mobilních telefonů a viru žloutenky to nikdo přesně nezjišťoval,
říká Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství a primář infekčního oddělení Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem.
Je tedy otázkou, jak dlouho dokáže virus žloutenky A přežít na skle displeje. Existují studie, jež popisují, že na pevných površích to může být i několik měsíců. Lépe se udrží na těch porézních, tedy s miniaturními otvory. To ovšem neznamená, že po celou tuto dobu je infekční, upozorňují odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Lidé, kteří se pohybují nebo pracují v rizikovém prostředí, podle Pavla Dlouhého mohou věnovat svému mobilu větší pozornost a desinfikovat jej. Na druhou stranu je potřeba říci, že máte tisíc jiných příležitostí, jak se nakazit. Pokud třeba jedete tramvají, držíte se tyče a pak se podrbete v nose, tak to žádný mobil nezachrání,
říká infektolog, který považuje mobil jako zdroj nákazy za nepravděpodobný.
Telefon nebo klávesnice u počítače sice mohou být příkladem předmětů, skrze které se virus šíří (otázkou je, v jaké míře), věnovat jim pozornost ale podle lékaře není tak důležité jako nechat se očkovat. Vakcín proti žloutence je nicméně momentálně nedostatek.
Zvažujete očkování proti žloutence A?
UV světlo žloutenku nezahubí
Pokud už byste si chtěli mobilní telefon či jiné předměty, které často berete do rukou, desinfikovat, postačí je potřít vatovým tampónem navlhčeným alkoholovou desinfekcí.
Musíte si ale dát pozor, aby povrch desinfekci vydržel bez poškození. U mobilů je sklo displeje výhodné v tom, že jej můžete utřít alkoholovým roztokem. Spolehlivé jsou desinfekční prostředky, které jej obsahují 70 procent. Stačí je nanést na hadřík nebo vatový tampón a mobil očistit,
říká infektolog.
Naopak na UV lampy a další sterilizátory s pomocí světla příliš nesázejte. K tomuto způsobu desinfekce je řada epidemilogů skeptická, protože běžnými přístroji určitě takto žloutenku nezahubíte a je to vyhazování peněz,
říká Pavel Dlouhý. Před 30 lety lékaři zkoušeli různé typy světel využívat i na operačních sálech, ale ustoupilo se od toho právě, protože neměly efekt. Odborník na infekční onemocnění ale podotýká, že některé technologie to dokáží, pak jde ale o zdravotnické prostředky v řádu milionů korun.
Galerie: Jak se projevuje žloutenka
Jak je to s nebaleným pečivem
Stejně jako je nepravděpodobná nákaza z mobilu, je tomu tak také u nebaleného pečiva. Zatímco za covidu, kdy byla situace mnohem vypjatější, protože šlo o nový typ infekce, obchody pečivo začaly balit, nyní na šíření žloutenky takto nezareagovaly. K dispozici u nebaleného pečiva ale již běžně bývají jednorázové rukavice.
Už za covidu mně balení pečiva přišlo absurdní… Riziko, že někdo před námi vezme housku a my si pak s ní přineseme žloutenku, je naprosto okrajové. Ale samozřejmě je to o tom, že bychom se měli chovat slušně a hygienicky. Tak jako za covidu platilo: ‚Neprskejte na nikoho‘, teď platí: ‚Neosahávejte pečivo‘,
dodává Pavel Dlouhý.
Desinfekční gely chrání. Některé
Pokud není po ruce voda a mýdlo, někdy saháme po desinfekci gelové konzistence. Ta je platná i při současné vlně nemocí, jen si zákazníci musí dávat pozor, jaký gel kupují. Ne každý si totiž umí poradit s viry – virus je přitom i původce žloutenky A.
Důležité je, aby desinfekční gel na ruce byl takzvaně virucidní, tedy schopný zabít viry. Informaci o tom, bývá uvedena na obale. Podle infektologa je pojistkou nákup desinfekčních gelů v lékárnách.
Účinnost vůči virům většinou zajišťuje koncentrovaný alkohol. Jak už bylo zmíněno, ideálně nad 70 procent. I to byste si měli pohlídat, chtece-li mít jistotu, že se chráníte. Platí také, že desinfekční gel se nanáší na rozdíl od mýdla na suchý povrch rukou.
Mohou virus zpomalit rukavice?
Venku začíná mrznout, a tak je také otázka, zda může přecházet šíření žloutenky A nošení zimních rukavic. Teoreticky ano, protože virus ulpí spíše na textílii. V praxi je to ale otázkou, protože ve finále stejně záleží nakonec na tom, jak si rukavice člověk sundá.
Existují totiž příklady, kdy se zdravotníci nakazili nějakou nemocí právě tím, jak si sundávali ochranný oděv či rukavice. Konkrétně se to podle Pavla Dlouhého stalo v zahraničí u obávané eboly.
Zda to dokáže i virus chřipky a běžné nošení zimních rukavic, to jisté není, protože se tím vědci nijak nezabývali. Není proto jasné, jak dlouho virus vydrží na kůži nebo pletenině, z nichž jsou vyrobené, a jak moc jí virus prochází na pokožku rukou.
Zatímco ochrana v podobě běžných zimních rukavic je spekulativní, co se ví jistě je, že žloutenka A nevymrzne. Tedy že ji nezastaví mrazy, které nyní přichází. To určitě neplatí a na to bych rozhodně nespoléhal,
říká Pavel Dlouhý.
Připomíná, že viry se pro medicínské nebo vědecké účely zamrazují při velmi nízkých teplotách, uchovávají se a pak zase rozmrazují. Na mráz jako zpomalovač šíření proto nelze spoléhat. Virus žloutenky je velmi odolný vůči vlivům zevního prostředí, přežívá týdny při pokojové teplotě, léta ve zmraženém stavu,
upozorňují na webu také hygienici z Moravskoslezkého kraje.
Žloutenku A ovšem naopak dokáže zahubit teplo. Spolehlivá je u ní teplota 70 stupňů a vyšší. Takže například vaření a pečení potravin tento virus ničí, zabrat by případně měla i myčka s programem na 70 stupňů.
Prevence v podobě očkování
Ačkoliv kvůli velkému zájmu z ordinací načas zmizely vakcíny proti žloutence A nebo ty kombinované proti A+B, stále platí, že očkování patří mezi nejspolehlivější cestu prevence.
Chrání spolehlivě už 14 dnů po první dávce,
říká infektolog k variantě, která pokrývá žloutenku A (B se u nás povinně očkuje od 90. let). Podle něj je to výhoda oproti například očkování proti klíšťové encefalitidě. U ní pro ochranu potřebuje dávky minimálně dvě, přičemž plný účinek nastupuje po té druhé až za šest nedělí.
Jen s mytím rukou si nevystačíte
Očkování je proto důležitější než třeba mytí rukou. To sice stále patří mezi doporučovaná preventivní opatření, při současném způsobu šíření ale jen na něj spoléhat nelze.
Máme tu hospitalizované pacienty, kteří patří mezi ty, jež se v běžném životě chovají standardně. Nepatří mezi ty, kteří by si ruce desinfikovali šestnáckrát denně. Na druhou stranu to nejsou ani ti ze sociálně vyloučených lokalit, kteří doma nemají teplou vodu,
podotýká primář Dlouhý.
Jak dlouho ještě rychlé šíření žloutenky potrvá, je nepředvídatelné. Půjde ale spíše o měsíce než týdny. A vyloučit nelze třeba ani podobné šíření po celý další rok či déle. Virus totiž nejspíš zbrzdí až to, až se vnímavá populace promoří nebo naočkuje, a to asi ještě chvíli potrvá.
Loni jsme se také báli černého kašle a ten nakonec odezněl sám. Uvidíme, jestli se tak bude chovat i epidemie žloutenky A,
dodává primář Pavel Dlouhý.
Odborná spolupráce
prim. MUDr. Pavel Dlouhý
Předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a primář Infekčního oddělní Masarykovy nemocnice v Ústi nad Labem.
ČLÁNKY DO MAILU